ECLI:CZ:NS:2012:32.ND.166.2012.1
sp. zn. 32 Nd 166/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci oprávněného města Břeclav , se sídlem v Břeclavi, náměstí T. G. Masaryka 42/3, identifikační číslo osoby 00283061, zastoupeného Mgr. Filipem Lederem, advokátem, se sídlem v Praze – Novém Městě, Opletalova 37, proti povinnému M. T. , o návrhu na nařízení exekuce pro 1.000,- Kč, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 278/2012, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 278/2012 se podle §11 odst. 3 občanského soudního řádu přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Břeclavi.
Odůvodnění:
JUDr. Jitka Studená, soudní exekutorka, podala dne 3. února 2012 u Okresního soudu v Břeclavi žádost o pověření k provedení exekuce na majetek povinného podle vykonatelného rozhodnutí Městského úřadu v Břeclavi č. j. MUBR 50048/2006.
Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 22. března 2012, č. j. 53 EXE 278/2012-11, vyslovil svoji místní nepříslušnost ve věci s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude podle ustanovení §11 odst. 3 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a rozhodne
Podle ustanovení §35 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se exekuční řízení zahajuje na návrh (odstavec 1). Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy návrh na nařízení exekuce došel exekutorovi. Exekutor však může začít provádět exekuci až tehdy, udělí-li mu exekuční soud pověření k jejímu provedení (odstavec 2).
Podle ustanovení §28 exekučního řádu exekuci provede ten exekutor, kterého v návrhu na provedení exekuce navrhne oprávněný a kterého soud příslušný podle §45 (dále jen „exekuční soud“) pověří provedením exekuce. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.
Podle ustanovení §40 odst. 1 písm. e) exekučního řádu exekučním titulem je také vykonatelné rozhodnutí orgánu veřejné správy.
Podle ustanovení §45 exekučního řádu je věcně příslušným exekučním soudem okresní soud (odstavec 1). Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má bydliště povinný, je-li fyzickou osobou, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li povinný, který je fyzickou osobou, bydliště na více místech, jsou místně příslušnými všechny soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, bydliště v České republice, ani se v ní nezdržuje, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek; má-li majetek v obvodu více soudů, je příslušným soud, kterému byla jako prvnímu doručena žádost exekutora o udělení pověření (odstavec 2).
Podle ustanovení §52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není místně příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle článku 22 bod 5 Nařízení Rady (ES) č. 44/2001, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, bez ohledu na bydliště mají výlučnou příslušnost pro řízení, jejichž předmětem je výkon rozhodnutí, soudy členského státu, na jehož území výkon rozhodnutí byl nebo má být proveden.
Z předloženého spisu vyplývá, že povinný má trvalé bydliště v Rumunsku (jež je od 1. ledna 2007 členem Evropské unie), v Centrální evidenci obyvatel není zapsán a vymáhaná pohledávka vznikla tím, že jako řidič nákladního motorového vozidla při použití dálnice D2 neměl platnou dálniční známku, čímž spáchal dopravní přestupek, za nějž mu byla uložena v tomto řízení vymáhaná pokuta; jiný vztah povinného k území České republiky se ze spisu nepodává.
Protože povinný nemá bydliště v České republice ani se v ní nezdržuje, byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí v této věci soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Je tudíž zjevné, že v posuzovaném případě byly naplněny podmínky pro předložení věci Nejvyššímu soudu v souladu ustanovením §11 odst. 3 o. s. ř., neboť jde o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky a podmínky místní příslušnosti zde chybějí nebo je nelze zjistit.
Nejvyšší soud proto rozhodl podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tj. Okresní soud v Břeclavi.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 26. června 2012
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu