ECLI:CZ:NS:2012:30.CDO.2033.2012.1
sp. zn. 30 Cdo 2033/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D a JUDr. Pavla Vrchy, v právní věci péče o nezletilého P. J. , zastoupeného opatrovníkem Městským úřadem v Pelhřimově, syna matky D. J., a otce P. Š., o výživném, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. P 174/2010, o dovolání otce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 19. července 2011, č.j. 15 Co 387/2011-134, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o.s.ř.):
Okresní soud v Pelhřimově (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 16.3.2011, č.j. P 174/2010-96, nařídil ústavní výchovu nezletilého (výrok I), uložil otci povinnost přispívat na výživu nezletilého částkou 1.500,- Kč měsíčně splatnou vždy do 15. dne v měsíci předem k rukám ústavu, v němž bude ústavní výchova nezletilého vykonávána (výrok II), matce vyživovací povinnost nestanovil (výrok III), informoval o změně dosud vydaných rozhodnutí (výrok IV) a rozhodl o nákladech řízení (výrok V).
Krajský soud v v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře rozsudkem ze dne 19. července 2011, č.j. 15 Co 387/2011-134, změnil rozsudek soud prvního stupně jen ve výroku o vyživovací povinnosti otce a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Dne 9. 5. 2012 otec doručil soudu prvního stupně podání označené jako „odvolání“, jímž napadl rozsudky soudů obou stupňů a usnesení vydané vyšší soudní úřednicí. Podání však nemělo všechny potřebné náležitosti a nebylo sepsáno advokátem.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 29.5.2012, č. j. P 174/2010-155, které doručil otci dne 6.6.2012, otce vyzval, aby ve lhůtě deseti dnů ode dne doručení tohoto usnesení odstranil chybějící náležitosti dovolání (zamýšlel-li otec dovolání podat), zejména nedostatek povinného zastoupení advokátem a rovněž rozsah, dovolací důvody a dovolací návrh dovolání. Otce poučil o následcích neodstranění uvedených vad dovolání a vzhledem k tomu, že otec na tuto výzvu ve stanovené lhůtě nijak nereagoval, předložil dovolání Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud dovolání otce posoudil z hlediska §241 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého dovolatel musí být v dovolacím řízení zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z podaného dovolání zastoupení advokátem nevyplývá a jiné listiny toto zastoupení nebo právnické vzdělání otce prokazující nebyly předloženy. Dovolatel přes výzvu soudu prvního stupně nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ačkoliv byl o následcích nesplnění této povinnosti poučen. Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze vydat rozhodnutí, s výjimkou usnesení, jímž se dovolací řízení pro tento nedostatek zastavuje, a protože ke zhojení tohoto nedostatku, i přes řádnou výzvu soudu prvního stupně dosud nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §104 odst. 2 a §243c o. s. ř. zastavil.
Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, avšak ostatním účastníkům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 2, věty první, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z nich právo.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek
V Brně dne 31. července 2012
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu