ECLI:CZ:NS:2012:32.ND.123.2012.1
sp. zn. 32 Nd 123/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně Pražské energetiky, a. s., se sídlem v Praze 10, Na Hroudě 1492/4, PSČ 100 05, identifikační číslo osoby 60193913, proti žalovanému P. R., o zaplacení částky 11.429,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno - venkov pod sp. zn. 32 C 145/2011, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Neurčuje se , který soud věc projedná a rozhodne .
Odůvodnění:
Okresní soud Brno - venkov předložil Nejvyššímu soudu shora označenou věc k rozhodnutí podle §11 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) o tom, který soud věc projedná a rozhodne, neboť podmínky místní příslušnosti, podle nichž by bylo možno určit příslušný soud, chybějí nebo je nelze zjistit.
Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu Brno – venkov domáhala po žalovaném, u něhož uvedla bydliště na adrese „Ch., B. – K. P.“, zaplacení částky 11.429,- Kč s úrokem z prodlení, a to za dodávky elektřiny pro potřeby domácnosti odběratele - žalovaného do odběrného místa na adrese M., P. 19 K., které poskytla žalovanému na základě smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené dne 23. října 2007 v období od uzavření smlouvy do 5. ledna 2009, kdy žalobce ukončil dodávku elektřiny žalovanému do odběrného místa na základě žádosti.
Okresní soud Brno – venkov po zjištění, že podle údajů centrální evidence obyvatelstva se bydliště žalovaného ke dni zahájení soudního řízení nacházelo na adrese B., H., která stejně jako adresa předchozího bydliště žalovaného uvedená v žalobě se nenachází v jeho územním obvodu, usnesením ze dne 5. února 2010, č. j. 6 C 530/2009-20, vyslovil podle ustanovení §105 odst. 1 o. s. ř. svou místní nepříslušnost.
Městský soud v Brně, jemuž byla věc postoupena jako soudu místně příslušnému, vyjádřil nesouhlas s postoupením věci s odůvodněním, že adresa trvalého pobytu žalovaného evidovaná ke dni zahájení soudního řízení v centrální evidenci obyvatelstva je adresou ohlašovny ve smyslu zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, a nemůže tak být adresou, kde žalovaný skutečně bydlí s úmyslem se zde trvale zdržovat. Věc postoupil k rozhodnutí Krajskému soudu v Brně a ten usnesením ze dne 24. ledna 2011, č. j. 49 Nc 1077/2010-31, rozhodl, že nesouhlas Městského soudu v Brně je důvodný. V odůvodnění mimo jiné konstatoval, že šetření provedené Okresním soudem Brno – venkov nebylo dostatečné pro určení místně příslušného soudu, ale ani pro zodpovězení otázky, zda žalovaný má v České republice místně příslušný soud.
Okresní soud Brno – venkov po provedeném šetření usnesením ze dne 10. ledna 2012, č. j. 32 C 145/2011-51, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu. Uvedl, že žalovaný se na adrese trvalého pobytu ani na adrese uvedené v žalobě prokazatelně nezdržuje a šetřením soudu nebyla zjištěna žádná adresa bydliště žalovaného v obvodu Okresního soudu Brno – venkov. Konstatoval, že k dotazu soudu žalovaný sdělil, že na konci roku 2009 „byl brigádně v Německu“, v České republice neměl a ani v současné době nemá faktické bydliště, od roku 2006 má trvalý pobyt na ohlašovně a listovní zásilky je možno zasílat k jeho matce na adresu B. – K. P., Ch. Okresní soud uzavřel, že za daného stavu věci, kdy nejsou známa jiná relevantní kriteria za situace, kdy místo bydliště žalovaného ani místo jeho faktického pobytu v době zahájení řízení u Okresního soudu Brno – venkov nebylo zjištěno, se jeví jako odpovídající rozumnému uspořádání vztahu, aby věc projednal a rozhodl Městský soud v Brně.
Podle ustanovení §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné skutečnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §84 o. s. ř. k řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.
Podle ustanovení §85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.
Podle ustanovení §86 odst. 1 o. s. ř. jestliže žalovaný, který je občanem České republiky, nemá obecný soud anebo nemá obecný soud v České republice, je příslušný soud, v jehož obvodu měl v České republice poslední známé bydliště.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Žalovaný je podle obsahu spisu (č. l. 38) občanem České republiky. Dospěl-li proto Okresní soud Brno – venkov na základě provedeného šetření k závěru, že žalovaný nemá obecný soud anebo nemá obecný soud v České republice, bylo se zřetelem na ustanovení §86 odst. 1 o. s. ř. jeho povinností zkoumat, kde měl žalovaný v České republice poslední známé bydliště. To však tento soud neučinil a posouzením místní příslušnosti podle ustanovení §86 odst. 1 o. s. ř. se vůbec nezabýval.
Za této situace nelze učinit závěr, že podmínky místní příslušnosti v posuzované věci chybějí nebo je nelze zjistit, a to tím spíše, že podle výpisu z centrální evidence obyvatel na č. l. 18 spisu vyplývá, že žalovaný měl do 11. května 2006 evidován předchozí trvalý pobyt na adrese B. – K. P., Ch., a obsah žádosti žalovaného o změnu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 23. října 2007, připojené k žalobě, podle níž dodávky elektřiny, jejichž úhrada je předmětem sporu, měly být plněny žalovanému na adresu P. – K., M., nasvědčují možnosti, že na této adrese v České republice měl žalovaný po určitou dobu bydliště.
Je tudíž zřejmé, že podmínky pro předložení věci Nejvyššímu soudu stanovené v §11 odst. 3 o. s. ř. splněny nebyly. Nejvyšší soud proto rozhodl, jak ve výroku uvedeno, z čehož zároveň vyplývá povinnost Okresního soudu Brno - venkov postupovat způsobem naznačeným shora.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 19. června 2012
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu