ECLI:CZ:NS:2012:4.TDO.189.2012.1
sp. zn. 4 Tdo 189/2012-48
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. března 2012 o dovolání, které podal obviněný S. Ž. , proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 9. 2011 sp. zn. 5 To 84/2011, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 77 T 1/2011, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného S. Ž. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný S. Ž. byl rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 6. 2011 sp. zn. 77 T 1/2011 uznán vinným trestným činem vraždy podle §219 odst. 1, odst. 2 tr. zák. (účinném do 31. 12. 2009), jehož se dopustil tím, že v přesně nezjištěné době, v širším období po dni 27. 11. 2009, v obývacím pokoji bytu domu na ul. B. v O. – S. O., z dosud blíže nezjištěného důvodu, se záměrem usmrtit, uchopil poškozeného PaedDr. I. J., za vlasatou část hlavy a opakovaně, silou velké intenzity, udeřil hlavou poškozeného o madlo sedačky a způsobil mu tak nejméně 10 tržně zhmožděných ran lokalizovaných především v temenní a týlní krajině a především mnohočetné tříštivé zlomeniny kostí klenby lební s protrháním tvrdé pleny mozkové a vpáčením kostních fragmentů do mozkové tkáně levé polokoule, štěrbinovité lomné linie spodiny lební s prokrvácením měkkých pokrývek lebních, v levé spánkové krajině a též v temenních a týlních krajinách oboustranně, když bezprostřední příčinou smrti poškozeného je zhmoždění mozku při tříštivých vpáčených zlomeninách kostí klenby lební, přičemž tělo poškozeného bylo nalezeno v jeho bytě dne 22. 12. 2009 ve stavu pokročilé autolýzy.
Za to byl odsouzen podle §219 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 13 let, k jehož výkonu byl zařazen podle §39a odst. 3 tr. zák. do věznice s ostrahou.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, které Vrchní soud v Olomouci svým usnesením ze dne 21. 9. 2011 sp. zn. 5 To 84/2011 zamítl podle §256 tr. ř.
Citované rozhodnutí odvolacího soudu bylo následně napadeno dovoláním obviněného.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především zkoumal, zda je uvedené dovolání přípustné, zejména pak zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou . Přitom dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 9. 2011 sp. zn. 5 To 84/2011, jímž bylo odvolání obviněného proti rozsudku soudu prvního stupně zamítnuto jako nedůvodné, bylo v souladu s ustanovením §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř. možné napadnout dovoláním. Předmětné usnesení odvolacího soudu bylo obviněnému S. Ž. i jeho ustanovenému obhájci Mgr. Martinu Brudnému doručeno téhož dne, t. j. 1. 11. 2011 (viz doručenky na č. l. 1082 verte spisu). Z toho tedy vyplývá, že dvouměsíční lhůta k podání dovolání v dané věci uplynula dnem 2. 1. 2012 (viz ustanovení §265e odst. 1, 2, 3 tr. ř., §60 odst. 3 tr. ř.).
V pořadí první podání (č. l. 1109 spisu) označené jako dovolání obviněného proti rozhodnutí vrchního soudu, vypracované dne 30. 12. 2011, bylo podle razítka na obálce téhož dne podáno na poštu. Toto podání ale bylo předmětného dne vypracováno a zřejmě i podáno na poštu nikoli ustanoveným obhájcem obviněného Mgr. Martinem Brudným (viz ustanovení obhájce na č. l. 300 spisu), nýbrž advokátem Mgr. Lukášem Niedobou. Ve spise pak je na č. l. 1122 založena plná moc podepsaná dne 2. 1. 2012 obviněným S. Ž. ve Věznici Valdice, kterou pověřuje advokáta Mgr. Lukáše Niedobu, aby jej obhajoval zejména ve věci dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 9. 2011 sp. zn. 5 To 84/2011. Další podání označené jako doplnění dovolání obviněného ze dne 20. 1. 2012 se ve spise nachází na č. l. 1120 až 1121, je vypracováno obhájcem Mgr. Niedobou, ale podle prezentačního razítka bylo na Krajský soud v Ostravě doručeno osobně až dne 24. 1. 2012.
Z výše uvedeného je zjevné, že trestní stíhání obviněného skončilo vyhlášením rozhodnutí odvolacího soudu a tím i zaniklo zmocnění obhájce. Takovýto obhájce ale je oprávněn ještě podat za obviněného dovolání a zúčastnit se řízení o dovolání u Nejvyššího soudu (§12 odst. 10, §41 odst. 5 tr. ř.). První podání označené jako dovolání obviněného ze dne 30. 12. 2011, doručené následně poštou, nebylo podáno prostřednictvím obhájce obviněného Mgr. Brudného, který k tomu v té době byl jako jediný oprávněn, tedy nebylo podáno obhájcem , což je obligatorní podmínkou (viz §265d odst. 2 tr. ř.). Tudíž se nejedná o dovolání a Nejvyšší soud o něm nerozhoduje.
Jestliže si obviněný hodlal pro podání dovolání a následné dovolací řízení zvolit jiného obhájce, byl k tomu samozřejmě oprávněn (§37 odst. 2 tr. ř.). Dvouměsíční lhůta k podání dovolání ale započala svůj běh od doručení rozhodnutí odvolacího soudu původně ustanovenému obhájci, čili skončila dnem 2. 1. 2012. V této lhůtě tak muselo dojít nejenom ke zvolení jiného obhájce obviněným, ale i k podání dovolání obviněného tímto nově zvoleným obhájcem. Ve skutečnosti ale došlo k tomu, že druhé podání v pořadí, označené jako doplnění dovolání, vypracované 20. 1. 2012 zvoleným obhájcem obviněného Mgr. Niedobou a doručené osobně na soud prvního stupně dne 24. 1. 2012, a které již lze za dovolání označit, bylo podáno až po uplynutí dvouměsíční lhůty. Nejvyššímu soudu tak nezbylo, než takové dovolání posoudit jako opožděně podané.
Na základě uvedených zjištění a závěrů pak Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř., a to v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 14. března 2012
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c