ECLI:CZ:NS:2012:30.CDO.920.2012.1
sp. zn. 30 Cdo 920/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce I. T. , zemřelého dne 26. července 2012, proti žalované Fakultní nemocnici v Hradci Králové , se sídlem v Hradci Králové, Sokolská 58l, IČO: 00179906, o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 88/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. června 2011, č.j. 1 Co 153/2010-175, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243c odst. 2 o.s.ř.):
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 26. března 2010 č.j. 16 C 88/2009-150, zamítl pro promlčení nároku žalobu, aby žalovaná zaplatila žalobci částku 500.000,- Kč jako náhradu nemajetkové újmy podle §13 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Při rozhodování podle §l1 a násl. obč. zák. vyšel z toho, že žalobce neoprávněný zásah do zdraví spatřuje v jednání žalované, kdy mu při jeho účasti v klinické studii „Nitrooční aplikace Avastinu“, resp. „Pilotní studie nitrooční aplikace Avastinu u pacientů s věkem podmíněnou makulární degenerací", byl dne 16. 6.2006 aplikován přípravek Avastin ve formě nitrooční injekce, a po jeho aplikaci se následně stal téměř slepým na pravé oko.
K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 7. června 2011, č.j. 1 Co 153/2010-175, rozsudek soudu prvního stupně podle §219 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda je důvodná žalovanou vznesená námitka promlčení uplatněného nároku, a to s pozitivním závěrem.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dne 19. září 2011 včasné dovolání. Dne 1. srpna 2012 však dovolacímu soudu sdělil advokát JUDr. Viktor Pak, se sídlem v Praze l, Politických vězňů č. 21, který v průběhu řízení žalobce zastupoval, že pan I. T. dne 26. července 2012 zemřel (čímž také zanikla ve smyslu ustanovení §33b odst. 1 písm. d) obč. zák. plná moc tohoto zástupce).
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) za takto nastalé procesní situace přihlédl k ustanovení Čl. II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1.7.2009 (dále opět jen „o.s.ř.“).
Podle ustanovení §107 o.s.ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením (odst. 1). Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, její dědici, popřípadě ti z nich, kteří podle výsledku dědického řízení převzali právo nebo povinnost, o něž v řízení jde (odst. 2). Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví. Řízení zastaví soud zejména tehdy, zemře-li manžel před pravomocným skončením řízení o rozvod, o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je nebo není, pokud zákon nedovoluje, aby se v řízení pokračovalo, řízení též zastaví, zemře-li partner před pravomocným skončením řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství; bylo-li již o věci rozhodnuto, soud současně toto rozhodnutí zruší (odst. 5).
Protože všeobecné osobnostní právo je jako jednotné právo právem neoddělitelným od osobnosti fyzické osoby, resp. je právem ryze osobním, nemůže se ochrany podle ustanovení §11 násl. obč. zák. domáhat nikdo jiný, než zásahem dotčená fyzická osoba. Z toho je třeba dovozovat, že v případě, že v průběhu řízení o ochranu osobnosti žalobce zemře, nelze v tomto řízení dále pokračovat (analogicky srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. prosince 2002, sp.zn. 25 Cdo 608/2002).
Dovolací soud proto s ohledem na vyložené skutečnosti toto dovolací řízení zastavil (§243c odst. 1 a §107 odst. 1 věta první o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §151 o.s.ř., kdy žalované v tomto řízení podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. srpna 2012
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu