ECLI:CZ:NS:2012:33.CDO.998.2011.1
sp. zn. 33 Cdo 998/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce Ekologického právního servisu, občanského sdružení se sídlem Tábor, Příběnická 1908/12 (adresa pro doručování Brno, Dvořákova 13), proti žalované M Motors CZ s. r. o. se sídlem Praha 4, Na Chodovci 2457/1, zastoupené JUDr. Ing. Daliborem Vítkem, advokátem se sídlem Praha 4, Pod Klaudiánkou 4a, o zdržení se protiprávního jednání ve věci ochrany práv spotřebitelů, vedené u Obvodního osudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 43 C 241/2009, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. května 2010, č. j. 12 Co 65/2010-55, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 12. listopadu 2009, č. j. 43 C 241/2009-22, zamítl žalobu o uložení povinnosti žalované zdržet se blíže specifikovaného protiprávního jednání a rozhodl o nákladech řízení.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. května 2010, č. j. 12 Co 65/2010-55, rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc postoupil Městskému soudu v Praze jako soudu věcně příslušnému (§9 odst. 3 písm. l/ o. s. ř.).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž zpochybňuje správnost právního názoru, že v posuzovaném případě je k řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud, konkrétně Městský soud v Praze. Polemizuje se závěrem, že napadené jednání žalované splňuje znaky nekalé soutěže a prosazuje názor, že jde o spotřebitelskou žalobu, k jejímuž projednání a rozhodnutí je věcně příslušný okresní soud. Z uvedeného důvodu navrhuje usnesení odvolacího soudu zrušit a vrátit mu věc k dalšímu řízení.
Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud ve smyslu §221 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. zrušil podle §219a o. s. ř. rozhodnutí soudu prvního stupně a postoupil věc věcně příslušnému soudu, není přípustné (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 29 Odo 843/2006, a ze dne 27. 11. 2008, sp. zn. 25 Cdo 3791/2008). Nejde totiž o žádný z případů uvedených v §237 až §239 o. s. ř. Podle §237 není dovolání přípustné proto, že napadené usnesení není rozhodnutím ve věci samé a přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř., jelikož usnesením odvolacího soudu nebylo rozhodnuto v případech v těchto ustanoveních taxativně vypočtených.
Přípustnost dovolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž dovolání není ze zákona přípustné, nezakládá ani nesprávné poučení odvolacího soudu, že proti rozhodnutí je dovolání přípustné (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001).
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, jelikož jeho rozhodnutím řízení nekončí; ve věci bude vydáno konečné rozhodnutí včetně rozhodnutí o nákladech řízení (§151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. ledna 2012
JUDr. Blanka Moudrá, v. r.
předsedkyně senátu