ECLI:CZ:NS:2012:33.CDO.1665.2011.1
sp. zn. 33 Cdo 1665/2011
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně VPS CZ s.r.o. , se sídlem v Hradci Králové, Vážní 1003, zastoupené JUDr. Karlem Kavalírem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Buzulucká 431, proti žalovanému V. H. , zastoupenému JUDr. Markétou Pakandlovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Hradební 548, o 276.519,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 108 C 227/2009, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 2. 2011, č.j. 21 Co 477/2010-107, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 2. 2011, č.j. 21 Co 477/2010-107, se ruší a věc se tomuto soudu vrací k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 276.519,- Kč s příslušenstvím za materiál, jenž žalovanému dodala na stavbu střechy jeho domu, kterou prováděla na základě smlouvy o dílo obchodní společnost Rücker s.r.o.
Žalovaný se bránil tvrzením, že povinnost zaplatit žalobkyni za dodaný stavební materiál tíží společnost Rücker s.r.o., neboť cena materiálu byla zahrnuta v ceně díla; výši ceny nesporoval.
Rozsudkem ze dne 28. 7. 2010, č.j. 108 C 227/2009-72, Okresní soud v Hradci Králové žalobu zamítl a žalobkyni uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení. Soud prvního stupně zjistil, že žalovaný objednal u žalobkyně stavební materiál, dohodl se s ní na ceně, zavázal se jej převzít s tím, že cenu zaplatí společnost Rücker s.r.o. Již před první objednávkou žalobkyně (její zaměstnanec svědek L. Ř.) věděla, že zboží bude objednávat žalovaný jako „koncový“ zákazník, platit však bude – s ohledem na nižší daň z přidané hodnoty – společnost Rücker s.r.o. Materiál, který žalobkyně dodala na staveniště žalovaného, byl zabudován do stavby. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně, žalovaný a společnost Rücker s.r.o. uzavřeli trojstrannou nepojmenovanou smlouvu (§51 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obč. zák.“), na základě které žalobkyni vznikla povinnost dodat žalovanému podle jeho objednávky za dohodnutou cenu materiál určený na stavbu střechy, žalovaný byl povinen materiál převzít a společnost Rücker s.r.o. měla povinnost zaplatit jeho cenu. Žalobu proto shledal nedůvodnou, neboť povinnost zaplatit kupní cenu netíží žalovaného, ale společnost Rücker s.r.o. O kupní smlouvu se podle soudu prvního stupně nejedná, neboť k zaplacení ceny se nezavázal přímo žalovaný; ten se bezdůvodně neobohatil (§451, §489 obč. zák., ), protože žalobkyně dodáním zboží plnila svoji povinnost z nepojmenované smlouvy. Nezavázal-li se žalovaný k úhradě ceny za materiál, je vyloučeno aplikovat ustanovení o převzetí dluhu (§531 a násl. obč. zák.) i o přistoupení k závazku (§533 obč. zák.).
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 21. 2. 2011, č.j. 21 Co 477/2010-107, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 276.519,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud zopakoval dokazování výpovědí žalovaného a výslechy svědků L. Ř. a V. R. a přijal skutkový závěr soudu prvního stupně, podle něhož žalovaný objednal u žalobkyně materiál, zavázal se jej převzít a dohodl s ní jeho cenu. Na rozdíl od soudu prvního stupně pak tyto skutečnosti posoudil jako uzavření kupní smlouvy (§588 obč. zák.); účastníci – žalobkyně (prodávající) a žalovaný (kupující) – sjednali její podstatné náležitosti, tj. předmět koupě a cenu. Zaplatit kupní cenu je tedy povinen žalovaný (kupující). Odvolací soud dále uzavřel, že existoval trojstranný právní vztah, jehož obsahem bylo ujednání, že kupní cenu zaplatí společnost Rücker s.r.o. Tento právní vztah pak posoudil jako poukázku ve smyslu §535 a násl. obč. zák., která není změnou závazku. I kdyby společnost Rücker s.r.o. (poukázaný) poukázku přijala a následně odmítla plnit, nemění to nic na právech a povinnostech žalobkyně a žalovaného vyplývajících ze základního obligačního vztahu založeného kupní smlouvou; na jejím základě – jak již bylo řečeno výše – je povinen plnit žalovaný.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl „v plném rozsahu“ žalovaný dovoláním, v němž ohlásil dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.s.ř.“). Má za to, že z provedeného dokazování vyplývá, že sice specifikoval střešní krytinu, avšak nezavázal se za ni zaplatit, neboť ji již zálohově uhradil v rámci stavebních prací společnosti Rücker s.r.o. Sám jednatel a majitel této společnosti potvrdil, že trojstranná dohoda byla (ústně) uzavřena, a že společnost Rücker s.r.o. část ceny žalobkyni již také zaplatila. Se zdůrazněním toho, že se nezavázal k úhradě ceny zboží, oponuje závěru odvolacího soudu, že uzavřel s žalobkyní kupní smlouvu; za správné považuje právní posouzení věci soudem prvního stupně. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalobkyně souhlasí s právním posouzením věci odvolacím soudem. Připomněla, že se s ní žalovaný nejprve dohodl na ceně zboží, které objednal, a až následně uzavřel smlouvu o dílo (zhotovení střechy) se společností Rücker s.r.o.; z důvodu úspory na dani z přidané hodnoty se měl materiál účtovat této společnosti. Navrhla, aby bylo dovolání zamítnuto.
Dovolání – přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. – je důvodné.
Dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení (srov. §242 odst. 3, větu první, o.s.ř.). Je-li dovolání – jako v projednávaném případě – přípustné, přihlédne též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) a §229 odst. 3 (tj. vadám způsobujícím zmatečnost), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny (§242 odst. 3, věta druhá, o.s.ř.). Protože uvedené vady dovolatel nevytkl a z obsahu spisu se nepodávají, je předmětem dovolacího přezkumu právní závěr odvolacího soudu, podle něhož je žalovaný ve sporu věcně legitimován.
V souzené věci odvolací soud v první řadě uzavřel, že se žalobkyně a žalovaný dohodli na podstatných náležitostech kupní smlouvy, jimiž jsou předmět koupě a jeho cena. Závazek k zaplacení kupní ceny žalovanému vznikl proto, že podle ustanovení §588 obč. zák. z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. S uvedeným právním závěrem odvolacího soudu by bylo možné souhlasit za předpokladu, že by v řízení nebylo prokázáno, že se k úhradě ceny za materiál zavázala společnost Rücker s.r.o. Nepřikládal-li odvolací soud význam tomu, kdy se uvedená společnost k zaplacení ceny zavázala, je jeho právní posouzení neúplné, a tudíž nesprávné.
Soud prvního stupně přitom v tomto směru zjistil, že L. Ř. již před první objednávkou věděl, že zboží objednává žalovaný, platit jej však bude společnost Rücker s.r.o., která přislíbila, že zaplatí materiál na celou střechu. Při opakování dokazování pak uvedený svědek před odvolacím soudem vypověděl, že mu žalovaný před dodáním materiálu oznámil, že cena má být fakturována společnosti Rücker s.r.o., a že ještě v době objednávky měl za to, že cenu zboží zaplatí žalovaný.
Zavázala-li se společnost Rücker s.r.o., že zaplatí kupní cenu před tím anebo současně s tím, kdy se žalovaný s žalobkyní dohodli na „specifikaci“ materiálu a jeho ceně, jednání účastníků k uzavření kupní smlouvy nevedlo; absentovala by totiž jedna ze základních povinností kupujícího, a to povinnost zaplatit kupní cenu. Za této situace by byl správný závěr soudu prvního stupně, že účastníci a společnost Rücker s.r.o. uzavřeli nepojmenovanou smlouvu podle §51 obč. zák., jíž se k úhradě ceny za materiál zavázala společnost Rücker s.r.o.
Byla-li dohoda mezi žalobkyní, žalovaným a společností Rücker s.r.o. uzavřena až poté, co již vznikla kupní smlouva mezi žalobkyní (prodávající) a žalovaným (kupujícím), je třeba věc posoudit podle ustanovení §570 obč. zák. (dohodne-li se věřitel s dlužníkem, že dosavadní závazek se nahrazuje závazkem novým, dosavadní závazek zaniká a dlužník je povinen plnit závazek nový).
Dovolací soud nesouhlasí s odvolacím soudem, posoudil-li trojstranný vztah mezi účastníky řízení a společností Rücker s.r.o. jako poukázku ve smyslu §535 a násl. obč. zák. Podle uvedeného ustanovení se poukázkou opravňuje poukazník (žalobkyně) vybrat plnění u poukázaného (společnosti Rücker s.r.o.) a poukázaný se zmocňuje, aby splnil poukazníkovi na účet poukazatele (žalovaného). Přímý nárok nabude poukazník proti poukázanému jen tehdy, obdrží-li projev poukázaného, že poukázku přijímá. Poukázkou tedy plní poukázaný poukazníkovi na účet poukazatele.
V souzené věci se však o takovou situaci nejedná, neboť společnost Rücker s.r.o. neměla plnit žalobkyni na účet žalovaného. Došlo-li mezi účastníky řízení a společností Rücker s.r.o. k dohodě o tom, že cenu za dodaný materiál zaplatí žalobkyni společnost Rücker s.r.o., jíž žalovaný (z důvodů daňových, neboť na tuto transakci se vztahovala snížená sazba daně z přidané hodnoty) materiál uhradí v rámci celkové ceny zhotoveného díla, není pochyb o tom, že stavební materiál musel být jako odběrateli dodán – bez ohledu na to, kdo a kde je převzal – společnosti Rücker s.r.o.; ta jej následně mohla žalovanému vyúčtovat se sníženou sazbou daně s poskytnutými stavebními pracemi jako materiál zabudovaný do stavby rodinného domu (srov. §36 odst. 3 písm. f/, §48 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném do 31. 12. 2007, §36 odst. 3 písm. g/, §48a uvedeného zákona ve znění účinném do 31. 12. 2012). Materiál může být zahrnut do základu pouze tehdy, je-li poskytována služba (stavební a montážní práce), a nikoli je-li dodáváno zboží. Je tak zřejmé, že společnost Rücker s.r.o. neplnila žalobkyni na účet žalovaného, ale plnila vlastní dluh.
Lze uzavřít, že dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. uplatnil žalovaný po právu. Nejvyšší soud proto – aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první, o.s.ř.) – napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§243b odst. 2, část věty za středníkem, odst. 3, věta první, o.s.ř.).
Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (§243d odst. 1, věta první, §226 odst. 1 o.s.ř.).
V novém rozhodnutí odvolací soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, tedy i dovolacího (§243d odst. 1, věta druhá, o.s.ř.).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně 18. prosince 2012
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu