ECLI:CZ:NS:2012:33.CDO.411.2011.1
sp. zn. 33 Cdo 411/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobce Z. K. , zastoupeného JUDr. Miroslavem Novotným, advokátem se sídlem v Praze 3, Husinecká 3, proti žalované Mgr. V. M. , zastoupené JUDr. Bohumilem Maceškou, advokátem se sídlem v Praze 8, Kozomínská 638, o 108.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 18 C 19/2009, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 1. 7. 2010, č.j. 24 Co 178/2010-82, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 8.058,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Miroslava Novotného, advokáta.
Odůvodnění:
Dovolání proti v záhlaví citovanému rozsudku, jímž krajský soud ve věci samé potvrdil rozsudek ze dne 14. 1. 2010, č.j. 18 C 19/2009-58, kterým Okresní soud Praha - západ uložil žalované zaplatit žalobci 108.000,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle – nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11, zrušeného až uplynutím 31. 12. 2012 – ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o.s.ř.).
Žalovaná především odvolacímu soudu – stejně jako soudu prvního stupně – vytkla, že neúplně zjistil obsah smlouvy o spolupráci a nezohlednil ústní ujednání smluvních stran, kterým byly známy veškeré detaily prováděné finanční operace, i když nebyly ve smlouvě obsaženy. Tyto námitky vystihují dovolací důvod podle §241a odst. 3 o.s.ř., jenž míří na pochybení soudu ve zjištění skutkového stavu věci. Takové námitky jsou však v řízení o dovolání přípustném jen podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. nevýznamné, neboť skutkový základ sporu nelze při zvažování přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. zpochybnit; pro dovolací soud je závazný (srov. §241a odst. 3 o.s.ř.). Proto i námitka nesprávnosti právního závěru odvolacího soudu o neplatnosti smlouvy pro nesrozumitelnost, kterou dovolatelka založila na kritice správnosti, respektive úplnosti skutkových zjištění, je pro účely daného dovolacího přezkumu bezcenná.
Namítá-li dovolatelka, že účastníci se nesrozumitelnosti smlouvy nedovolávali, sluší se poznamenat, že k absolutní neplatnosti právního úkonu pro nesplnění jeho základních náležitostí uvedených v §37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, soud přihlíží z úřední povinnosti, tj. bez návrhu, vyjdou-li rozhodné skutečnosti v řízení najevo.
Při posouzení přípustnosti dovolání ve smyslu §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. nemůže být přihlédnuto (vyjma případu, o který zde nejde, kdy by samotná vada řízení splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních) k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. Takovými jsou zbývající dovolatelčiny námitky, že nebyla soudem prvního stupně upozorněna a poučena o možnosti jiného právního posouzení věci, než je uvedeno v žalobě.
Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. Žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení; výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení §1 odst. 1, §2, §3 odst. 1 bodu 4., odst. 3, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1, věty první, vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění účinném do 29. 2. 2012, tj. částkou 6.415,- Kč. Součástí nákladů je dále paušální částka náhrady za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a náhrada za 20% daň z přidané hodnoty ve výši 1.343,- Kč (§137 odst. 3, §151 odst. 2 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 27. září 2012
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu