ECLI:CZ:NS:2012:32.CDO.4472.2011.1
sp. zn. 32 Cdo 4472/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci navrhovatelky TEMPLUM – společenské hry s. r. o., se sídlem v Praze 5, Radlická 49, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 25776941, za účasti 1) PREdistribuce, a. s. , se sídlem v Praze 5, Svornosti 3199/19a, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 27376516, a 2) Pražská energetika, a. s., se sídlem v Praze 10, Na Hroudě 1492/4, PSČ 100 05, identifikační číslo osoby 60193913, o nařízení předběžného opatření, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 15 Nc 902/2010, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. února 2010, č. j. 20 Co 31/2011-47, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání navrhovatelky proti v záhlaví označenému usnesení, jímž Městský soud v Praze potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 17. prosince 2010, č. j. 15 Nc 902/2010-37, kterým byl podle ustanovení §75b občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) odmítnut návrh na nařízení předběžného opatření, není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé (srov. mutatis mutandis právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 2002, sp. zn. 26 Cdo 1533/2001, uveřejněném pod číslem 62/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a dále též např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2004, sp. zn. 29 Odo 201/2003, uveřejněném v časopise Soudní judikatura, ročník 2004, pod číslem 166).
Dovolání není přípustné ani podle ustanovení §238 a §238a o. s. ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v těchto ustanoveních.
Přípustnost dovolání pak nevyplývá ani z ustanovení §239 o. s. ř., neboť nejde o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení §239 odst. 1 a 2 o. s. ř. a ustanovení §239 odst. 3 věty první o. s. ř., stanovící přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby), výslovně určuje, že to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření podle §75a a §75b o. s. ř.
Nejvyšší soud proto, aniž se za těchto okolností zabýval důsledky nedostatku povinného zastoupení dovolatelky advokátem (srov. §241b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.), dovolání podle ustanovení §243b odst. 5 věty první ve spojení s §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř.; účastníkům 1) a 2), kteří by měli podle těchto ustanovení na jejich náhradu právo, podle obsahu spisu takové náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 17. ledna 2012
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu