ECLI:CZ:NS:2012:33.CDO.2092.2012.1
sp. zn. 33 Cdo 2092/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně A. M. , zastoupené Mgr. Josefem Blažkem, advokátem se sídlem v Bruntále, Žižkovo nám. 2, proti žalovanému městu Moravský Beroun , zastoupenému JUDr. Janem Vyjídákem, advokátem se sídlem v Šumperku, Potoční 36, o uložení povinnosti uzavřít kupní smlouvu, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 17 C 316/2009, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. června 2011, č. j. 57 Co 87/2011-92, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání proti rozsudku ze dne 21. června 2011, č. j. 57 Co 87/2011-92, kterým Krajský soud v Ostravě potvrdil rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne ze dne 20. září 2010, č. j. 17 C 316/2009-72, zamítající žalobu, jíž se žalobkyně domáhala, aby žalovanému bylo uloženo uzavřít s ní zde specifikovanou kupní smlouvu, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť rozsudek odvolacího soudu nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a/ a §241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží.
Právní závěr odvolacího soudu, že povinnost žalovaného uzavřít s ní smlouvu o prodeji bytu, jehož je nájemkyní, nevyplývá ze zákona, žalobkyně v dovolání žádnými argumenty nezpochybnila. Závěr, že žalované město vůči ní nemá smluvní kontraktační povinnost, neboť rozhodnutí zastupitelstva ze dne 21. 3. 2001 nebylo řádným návrhem na uzavření kupní smlouvy, zpochybnila toliko námitkou, že postup žalovaného města vůči ní je diskriminační (diskriminována měla být pro svůj nepříznivý zdravotní stav), a že proto mělo být aplikováno ustanovení §133a písm. b/ o. s. ř.
Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (od níž není důvodu se odchýlit ani v posuzované věci) nabídka převodu bytu (jednotky) učiněná vlastníkem budovy (bytu) vůči nájemci, je nabídkou převodu nemovitosti, která musí mít v souladu s ustanovením §46 odst. 1 občanského zákoníku písemnou formu, neboť se jedná o smlouvu upravující převod nemovitosti. Podle §22 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, musí její text obsahovat všechny podmínky převodu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. března 2004, sp. zn. 28 Cdo 1562/2002, publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č. C 2673, sešit 29). Odvolací soud z intencí tohoto výkladu při rozhodování dané věci nevybočil, dospěl-li k závěru, že rozhodnutí zastupitelstva žalovaného ze dne 21. 3. 2001 nebylo řádnou nabídkou převodu nemovitosti; jeho závěr, že žalované město tak nemá vůči žalobkyni smluvní kontraktační povinnost, je správný a nemůže činit rozhodnutí odvolacího soudu zásadně právně významným.
Nejsou-li dány podmínky přípustnosti dovolání, Nejvyšší soud je odmítl (§243b odst. 5 věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalovanému v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl vůči žalobkyni právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. srpna 2012
JUDr. Ivana Zlatohlávková, v. r.
předsedkyně senátu