ECLI:CZ:NS:2012:30.CDO.2446.2012.1
sp. zn. 30 Cdo 2446/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Pavla Simona, ve věci žalobce V. D., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 100.000,- Kč, vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. 10 C 78/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 9. 2011, č. j. 8 Co 456/2011-155, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243c odst. 2 o. s. ř.):
Okresní soud ve Frýdku – Místku rozsudkem ze dne 23. 5. 2011, č. j. 10 C 78/2008-131, konstatoval porušení práva žalobce na přiměřenou délku soudního řízení, k němuž došlo v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 39/2005, zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 100.000,- Kč, a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.
Krajský soud v Ostravě v záhlaví specifikovaným usnesením odmítl odvolání žalobce, jelikož nesplňovalo náležitosti řádného odvolání ve smyslu ustanovení §205 odst. 1 o. s. ř. Přestože okresní soud správně podle §43 o. s. ř. žalobce vyzval k odstranění vad odvolání usnesením ze dne 24. 8. 2011, č. j. 10 C 78/2008-146, žalobce na tuto výzvu zareagoval pouze tak, že žádá, aby soud projednal jeho odvolání.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které odůvodnil tím, že mu soudy neustanovily advokáta v rozporu s LZPS, což mu brání v podání relevantního dovolání.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovolatel není zastoupen advokátem, ani nedoložil, že by měl sám právnické vzdělání, ani v podaném dovolání o ustanovení advokáta pro dovolací řízení nepožádal. Vzhledem k tomu, že jeho dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, není uvedený nedostatek podmínky dovolacího řízení důvodem k zastavení řízení podle §104 odst. 2 o. s. ř. Podle ustanovení §241b odst. 2 o. s. ř. totiž platí, že není-li splněna podmínka uvedená v §241 o. s. ř. (povinné právní zastoupení dovolatele), postupuje se obdobně podle §104 odst. 2 o. s. ř.; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné.
Přípustnost dovolání nelze vyvozovat z ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o odmítnutí odvolání není rozhodnutím ve věci samé, a ani ustanovení §238, §238a odst. 1 a §239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání žalobce proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam taxativně vyjmenovaných případů.
Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud odmítl odvolání žalobce proti rozsudku soudu prvního stupně, tak není přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2006, sp. zn. 29 Odo 1078/2003, dostupné na stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz).
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle §243b odst. 5, věty první a §218 písm. c) o. s. ř.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., kdy žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 25. září 2012
JUDr. František Ištvánek, v. r.
předseda senátu