ECLI:CZ:NS:2012:33.CDO.4601.2010.1
sp. zn. 33 Cdo 4601/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobce JUDr. P. P. , zastoupeného JUDr. Hanou Kadlecovou, advokátkou se sídlem v Praze 10, Vršovická 56, proti žalovaným 1) MUDr. J. S. , a 2) MUDr. J. S. , zastoupeným Mgr. Martinem Novotným, advokátem se sídlem v Praze 1, Jakubská 2, o 316.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 47 C 182/2004, o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 11. 2008, č.j. 11 Co 266/2008-143, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 10.300,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Hany Kadlecové, advokátky.
Odůvodnění:
Dovolání žalovaných proti v záhlaví citovanému rozsudku, kterým městský soud ve věci samé potvrdil rozsudek ze dne 25. 2. 2008, č.j. 47 C 182/2004-118, jímž Obvodní soud pro Prahu 7 uložil žalovaným zaplatit společně a nerozdílně žalobci 316.000,- Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení), není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., dále jen „o.s.ř.“), jelikož v pořadí druhým rozsudkem soud prvního stupně nerozhodl jinak než ve svém dřívějším, odvolacím soudem zrušeném, rozsudku, a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., neboť hodnocením v dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o.s.ř). Dovolatelé jej totiž spojují výlučně se skutkovými okolnostmi sporu „mezi advokátem a jeho klienty, kdy klienti ke svému právnímu zástupci chovali naprostou důvěru, které žalobce zneužil, a to hned několikrát.“
Při posouzení přípustnosti dovolání ve smyslu §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. nemůže být přihlédnuto (vyjma případu, o který zde nejde, kdy by samotná vada řízení splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních) k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle §241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. Takovou je námitka neprovedení důkazu listinami (bankovními výpisy).
Nepřípustné dovolání proto dovolací soud odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. Žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátkou v dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení §1 odst. 1, §2, §3 odst. 1 bod 5., odst. 3, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1, věty první, vyhlášky č. 484/2000 Sb., v rozhodném znění, tj. částkou 10.000,- Kč; součástí nákladů je i paušální částka náhrady za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v rozhodném znění).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 30. května 2012
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu