ECLI:CZ:NS:2012:33.CDO.844.2011.1
sp. zn. 33 Cdo 844/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce Ing. O. T., Dr. , zastoupeného JUDr. Kateřinou Šebkovou, advokátkou se sídlem v Praze 8, Rohanské nábřeží 657/7, proti žalované M. J. , zastoupené JUDr. Janou Betlamovou, advokátkou se sídlem v Litoměřicích, Dómská 8, o 210.660,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 28 C 401/2008, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2010, č.j. 51 Co 576/2009-122, ve znění opravného usnesení ze dne 4. 10. 2010, č.j. 51 Co 576/2009-127, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.360,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Kateřiny Šebkové, advokátky.
Odůvodnění:
Dovolání proti v záhlaví citovanému rozsudku, kterým městský soud potvrdil ve věci samé rozsudek ze dne 5. 10. 2009, č.j. 28 C 401/2008-79, jímž Obvodní soud pro Prahu 4 uložil žalované zaplatit žalobci 210.660,50 Kč s úroky z prodlení, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. (toto ustanovení bylo nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11, zrušeno až uplynutím 31. 12. 2012), neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o.s.ř).
Zásadní právní význam je spjat zejména s právními otázkami, které v rozhodování dovolacího soudu nebyly dosud vyřešeny nebo které soudy posuzují rozdílně, anebo hodlá-li dovolací soud již vyřešenou právní otázku posoudit jinak (srov. §237 odst. 3 o.s.ř.). Z uvedeného vyplývá, že dovolacím důvodem, který je žalované k dispozici, je pouze důvod podle §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. (rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci). Jeho prostřednictvím namítla, že žalobce podal žalobu předčasně, tedy že řízení ve věci zahájil dříve, než bylo manželství účastníků rozvedeno. Připomíná, že za trvání manželství smlouvou z 18. 12. 2000, uzavřenou formou notářského zápisu, zúžili stanovený rozsah společného jmění i ohledně všech příjmů získaných jedním z manželů po uzavření smlouvy. Smlouvou o zúžení –argumentuje dále – zaniklo společné jmění manželů k věcem, které netvoří obvyklé vybavení společné domácnosti, a dokud nebylo vypořádáno, nemohl žalobce po žalované nic požadovat. Úvaha dovolatelky nejenže opomíjí zásadu vtělenou do ustanovení §154 odst. 1 o.s.ř., ale navíc do poměrů souzené věci nedopadá; účastníci totiž spláceli úvěr poskytnutý na stavbu domu v jejich podílovém spoluvlastnictví z prostředků, které netvořily společný majetek.
Podle ustanovení §237 odst. 3, části věty za středníkem, o.s.ř. nepřihlíží dovolací soud k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a/ a §241a odst. 3 o.s.ř.
Bezcenné jsou proto námitky žalované, že nebyla soudem prvního stupně poučena podle §118a odst. 1 až 3 a §119a o.s.ř., že soud prvního stupně nepostupoval v souladu s §118 odst. 2 o.s.ř. a že neprovedl důkazy výslechem účastníků, i když to žalobce navrhoval. Stejný osud stíhá námitky vůči odvolacímu soudu, jemuž vytýká, že důkazy, které předložila až v odvolacím řízení, byly odvolacím důvodem, neboť šlo o výjimky ve smyslu §205a odst. 1 písm. b/, c/, d/ a e/ o.s.ř., a že neprovedl důkaz listinou (protokolem o jednání z 23. 2. 2010 ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 30 C 289/2008), i když šlo o důkaz vzniklý po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně (§205a odst. 1 písm. f/ o.s.ř.). Tvrzenou vadou, k níž nelze přihlížet, i kdyby jí řízení skutečně trpělo, je také námitka, že odvolací soud závěr soudu prvního stupně o tom, že právo uplatněné žalobou není promlčeno, doplnil odkazem na ustanovení §114 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), aniž by tento názor účastníkům předestřel.
Skutkové zjištění, z něhož odvolací soud vycházel (Českomoravská hypoteční banka a.s., se sídlem v Praze 4, Budějovická 409/1, poskytla na základě smlouvy z 24. 10. 2002 účastníkům úvěr 2.100.000,- Kč, který se zavázali splatit nejpozději do dvanácti let od termínu dočerpání s tím, že anuitní splátky byly sjednány vždy do každého 25. dne v měsíci v předpokládané výši 21.137,70 Kč; žalovaná uhradila bance ze svých prostředků 22. 11. 2005 částku 40.000,- Kč a 23. 11. 2005 částku 26.676,50 Kč, takže ze svého podílu solidárního dlužníka je povinna zaplatit žalobci 210.660,50 Kč), nelze v případě přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. úspěšně napadnout. Dovolací soud proto ponechal stranou výhrady žalované k okolnostem týkajícím se splácení dluhu z úvěru.
Dovolání proti výroku o náhradě nákladů odvolacího řízení není objektivně přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2003 pod č. 4).
Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. Žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátkou v dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení §1 odst. 1, §2, §3 odst. 1, 3, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1, věty první, vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění účinném do 29. 2. 2012, tj. částkou 10.000,- Kč. Součástí nákladů je dále paušální částka náhrady za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a náhrada za 20 % daň z přidané hodnoty ve výši 2.060,- Kč (§137 odst. 3, §151 odst. 2 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 15. srpna 2012
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu