ECLI:CZ:NS:2012:33.ND.208.2012.1
sp. zn. 33 Nd 208/2012-95
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce P. R. , proti žalované L. Š. , o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci pod sp. zn. 74 C 69/2011, o vyloučení soudců Vrchního soudu v Olomouci, takto:
Soudci Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Jan Zavrtálek, JUDr. Jaroslav Hikl a JUDr. Táňa Šimečková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. Nco 24/2012.
Odůvodnění:
Žalobce se v řízení o ochranu osobnosti domáhá po žalované zaplacení 1,500.000,- Kč jakožto náhrady za způsobenou nemajetkovou újmu. Samosoudkyně Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci Mgr. Martina Telcová usnesením ze dne 2. prosince 2011, č. j. 74 C 69/2011-35, rozhodla, že se žalobci přiznává osvobození od soudních poplatků v rozsahu ½ (výrok I.) a že se žalobci zástupce z řad advokátů neustanovuje (výrok II.). Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudců JUDr. Jaroslava Hikla a JUDr. Táni Šimečkové usnesením ze dne 26. ledna 2012 č. j. 1 Co 362/2011-48, usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že žalobci se osvobození od soudních poplatků nepřiznává, a ve výroku II. je potvrdil.
Podáními ze dne 12. 3. 2012, 30. 3. 2012 a 7. 6. 2012 žalobce vznesl námitku podjatosti samosoudkyně Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci Mgr. Martiny Telcové a soudců Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Jana Zavrtálka, JUDr. Jaroslava Hikla a JUDr. Táni Šimečkové. Vytkl jim nesprávnost jejich rozhodnutí, jimiž mu nepřiznali osvobození od soudních poplatků, a poukázal na další řízení, vedená u jiných soudů, v nichž mu osvobození od placení soudních poplatků bylo přiznáno. Podjatost soudců spatřuje v tom, že v dané věci „zcela zřetelně postupují nestandardně, nerespektují o. s. ř., natož judikaturu Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR“. Rovněž jim vytýká, že se v odůvodnění rozhodnutí adekvátně nevypořádali s jeho námitkami ani podklady, které jim poskytl, že „jejich rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná a laxně, tendenčně, a účelově odůvodněná“, a že u soudů obou stupňů dochází opakovaně ke ztrátám jeho podání.
Poté, co Mgr. Martina Telcová předložila spis podle §15 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), Vrchnímu soudu v Olomouci, aby jako soud nadřízený rozhodl o námitce její podjatosti, předložil tento soud spis nadřízenému Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o návrhu na vyloučení shora uvedených soudců - členů senátu 1 Co, který je podle rozvrhu práce tohoto soudu příslušný věc projednat a rozhodnout.
Dotčení soudci JUDr. Jan Zavrtálek, JUDr. Jaroslav Hikl a JUDr. Táňa Šimečková se shodně vyjádřili, že nemají žádný poměr k projednávané věci, účastníkům či jejich zástupcům a nejsou jim známy žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo důvodné pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle §14 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odst. 1). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odst. 4).
Podle §15a o. s. ř. účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout (odst. 1 věta první). V námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán (odst. 3).
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Nejvyšší soud po posouzení důvodů, s nimiž žalobce spojuje vyloučení soudců Vrchního soudu v Olomouci (vyjmenovaných ve výroku tohoto usnesení) z projednávání a rozhodnutí věci, a s přihlédnutím k obsahu spisu dospěl k závěru, že podmínky ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. splněny nejsou. Soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem, nezaujatě a spravedlivě. Důvodem k vyloučení soudce nemohou být okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2001, sp. zn. 5 Nd 427/2001, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. C 73).
Protože v posuzované věci nebyly shledány zákonné předpoklady pro rozhodnutí o vyloučení uvedených soudců z projednávání a rozhodnutí věci ve smyslu §14 odst. 1 o. s. ř., nebylo námitce podjatosti, kterou žalobce vznesl, vyhověno.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. července 2012
JUDr. Blanka Moudrá, v. r.
předsedkyně senátu