ECLI:CZ:NS:2012:30.CDO.2574.2011.1
sp. zn. 30 Cdo 2574/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobkyně Autoklub Bohemia Assistance, a. s. , se sídlem v Praze 4 – Krči, Na Strži 1837/9, identifikační číslo osoby 61859559, zastoupené Mgr. Lukášem Tvrdíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Konkviktská 291/24, proti žalované BPA sport marketing a. s. , se sídlem v Praze 1, Těšnově 1/1059, identifikační číslo osoby 25069764, zastoupené Mgr. Bohuslavem Hubálkem, advokátem se sídlem shodně s žalovanou, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 6 C 98/2006, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. listopadu 2010, č.j. 28 Co 480/2010-470, takto:
I. Dovolání žalované se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Lukáše Tvrdíka, advokáta se sídlem v Praze 1, Konkviktská 291/24.
Stručné odůvodnění
(§243c odst. 2 o. s. ř.):
Okresní soud Praha-východ (dále již „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 12. ledna 2010, č.j. 6 C 98/2006-395, určil, že žalobkyně je vlastnicí označených nemovitostí, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalované Krajský soud v Praze (dále již „odvolací soud“) v záhlaví cit. rozsudkem podle §219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (prostřednictvím svého advokáta) včasné dovolání, které není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (poznámka Nejvyššího soudu: nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 21. února 2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11, bylo rozhodnuto, že se ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ ruší uplynutím dne 31. prosince 2012; do uvedeného termínu je tedy §237 odst. 1 písm. c/ platným ustanovením občanského soudního řádu). Je tomu tak z toho důvodu, že žalovaná v dovolání uplatnila dovolací důvod ve smyslu §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. na základě tvrzených okolností, k nimž ovšem podle §237 odst. 3 o. s. ř. dovolací soud při posuzování přípustnosti dovolání nepřihlíží.
Z obsahu dovolání (§41 odst. 2 o. s. ř.) přitom ani nevyplynulo, že by žalovaná v dovolání formulovala (určitou) právní otázku, která dovolacím soudem dosud nebyla vyřešena nebo by měla být řešena jinak a jejíž řešení by v dané věci bylo relevantní, případně, že by uvedla konkrétní rozhodnutí, ve kterém by pro napadené rozhodnutí podstatná právní otázka byla řešena soudy rozdílně. Z obsahu dovolání nebylo možno vyvodit ani jiný (relevantní) důvod, pro který by rozhodnutí odvolacího soudu mohlo být považováno za rozhodnutí zásadního významu.
Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn §243b odst. 5 věty první o. s. ř. ve spojení s §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávající z odměny za zastupování advokátem (vyjádření k dovolání) v částce 5.000,- Kč [podle čl. II vyhl. č. 64/2012 Sb., §5 písm. b), §10 odst. 3, §14 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhl. č. 484/2000 Sb.] a z náhrady hotových výdajů podle §13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč, vše navýšeno o 20 % DPH (tj. o částku 1.060,- Kč) podle §137 odst. 3 a §47 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 6.360,- Kč je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta, který žalobkyni v tomto řízení zastupoval (§149 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 27. března 2012
JUDr. Pavel V r c h a, v. r.
předseda senátu