ECLI:CZ:NS:2012:30.ND.368.2012.1
sp. zn. 30 Nd 368/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Pavla Simona, ve věci žalobce Plzeňský Prazdroj, a. s., identifikační číslo osoby 45357366, se sídlem v Plzni, U Prazdroje 7, zastoupeného JUDr. Martinou Tejnskou, advokátkou se sídlem v Plzni, Bedřicha Smetany 1, proti žalované M. M. P. , o zaplacení částky 34.666,- Kč s přísl., vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 39 C 174/2012, o návrhu žalované na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 39 C 174/2012 se nepřikazuje z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu ve Zlíně.
Odůvodnění:
Okresní soud Plzeň-město předložil podle ustanovení §12 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu návrh žalované, aby věc - řízení o zaplacení peněžité částky, která je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 39 C 174/2012, byla přikázána Okresnímu soudu ve Zlíně.
Žalovaná návrh odůvodnila tím, že se jednání nařízeného u Okresního soudu Plzeň-město nemůže zúčastnit ze sociálních a rodinných důvodů. Má čtyřletého syna, který je hyperaktivní, nemá matku ani nikoho jiného, kdo by ho mohl pohlídat, manžel jako jediný živitel rodiny je celý týden mimo domov a z práce se nemůže uvolnit. Sama žalovaná je vedena na Úřadu práce. Trvalé bydliště má ve Zlínském kraji, proto požádala o přikázání věci Okresnímu soudu ve Zlíně.
Návrh žalované byl zaslán žalobci k vyjádření. Žalobce ve vyjádření uvedl, že s postoupením věci Okresnímu soudu ve Zlíně nesouhlasí. Žalobce s žalovanou sjednal místní příslušnost soudu, v jehož obvodu má sídlo žalobce v ustanovení čl. IX odst. 10 Smlouvy o zajištění reklamních a propagačních služeb. Soud by neměl svým rozhodnutím měnit smluvní ujednání účastníků tohoto řízení. Pro žalobce je naopak z časového hlediska nevýhodnou místní příslušnost soudu v místě bydliště žalované. Žalobce považuje za lhostejné, zda momentálně náklady na dojíždění ponese žalobce či žalovaná, když celkově náklady řízení ponese ten z účastníků, který v řízení nebude úspěšný.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresní soud Plzeň-město) a soudu, jemuž má být věc přikázána (Okresní soud ve Zlíně), přezkoumal podaný návrh a shledal, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky na přikázání věci.
V souzené - obchodní - věci se účastníci v článku IX. odst. 10 Smlouvy o zajištění reklamních a propagačních služeb ze dne 1. 10. 2009 dohodli, že místně příslušným soudem pro řešení jejich sporů bude soud, v jehož obvodu má sídlo objednatel, tj. žalobce. Jelikož žalobce tuto skutečnost v žalobě doložil kopií Smlouvy, a protože zákon pro tuto věc nestanoví příslušnost výlučnou, byly splněny všechny podmínky pro vznik účinků tzv. prorogace (dohody o místní příslušnosti) podle ustanovení §89a o. s. ř.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. může být jinému soudu téhož stupně věc přikázána z důvodu vhodnosti. Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci.
Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba - jako výjimku - vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech, musí se však vyznačovat určitou mimořádností. K přikázání věci jinému než dohodou stran určenému místně příslušnému soudu by v daném případě mohlo dojít pouze ze závažných důvodů, přičemž těmito důvody nemohou být okolnosti, které byly účastníkům řízení známy v době, kdy dohodu o místní příslušnosti soudu uzavírali (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 20 Nd 11/2002, dostupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz).
V projednávaném případě žalovaná svůj návrh na delegaci věci odůvodňuje péčí o čtyřletého syna, která jí znemožňuje účast u soudního jednání, a časovou a finanční náročností cest z místa bydliště do Plzně.
Okolnost péče o nezletilého syna nemůže odůvodnit přikázání věci jinému než dohodou stran určenému místně příslušnému soudu, neboť smlouvu o prorogaci uzavírala žalovaná již v roce 2009, tedy v době, kdy měl nezletilý syn přibližně jeden rok, a tato okolnost jí v době uzavírání dohody musela být známa. Žalovaná nadto blíže nezdůvodnila, proč by se manžel na den soudního jednání nemohl z práce uvolnit.
Okolnosti druhého druhu, že účastník řízení nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost, či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Žalovaná nadto uvedla, že k samotné věci by asi neřekla více, než co je uvedeno v jejím písemném vyjádření. Pokud žalovaná sama nepovažuje svoji účast na jednání za nezbytnou, pak tato okolnost svědčí o tom, že by projednání věci jiným soudem, než doposud příslušným, nevedlo k rychlejšímu a hospodárnějšímu průběhu řízení.
Sama skutečnost, že žalovaná byla pro své současné majetkové poměry osvobozena od soudních poplatků, nezakládá důvod pro přikázání věci soudu, v jehož obvodu má bydliště, nadto její registrace na Úřadu práce není dlouhodobá, a i z její žádosti vyplývá, že aktivně práci hledá.
V daném případě tedy ani jedna ze žalovanou uvedených okolností není způsobilá odůvodnit průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Nejvyšší soud rovněž přihlédl k tomu, že žalobce s návrhem na přikázání věci nesouhlasil.
Nejvyšší soud z uvedených důvodů návrhu žalované nevyhověl a předmětnou věc Okresnímu soudu ve Zlíně ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř. nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. listopadu 2012
JUDr. František Ištvánek, v. r.
předseda senátu