ECLI:CZ:NS:2012:33.CDO.2750.2012.1
sp. zn. 33 Cdo 2750/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně E. G. , zastoupené JUDr. Vladimírem Kyselákem, advokátem se sídlem v Přibrami, Zahradnická 140, proti žalované M. M. , o zaplacení 44.500,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. 12 C 75/2010, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. března 2012, č. j. 24 Co 69/2012-95, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. března 2012, č. j. 24 Co 69/2012-95, potvrdil rozsudek Okresního soudu Praha - východ ze dne 9. listopadu 2011, č. j. 12 C 75/2010-74, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení 44.500,- Kč se specifikovaným příslušenstvím a bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že „skutkový děj se odehrál zcela jinak, než je skutkově vymezeno v žalobě“ a vytýká odvolacímu soudu, že při posouzení, zda došlo k promlčení jejího práva na zaplacení žalované částky, nevzal v úvahu čestné prohlášení E. Š., popř. že tuto osobu nevyslechl jako svědkyni. Nadále prosazuje názor, že žalované poskytla půjčku a že nešlo o „odstupné“ za byt. Navrhla, aby dovolací soud zrušil jak rozsudek odvolacího soudu, tak i jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo sice podáno včas k tomu legitimovaným subjektem (žalobkyní), směřuje však proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §237 odst. 1 o. s. ř. dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, a c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b/ a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle §237 odst. 2 o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné a) ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží, a b) ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.
Dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek, kterým soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení 45.500,- Kč s příslušenstvím a není tudíž ve smyslu §237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. přípustné.
Přestože je v dovolání výslovně uvedeno, že směřuje rovněž proti rozsudečnému výroku, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení, žádné konkrétní výhrady proti tomuto výroku dovolání neobsahuje. I kdyby žalobkyně svůj nesouhlas s tímto výrokem odůvodnila, nebylo by proti němu dovolání přípustné (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením R 4/2003).
Nejsou-li dány podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, Nejvyšší soud dovolání odmítl (§243b odst. 5 věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když žalované v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalobkyni právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 26. září 2012
JUDr. Ivana Zlatohlávková,v. r.
předsedkyně senátu