ECLI:CZ:NS:2012:30.ND.161.2012.1
sp. zn. 30 Nd 161/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobkyně Raiffeisen stavební spořitelna, a.s., se sídlem Koněvova 2747/99, Praha 3, identifikační číslo osoby 49241257, proti žalovaným 1) P. K. , 2) D. N. , vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp.zn. 7 C 80/2011 o zaplacení částky 147.982,75 ,- Kč s příslušenstvím, o návrhu žalovaného 1) na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp.zn. 7 C 80/2011 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
U Obvodního soudu pro Prahu 3 je pod sp. zn. 7 C 80/2011 vedeno řízení o žalobě Raiffeisen stavební spořitelny, a.s. proti 1) P. K. a 2) D. N. o zaplacení částky 147.982,75 ,- Kč s příslušenstvím. Místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 3 byla ve smyslu §89a o.s.ř. založena dohodou stran v čl. VIII odst. 5 Smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření č. 434/2004/01 ze dne 18. 2. 2004. Rozsudkem ze dne 4. října 2011, č.j. 7 C 80/2011-15 Obvodní soud pro Prahu 3 žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl o nákladech řízení.
Proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 4. října 2011, č.j. 7 C 80/2011-15 podal žalovaný 1) odvolání k Městskému soudu v Praze. V odvolání mimo jiné požaduje, aby „věc byla přikázána k projednání Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti“. Poukazuje přitom na to, že „místní příslušnost soudu byla založena jen dle sídla žalobce, čímž došlo k omezení jeho práv a vytvoření značné nerovnováhy v jeho neprospěch“, žalovaný má bydliště v Brně, kde rovněž trvale žije ze svého starobního důchodu. Má za to, že lze navrhnout delegaci i ve stadiu odvolacího řízení k jinému než příslušnému odvolacímu soudu, „má právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a též k důvodu, pro který by měl věc projednávat jiný soud“. Obsahově (§41 odst. 2, §243c odst. 1 o.s.ř.) se tak žalovaný 1) domáhá delegace vhodné k Městskému soudu v Brně, jako soudu odvolacímu.
Žalobce k výzvě Obvodního soudu pro Prahu 3 o vyjádření k návrhu žalovaného 1) na delegaci vhodnou uvedl, že „důvod vhodnosti dle §12 o.s.ř. není odvolacím důvodem ve smyslu §205 o.s.ř.“
Podle §12 odst. 2 o.s.ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků, procesní situaci, event. na okolnostech jiných; rozhodnými jsou především ty, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji.
Návrhu žalovaného 1) nelze vyhovět. Nedomáhá se totiž změny místní příslušnosti z důvodu vhodnosti (ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř.), ale změny funkční příslušnosti (ustanovení §10 odst. 1 o.s.ř.). Funkční příslušnost vymezuje rozsah působnosti soudů různého druhu činných v rámci soudní soustavy při postupném projednávání téže věci v jednotlivých instancích. Podle přílohy 2 zákona č. 6/2002 Sb o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) do obvodu Městského soudu v Praze patří obvody obvodních soudů pro Prahu 1, Prahu 2, Prahu 3, Prahu 4, Prahu 5, Prahu 6, Prahu 7, Prahu 8, Prahu 9 a Prahu 10.
Změnu funkční příslušnosti (s výjimkou ustanovení §210a o.s.ř., o níž se v projednávané věci nejedná) občanský soudní řád neupravuje. Připouští pouze přikázání věci jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti (ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř.). Městský soud v Brně je soudem téhož stupně ve vztahu k Obvodnímu soudu pro Prahu 3 (neboť podle ustanovení §9 odst. 2 zákona o soudech a soudcích v obvodu města Brna vykonává působnost okresního soudu Městský soud v Brně), není však soudem funkčně příslušným (tím je Městský soud v Praze).
Návrhu žalovaného 1) na delegaci vhodnou k Městskému soudu v Brně by nebylo možné vyhovět ani v případě, že by Městský soud v Brně nebyl žalovaným 1) uvažován jako soud odvolací, ale jako soud prvního stupně. Delegace vhodná je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, a proto k ní lze přistoupit pouze v těch ojedinělých případech, v nichž by projednání věci jiným než místně příslušným soudem znamenalo z komplexního pohledu hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější posouzení věci. Není přitom vyloučeno přihlédnout k mimořádným poměrům účastníků řízení, k obtížím, s nimiž je pro ně spojeno dosažení místně příslušného soudu apod., avšak při úvaze, do jaké míry je vhodné vyhovět návrhu opřenému o takové důvody, je třeba stejně pečlivě posuzovat, zda delegováním věci jinému soudu nedojde pouze k tomu, že se obdobným způsobem ztíží postavení druhého účastníka. Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků a jiných okolnostech. Úvaha soudu rozhodujícího o delegaci musí zahrnovat i dosavadní výsledky řízení; delegace nebude zpravidla namístě v případech, kdy příslušný soud již provedl podstatnou část dokazování a rozhodnutí o delegaci – z hlediska důsledků nazíráno – by znamenalo jen prodloužení řízení a oddálení očekávaného, pro účastníka nepříznivého, výsledku řízení. (srov. shodně Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, s. 72). Nejvyšší soud opakovaně judikoval (srov. např. usnesení z 5.11.2009, sp.zn. 4 Nd 368/2009), že zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá pracoviště (bydliště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem pracoviště (bydliště) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. K mimořádným poměrům účastníka řízení lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor dalších účastníků řízení. V přezkoumávané věci návrh žalovaného nepodporuje stanovisko žalobce, ani žalovaného 2). Přihlédnout je třeba i k tomu, že dokazování již bylo skončeno a věci bylo meritorně rozhodnuto.
Nejvyšší soud proto neshledal splnění podmínek pro delegaci vhodnou (ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř.) a rozhodl, že věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp.zn. 7 C 80/2011 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 6. června 2012
JUDr. Pavel P a v l í k, v. r.
předseda senátu