ECLI:CZ:NS:2012:33.ND.293.2012.1
sp. zn. 33 Nd 293/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobců a) D. H., a b) R. H. , proti žalovanému R. H. , o určení vyživovací povinnosti, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 113 C 186/2012, o přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 113 C 186/2012 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
Žalobou podanou k Městskému soudu v Brně dne 26. 6. 2012 se žalobci domáhají, aby žalovanému byla stanovena vyživovací povinnost k nim. Usnesením ze dne 15. 8. 2012, sp. zn. 113 C 186/2012, Městský soud v Brně vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc postoupil Obvodnímu soudu pro Prahu 4 jako soudu místně příslušnému s odůvodněním, že z výpisu z Centrální evidence obyvatel zjistil, že žalovaný od 20. 6. 2012 bydlí v P.
Podáním došlým Nejvyššímu soudu dne 3. 9. 2012 žalobci navrhli, aby delegoval řízení z důvodu vhodnosti Městskému soudu v Brně. Svůj návrh odůvodnili tím, že řízení u místně příslušného soudu by pro ně - jakožto studenty bez stálého příjmu - znamenalo zvýšenou ekonomickou zátěž. Zdůraznili, že „žalovaný je svým přístupem de facto k podání žaloby přinutil“ a připomněli, že všichni v úvahu přicházející svědkové žijí v Brně.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, projednal návrh na přikázání věci a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky pro přikázání věci jinému soudu.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Delegací nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků (tomto případě žalovaného) projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci žalobci svůj návrh na delegaci věci Městskému soudu v Brně podle §12 odst. 2 o. s. ř. odůvodňují tím, že řízení vedené u soudu mimo jejich bydliště pro ně bude představovat finanční a časovou zátěž a také tím, že v obvodu navrhovaného soudu mají bydliště i případní svědci. Tyto důvody však nelze považovat za důvody delegace ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř., jež by mohly opodstatňovat uskutečnění průlomu do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Každý účastník řízení, popř. svědek, totiž může být vyslechnut dožádaným soudem v místě svého bydliště a účastníku, který měl ve věci plný úspěch, soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
Protože okolnosti svědčící o rychlejším a hospodárnějším projednání a rozhodnutí věci Městským soudem v Brně nevyplývají ani z obsahu spisu, Nejvyšší soud návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 26. září 2012
JUDr. Ivana Zlatohlávková, v. r.
předsedkyně senátu