ECLI:CZ:NS:2012:30.CDO.4466.2011.1
sp. zn. 30 Cdo 4466/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., ve věci žalobkyně Z. G., zastoupené Mgr. Zdeňkem Pokorným, advokátem se sídlem v Brně, Anenská 8, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení částky 57.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 36 C 134/2007, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 10. 2011, č. j. 44 Co 194/2010-70, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 11. 10. 2011, č. j. 44 Co 194/2010-70, potvrdil výrok I. rozsudku soudu prvního stupně, jímž byla žaloba na zaplacení částky 57.000,- Kč s příslušenstvím zamítnuta, změnil výrok II. rozsudku soudu prvního stupně tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež však Nejvyšší soud podle ustanovení §243b odst. 5, §218 písm. c) o. s. ř. odmítl jako nepřípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.
Podle §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Uplatnil-li účastník v jednom řízení více samostatných nároků nebo spojil-li soud více samostatných věcí ke společnému řízení, je třeba posuzovat přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 o. s. ř. u každé jednotlivé věci (u každého jednotlivého nároku) podle uvedených hledisek samostatně. To se projevuje i ve zkoumání hodnotové hranice peněžitého plnění omezující přípustnost dovolání podle §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. ( k tomu srovnej např.: Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád II. §201 až 376. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, str. 1887, a dále usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1097/2004, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 3431, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2010, sp. zn. 22 Cdo 3072/2008, dostupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz ).
Z obsahu spisu se podává, že ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 36 C 134/2007 byl žalobkyní uplatněn nárok na zaplacení částky 46.000,- Kč s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 46 C 176/99, a dále nárok na náhradu škody spočívající ve vynaložených nákladech na právní zastoupení v rámci předběžného projednání věci u žalované ve výši 6.500,- Kč a nákladech vynaložených na právní zastoupení pro podání stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva ve výši 4.500,- Kč.
Přestože uvedené nároky byly žalobkyní uplatněny v jednom řízení, jedná se o dílčí nároky (dle §31 a §31a zákona č. 82/1998 Sb.) se samostatným skutkovým základem, byť požadované jako důsledek jedné škodné události. Přípustnost dovolání proti rozhodnutí je proto třeba posoudit u každého nároku, o němž bylo rozhodnuto, zvlášť bez ohledu na to, zda nároky byly uplatněny a bylo o nich rozhodnuto v jednom řízení jedním rozsudkem.
Jelikož žádný z uplatněných nároků nepřevyšuje částku 50.000,- Kč, je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř., byť celkový součet výše požadovaného plnění z jednotlivých nároků uvedenou částku převyšuje.
Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo nález Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. II. ÚS 323/2007).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly a žalobkyně nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu svých nákladů právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 19. června 2012
JUDr. František Ištvánek, v. r.
předseda senátu