ECLI:CZ:NS:2012:33.CDO.702.2012.1
sp. zn. 33 Cdo 702/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně Správy služeb hlavního města Prahy, příspěvkové organizace se sídlem Praha 8, Kundratka 1951/19, identifikační číslo: 70889660, zastoupené JUDr. Jiřím Brožem, CSc., advokátem se sídlem Praha 10, Dykova 17, proti žalovanému D. K., o zaplacení částky 113.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 5 C 117/2009, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. června 2011, č. j. 23 Co 200/2011-58, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 13. října 2010, č. j. 5 C 117/2009-29, zamítl žalobu o zaplacení částky 114.450,- Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. června 2011, č. j. 23 Co 200/2011-58, rozsudek soudu I. stupně změnil ve výroku I. tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 1.450,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení, a ve zbytku jej potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).
Proti potvrzující části výroku I. rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Dovoláním zpochybněná právní otázka dočasného odstranění vozidla v režimu ustanovení §19 odst. 5 a 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, byla odvolacím soudem vyřešena v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu České republiky, který v typově obdobném případě uzavřel, že je-li vlastníkem místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice v souladu s ustanovením §19 odst. 5 a 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, odstraněno silniční vozidlo na náklady jeho provozovatele, je vlastník místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice (nepřevzal-li poté vozidlo jeho provozovatel) po odpadnutí důvodu veřejného zájmu, pro který byla místní komunikace nebo průjezdní úsek silnice označena dočasně dopravní značkou zákazu státní silničních vozidel, povinen vrátit odtažené vozidlo zpět na místo, odkud bylo odtaženo. Neučiní-li tak, nejenže zasahuje do vlastnických práv majitele vozidla, ale zbytečně vytváří náklady spojené s parkováním vozidla na střeženém parkovišti, které nemohou být přičítány k tíži majitele (provozovatele) vozidla (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4546/2009). Výše formulované závěry obstály i v rovině ústavněprávní (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. IV. ÚS 612/2011). Od vysloveného závěru nemá dovolací soud důvod se odchylovat ani v posuzované věci, a proto dovolání žalobkyně odmítl (§243b odst. 5 věta první a §218 písm. c/ o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalovanému v této fázi řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl vůči žalobkyni právo (§243b odst. 5 věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 20. března 2012
JUDr. Blanka Moudrá, v. r.
předsedkyně senátu