ECLI:CZ:NS:2012:3.TDO.885.2012.1
sp. zn. 3 Tdo 885/2012 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. srpna 2012 o dovolání podaném Z. P. , proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 4 To 181/2011 ze dne 12. 10. 2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 27 T 92/2010, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Opavě sp. zn. 27 T 92/2010 ze dne 30. 5. 2011 byl dovolatel uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, odst. 2 trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, přičemž takto uložený trest mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu dvou roků. Dále mu byl uložen peněžitý trest ve výměře třicetipětitisíc korun českých spolu s náhradním trestem odnětí svobody v trvání tří měsíců pro případ, že by takto stanovený trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán. Dále bylo rozhodnuto též o vzneseném nároku na náhradu škody.
V předmětné věci podal Z. P. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě rozsudkem sp. zn. 4 To 181/2011 ze dne 12. 10. 2011 tak, že podle §258 odst. 1 písm. b), d) trestního řádu (dále jen tr. ř.) napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a dále za podmínek §259 odst. 3 tr. ř. Z. P. nově uznal vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, odst. 2 tr. zák., když příslušný skutkový děj podrobně popsal ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin jej odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, který mu podmíněně odložil na zkušební dobu dvou roků. Dále mu uložil peněžitý trest ve výměře třicetipětitisíc korun českých spolu s náhradním trestem odnětí svobody v trvání dvou měsíců pro případ, že by takto stanovený trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán. Dále též rozhodl o vzneseném nároku na náhradu škody.
Proti shora citovanému rozsudku odvolacího soudu podal Z. P. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem stanovených náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že oba dílčí skutky tak, jak jsou popsány ve výroku o vině v rozsudku odvolacího soudu neodpovídají provedeným důkazům, a proto je není ani možné právně kvalifikovat jako trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, odst. 2 tr. zák. Proto také navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) napadený (citovaný) rozsudek Krajského soudu v Ostravě zrušil a věc mu vrátil k novému projednání a rozhodnutí.
Dne 19. 7. 2012 obdržel Nejvyšší soud přípis státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky v němž sděluje, že se k posuzované věci nebude věcně vyjadřovat s výslovným souhlasem, aby Nejvyšší soud rozhodl ve věci za podmínek uvedených v ustanovení §265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze spolehlivě přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
V dané věci z hlediska popisu předmětných skutků, které jsou obsaženy v příslušném výroku rozhodnutí odvolacího soudu, dovolatel namítl, že tyto (bez bližšího) neodpovídají provedeným důkazům a není tak namístě soudy užitá právní kvalifikace jimi popsaného jednání dovolatele. V tomto směru však oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě (a podrobně) vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Takto zejména i odvolací soud důvodně poukázal na svědeckou výpověď Ing. K. M., znalce z oboru kriminalistika se specializací kriminalistická technika, mechanoskopie a elektrotechnika stran falešných úředních značek na příslušném elektroměru vytvořených matricemi, které byly předloženy v trestní věci T. H. a H. M. Přitom výpověď tohoto svědka koresponduje se zjištěními příslušných pracovníků ČEZu, svědka K. V. i videozáznamem pořízeným při kontrole předmětného zařízení (restaurace U. v M.), když odvolací soud reagoval adekvátně i na námitky v tomto směru dovolatelem vznesené. Konečně velmi podrobně a přiléhavě se odvolací soud zabýval i výší vzniklé škody, a to i z pohledu vyhlášky č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě a vyhlášky č. 82/2010 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, když stanovil výši vzniklé škody tak, aby byla pro dovolatele nejpříznivější. Dovolatelem vznesená námitka tak není způsobilá být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci spolehlivě přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v tomto směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo, než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 29. srpna 2012
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka