ECLI:CZ:NS:2012:4.PZO.3.2012.1
sp. zn. 4 Pzo 3/2012-41
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 19. září 2012 návrh na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu podaný obviněným P. N., vydaným v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci pod sp. zn. 29 T 1/2011 a podle analogie §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl takto:
Návrh obviněného P. N. se odmítá .
Odůvodnění:
Obžalobou státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 12. 1. 2011, sp. zn. 2 KZV 55/2009, byl obviněný P. N. obžalován z trestného činu vraždy podle §219 odst. 1, 2 písm. a) zákona č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále jen tr. zák.), kterého se měl dopustit tím, že v přesně nezjištěnou dobu od večerních hodin 7. 11. 2009 do večerních hodin dne 8. 11. 2009 v P. vnikl do rodinného domu na ulici U Ž., kde v prostorách přízemí domu, v úmyslu je usmrtit, spolu se svou matkou H. N., razantně fyzicky napadl za použití blíže nezjištěného nástroje svého otce M. N., a jeho manželku Z. N., a způsobil jim tak masivně krvácející smrtelná zranění, kterým poškození na místě podlehli, následně společně s H. N. jejich těla naložili od osobního motorového vozidla Škoda Felície, M. N., odvezli je a ukryli na dosud neznámém místě, a poté částečně na místě činu uklidili krevní stopy, což se jim však v plném rozsahu nepodařilo.
Podle zprávy Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 23. 8. 2012 v předmětné věci byl dne 13. 7. 2012 pod sp. zn. 29 T 1/2011 vyhlášen Krajským soudem v Ostravě, pobočka v Olomouci zprošťující rozsudek, který však dosud nenabyl právní moci, neboť proti němu podal státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pobočka v Olomouci přímo do protokolu odvolání.
Ve shora specifikované trestní věci byl dne 31. 7. 2012 Nejvyššímu soudu České republiky doručen návrh obviněného P. N. označený jako „Přezkum příkazů k odposlechu dle §314 l tr. ř.“.
Nejvyšší soud České republiky z předloženého spisového materiálu zjistil, že státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pobočka v Olomouci JUDr. Alice Zatloukalová vydala v předmětné trestní věci dne 27. 11. 2009 povolení ke sledování obviněného P. N. podle §158d odst. 1, 2 tr. ř., proti kterému bylo vedeno trestní řízení pro podezření ze spáchání trestného činu vraždy podle §219 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., a to na dobu od 27. 11. 2009 do 27. 2. 2010. Následně, dne 18. 2. 2010, vydala tatáž státní zástupkyně prodloužení povolení ke sledování obviněného P. N. podle §158d odst. 1, 2, 4 tr. ř., a to na dobu od 27. 2. 2010 do 30. 4. 2010.
Obviněný P. N. ve svém návrhu na přezkum „příkazů k odposlechu“ napadá shora uvedená povolení státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pobočka v Olomouci učiněná dle §158d odst. 1, 2 tr. ř. a uvádí, že i když je v zásadě nasazení operativních prostředků možné, nelze tak činit v již běžícím trestním řízení, neboť pak by nebyla splněna podmínka uvedená v §158b odst. 2 tr. ř., že sledovaného účelu nelze dosáhnout jinak, tato podmínka dle jeho názoru v předmětném trestním řízení splněna nebyla, čímž údajně došlo k závažnému zásahu do práva na obhajobu, do práva na soukromí a k porušení zásady zákonnosti trestního řízení. Dále obviněný poukázal na skutečnost, že operativní záznamy byly zařazeny do procesního spisu, což považuje za postup v rozporu se zákonem. Namítá, že dodnes nebyla splněna povinnost státního zástupce informovat ho o učiněném odposlechu, nebyly splněny zákonné náležitosti protokolace, ve spise není nijak doloženo, že se na cele nacházel, rovněž považuje za lživá tvrzení Policie České republiky o obsahu hovorů. Z uvedených důvodů obviněný P. N. závěrem svého návrhu žádá o odstranění daných „lží a záměrně ho poškozujících informací“ z předmětného trestního spisu.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství k návrhu obviněného P. N. sdělil, že toto podání napadá postup, jenž vedl k povolení sledování osob s pořízením zvukového záznamu podle §158d odst. 1, 2 tr. řádu. Takový přezkum však zákon v §314 l tr. řádu neumožňuje, proto navrhl vyslovit jeho nepřípustnost.
Nejvyšší soud České republiky se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v daném případě naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle §314 l tr. ř. na návrh osoby uvedené v §88 odst. 8 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Toto řízení se vztahuje k přezkumu příkazů vydaných postupem podle §88 odst. 1, 2 tr. řádu, tedy směřujících k odposlechu telekomunikačního provozu, jímž je míněna komunikace s využitím telefonu, telefaxu, mobilního telefonu, vysílačky nebo jiného telekomunikačního zařízení včetně zasílání zpráv elektronickou poštou.
Podle §88 odst. 8 tr. ř. může takový návrh Nejvyššímu soudu podat osoba uvedená v §88 odst. 2 tr. ř., a to do šesti měsíců ode dne, kdy jí byla předsedou senátu soudu prvého stupně doručena informace o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Obviněný P. N. se však svým návrhem nedomáhá přezkumu zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle §88 tr. ř. (takový příkaz ani v dané trestní věci nebyl vydán), ale navrhuje přezkoumat povolení státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pobočka v Olomouci ke sledování osoby obviněného podle §158d tr. ř., tj. sledování s možností pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy, nikoliv však záznamy telekomunikačního provozu ve smyslu §88 tr. ř.
Návrh obviněného P. N. je tak nutno považovat za právně irelevantní, resp. obviněný se svým návrhem domáhá práva, které mu nepřísluší. Pro úplnost je třeba dodat, že vzhledem k tomu, že v příslušné trestní věci nebyl vydán žádný příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle §88 tr. ř., je zřejmé, že obviněný nemohl obdržet informaci o provedeném odposlechu ve smyslu shora citovaného ustanovení §88 odst. 8 tr. ř., a tudíž ani nemohl započít běh lhůty pro podání návrhu Nejvyššímu soudu České republiky k přezkoumání zákonnosti odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Z ustanovení §314 l tr. ř. je zřejmé, že Nejvyšší soud České republiky může přezkoumat pouze příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle §88 tr. ř., nikoliv povolení ke sledování osoby obviněného dle §158d tr. ř.
Jelikož zákonodárce nastalou procesní situaci zjevně nepresumoval a do trestního řádu nezařadil ustanovení, na jehož základě by Nejvyšší soud České republiky postupoval a rozhodoval v případě neoprávněně učiněného návrhu, Nejvyšší soud České republiky postupem podle analogie legis aplikoval ustanovení §265i odst. 1 písm. a) tr. ř., podle něhož odmítne podané dovolání, dospěje-li k závěru, že není přípustné. Podaný návrh obviněného P. N. proto podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl jako nepřípustný.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. září 2012
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Pácal