ECLI:CZ:NS:2012:33.ND.252.2012.1
sp. zn. 33 Nd 252/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce Společenství vlastníků jednotek domu Mošnerova 1305/16, 16A, Olomouc, Nová Ulice se sídlem v Olomouci, Nová Ulice, Mošnerova 1305/16A, zastoupeného JUDr. Michaelem Bartončíkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, Koliště 55, proti žalované DEVELOP BUILDING, s.r.o. , se sídlem v Praze 3, Žižkov, Kubelíkova 1224/42, zastoupené Mgr. Gabrielou Dudášovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 859/22, o 128.994,36 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 19 C 66/2011, o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 3 na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 19 C 66/2011 se Okresnímu soudu v Olomouci nepřikazuje.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 3 předložil v záhlaví označenou věc k rozhodnutí o delegaci vhodné. Svůj návrh odůvodnil tak, že žalobce má „bydliště“ v Olomouci, zástupce žalobce má sídlo v Brně, žalovaná společnost vyvíjí svou činnost převážně v Olomouci, kde se nalézá i její kancelář, a s ohledem na charakter věci se řízení patrně neobejde bez znaleckého zkoumání; projednání věci před Okresním soudem v Olomouci by tedy zřejmě vedlo k rychlejší a hospodárnější ochraně práv účastníků.
Žalobce nemělo proti přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci námitek. Žalovaná s přikázáním věci nesouhlasila, neboť má sídlo v Praze, kde vyvíjí i část své podnikatelské činnosti, v Olomouci měla kanceláře jen po dobu výstavby; zástupkyně žalované má rovněž sídlo v Praze.
Podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Důvody vhodnosti podle citovaného ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Z pohledu právě podaného výkladu okolnosti, pro něž Obvodní soud pro Prahu 3 navrhl přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci, neobstojí, obzvláště je-li zde negativní stanovisko žalované.
Nejvyšší soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení (§12 odst. 3, věta první, o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. září 2012
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu