ECLI:CZ:NS:2012:4.TDO.615.2012.1
sp. zn. 4 Tdo 615/2012-148
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. června 2012 o dovolání nejvyššího státního zástupce podanému v neprospěch obviněných K. V. , M. N. , P. S. , D. J., P. K. , J. P. , J. B. , Ing. L. M. , M. K. , P. K. , S. K. , T. B. a P. H. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 6. 10. 2011, sp. zn. 55 To 119/2011, kterým rozhodoval jako soud stížnostní ve věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 4 T 187/2010, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. f) tr. ř. se dovolání nejvyššího státního zástupce odmítá .
Odůvodnění:
Usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 28. 12. 2010, sp. zn. 4 T 187/2010, bylo dle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití §188 odst. 1 písm. c) tr. ř. a §172 odst. 1 písm. b) tr. ř. zastaveno trestní stíhání obviněných K. V., M. N., P. S., D. J., P. K., J. P., J. B., Ing. L. M., M. K., P. K., S. K., T. B. a P. H. pro trestný čin útisku podle §237 zák. č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zák.“), kterého se měli dopustit skutkem spočívajícím v tom, že:
jako zaměstnanci s. r. o. ČEZ Měření H. K., R. n., zařazeni na odboru netechnických ztrát, při vyhledávání, zjišťování, dokumentování a odhalování neoprávněných odběrů ve smyslu ustanovení §51 zákona č. 458/2000 Sb. v tehdy platném znění (dále jen „energetický zákon“), kdy tuto činnost prováděli na základě plné moci, která jim byla udělena ze strany distributora elektrické energie a. s. ČEZ Distribuce, a především při jednáních o náhradě škody za neoprávněný odběr dle §14 odst. 1 vyhlášky Energetického regulačního úřadu č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě (dále jen „prováděcí vyhláška“), poté, co byla na odběrných místech odběratelů ve smyslu ustanovení §25 odst. 4 písm. d) bod 5. energetického zákona přerušena dodávka elektrické energie pro neoprávněný odběr definovaný ustanovením §51 energetického zákona, předkládáním nepravdivých a zavádějících skutečností, právně sporných výkladů energetického zákona, prováděcí vyhlášky a trestního zákona, upozorňováním na možnost postoupení věci orgánům činným v trestním řízení a státní energetické inspekci, kdy uváděli na uložení správní pokuty ve výši 100.000 Kč, a dále občanskoprávním řízením, kdy po celou dobu takovýchto řízení by byli odběratelé odpojeni od dodávky elektrické energie, a za situace, že si byli této skutečnosti vědomi, požadovali po odběratelích podezřelých z neoprávněných odběrů doznání jako podmínku uzavření dohody dle §14 odst. 1 prováděcí vyhlášky a dále těmto vyhrožovali, že v případě, že se odběratel nepřizná k neoprávněnému odběru, nemůže dojít k uzavření dohody a za daného stavu by mohli platit dle §14 odst. 2 až 4 prováděcí vyhlášky náhradu škody ve vypočtených nepřiměřeně vysokých částkách, kdy předkládali svou důkazní situaci za natolik silnou, že by uvedené nepřiměřeně vysoké finanční částky byly přiznány a. s. ČEZ Distribuce v rámci soudního sporu, přičemž po celou dobu jimi definovaným způsobem uzavření celého případu by byli odběratelé bez dodávky elektrické energie, což mohlo znemožnit užívání odběrného místa, s ohledem na vyznačení neoprávněného odběru ve vnitřním systému skupiny ČEZ znemožňovali i přepis odběrného místa na jinou osobu, čímž vytvářeli i další tlak na uzavření dohody o náhradě škody, ač si již v některých případech museli být vědomi soudních rozhodnutí a rozhodnutí státní energetické inspekce, které jimi uváděné skutečnosti vyvracely, a dále, že delší dobu trvající odpojení od elektrické energie vede k objektivním i subjektivně vnímaným vážným nepříjemnostem a potížím a odběratelé byli závislí na distributorovi elektrické energie, který měl v danou dobu na daném území monopolní postavení, kdy takto činili proto, že z částek vymožených prostřednictvím dohody jim byla vyplácena pohyblivá složka mzdy představující cca 25% příjmu jednotlivých pracovníků pak v jednotlivých případech :
obvinění K. V., M. N. a D. J. společně
1. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 6)
v přesně nezjištěnou dobu v odpoledních hodinách dne 16.5.2006 v O., v budově RCO na ul. J., v prostorách společnosti ČEZ, obviněný J. nejprve požadoval po poškozené L. D., aby se domluvila s obviněným V. na náhradě škody, poté obvinění V. a N. předkládali jí možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 1.400.000 Kč a teprve následně po částečném doznání poškozené, která uvedla, že elektroměr si nechával stáčet naposledy před šesti lety možná její otec, snížili náhradu škody na částku 474.616 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku 519.952 Kč, přičemž takto činili, ač věděli, že z průběhu spotřeb poškozené není dáno relevantní podezření na skutečný neoprávněný odběr, svým jednáním vyvolali u poškozené posttraumatickou stresovou poruchu,
2. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 9)
v přesně nezjištěnou dobu v odpoledních hodinách dne 16.5.2006 v O.,v budově RCO na ul. J., v prostorách společnosti ČEZ, obviněný J. nejprve požadoval po poškozeném J. P. a jeho manželce Z. P., aby se domluvili s obviněným V. na náhradě škody, poté obvinění V. a N. předkládali poškozenému možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 2.570.000 Kč a teprve následně po doznání poškozeného snížili náhradu škody na částku 391.677 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku 432.261 Kč,
obvinění K. V. a M. N. společně
3. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 7)
v přesně nezjištěnou dobu v odpoledních hodinách dne 16.5.2006 v O., v budově RCO na ul. J., v prostorách společnosti ČEZ, obvinění poškozeného P. F. vyzývali k doznání a předkládali mu možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 1.200.000 Kč a teprve následně po doznání poškozeného snížili náhradu škody na částku 406.743 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku 447.327 Kč,
4. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 18)
dne 18.5.2006 po 22.00 hod., v J. n. N., na ul. S., v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, vyzývali k doznání poškozeného O. B. s tím, že pokud takovouto dohodu neuzavře, může náhrada škody přesahovat 1.000.000 Kč, aniž by při rozhodování o náhradě škody vzali v potaz, že poškozenému byl v r. 2004 vyměněn elektroměr, nakonec snížili náhradu škody na částku 533.460 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru, činila celkovou částku 568.936 Kč,
5. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 21)
dne 23.5.2006, v přesně nezjištěnou dobu v J. n. N., na ul. S., v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, vyzývali k doznání poškozeného K. Š., přičemž v průběhu jednání podmiňovali uzavření dohody týkající se rodinného domu s doznáním k odcizení elektroměru v autoservisu a vydání uvedeného elektroměru, s tím, že pokud se nedozná, jakým způsobem došlo k odcizení elektroměru, může mu být vypočtena náhrada ve výši 3.200.000 Kč, nakonec snížil náhradu škody na částku 455.010 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila částky 692.972 Kč za autoservis a 476.230 Kč za rodinný dům,
6. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 23)
dne 29.5.2006, v přesně nezjištěnou dobu, v J. n. N., na ul. S., v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, vyzývali k doznání poškozeného J. Z. a jeho družku J. K., předkládali mu možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 1.400.000 Kč a teprve následně po jednání snížili náhradu škody na částku 156.900 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku 178.035 Kč, aniž brali v potaz, že poškozený nemovitost dlouhodobě neužívá a s největší pravděpodobností způsobila neoprávněný odběr jiná osoba,
7. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 24)
dne 8.6.2006, v odpoledních hodinách, v J. n. N., na ul. S., v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, vyzývali k doznání poškozenou H. H. a jejího přítele J. P., předkládali jí možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 1.500.000 Kč a teprve následně po jednání snížili náhradu škody na částku 87.597 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku 115.271 Kč, ač si museli být z průběhu jednání vědomi, že poškozená s největší pravděpodobností s neoprávněným odběrem nemá nic společného, což potvrzoval její přítel J. P., pracující v obdobném oboru,
8. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 25)
dne 7.6.2006, kolem 22.30 hod., v J. n. N., na ul. S., v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, vyzývali k doznání poškozeného J. P. a předkládali mu možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 450.000 Kč a teprve následně po jednání snížili náhradu škody na částku 63.103 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku ve výši 85.003 Kč, kdy do protokolu o neoprávněném odběru elektřiny napsali skutečnost, že se jednání dopouštěl P., ač se tento fakt nezakládal na pravdě,
9. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 28)
dne 16.6.2006, v přesně nezjištěnou dobu, v J. n. N., na ul. S., v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, vyzývali k doznání poškozeného L. K. a předkládali mu možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 559.398 Kč a teprve následně po jednání snížili náhradu škody na částku 241.106 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku 250.816 Kč, ač si byli vědomi, že poškozený není oprávněným zákazníkem, ale pouze uživatelem nemovitosti a zároveň, že byl informován dopředu o výměně elektroměru, takže nebylo logické, aby neuvedl nezapojené klemy do původního stavu,
10. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 36)
dne 15.1.2007, v podvečerních hodinách, v J. n. N., na ul. S., v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, vyzývali k doznání poškozeného P. U. a předkládali mu možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 390.000 Kč a teprve následně po jednání snížili náhradu škody na částku 59.607 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku 78.357 Kč, ač si byli vědomi, že se v nemovitosti nachází těhotná manželka s malým dítětem,
11. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 43)
dne 11.6.2007, v 11.30 hod., v J. n. N., na ul. S., v prostorách
oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, vyzývali k doznání
poškozeného K. B. a předkládali mu možnou výši zaplacení náhrady škody
za neoprávněný odběr ve větší výši, než umožňuje uzavřená dohoda a mohli
by požadovat i dvojnásobně vyšší částku a teprve následně po jednání snížili náhradu škody na částku 475.991 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku 500.343 Kč,
12. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 49)
dne 25.1.2008, kolem 01.00 hod. v noci, v J. n. N., na ul. S.,
v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, vyzývali k doznání poškozeného R. G. a konstatovali, že v případě nedohody budou muset zahájit úkony trestního řízení, správní řízení u SEI a zaslat
elektroměr ke znalci, čímž narostou náklady, teprve následně po jednání snížili
náhradu škody na částku 235.679 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku 250.000 Kč,
obvinění K. V. a P. S. společně
13. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 10)
dne 17.6.2006, kolem 14.00 hod., v J. n. N., na ul. S., v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, vyzývali k doznání poškozeného P. Š. a jeho manželku E. Š., předkládali jim možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 1.733.381 Kč a teprve následně po jednání snížili náhradu škody na částku 474.616 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku ve výši 510.092 Kč,
14. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 11)
dne 18.5.2006, kolem 11.30 hod., v J. n. N., na ul. S., v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, vyzývali k doznání poškozeného J. D. a jeho syna S. D., předkládali jim možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 1.500.000 Kč a teprve následně po jednání snížili náhradu škody na částku 418.997 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku ve výši 454.405 Kč,
15. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 14-17)
ve dnech 17.5.2006, 18.5.2006, případně dalších přesně nezjištěných dnech,
v J. n. N., na ul. S., v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, vyzývali k doznání poškozeného P. Š. a předkládali mu možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 3.000.000 Kč a teprve následně po jednání snížili náhrady škod na částku 468.600 Kč, za odběrné místo B. p. B. L., která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku ve výši 513.267 Kč, na částku 313.800 Kč za rodinný dům na adrese B., U S., která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku 349.208 Kč, na částku 533.460 Kč za provozovnu řeznictví na adrese O., M. t., která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku 582.807 Kč, přičemž v rámci jednání jednak nerespektovali skutečnost, že elektrorozvaděč na rodinném domě byl zajištěn zelenou plastovou plombou smluvního dodavatele z roku 2002 a na odběrném místě, v provozovně řeznictví, byly za poslední rok provedeny dvě kontroly, při kterých nebylo zjištěno vypíchání prostředků proti neoprávněné manipulaci, obviněný V. v rámci výše uvedeného jednání předpovídal poškozenému uložení nepodmíněného trestu pokud se s ním nedohodne na náhradě škody,
16. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 52)
dne 9.6.2006, po 01.00 hod., v J. n. N., na ul. S., v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, vyzývali k doznání poškozeného G. S. včetně jeho manželky M. S. a předkládali jim možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr celkové výši 1.793.000 Kč a teprve následně po jednání snížili náhradu škody na částku 151.140 Kč a 207.863 Kč, které včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činily celkové částky ve výši 175.171 Kč a 243.774 Kč, kdy obviněný S. dne 8.6.2006 v rámci jednání na odběrném místě, v rámci úmyslu popsaného návětí, upozorňoval poškozené na trestní sazbu u trestného činu krádeže dle §247 odst. 1, která měla činit 3 - 5 let,
obvinění K. V. a P. K. společně
17. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 35)
dne 10.1.2007, v 19.00 hod., v J. n. N., na ul. S., v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, vyzývali k doznání poškozeného M. M. a předkládali mu možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 3.000.000 Kč a teprve následně po jednání snížili náhradu škody na částky 1.184.050 Kč a 153.230 Kč, které včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činily celkové částky ve výši 1.205.212 Kč a 174.147 Kč,
18. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 39)
dne 17.5.2007, v 9.00 hod., v J. n. N., na ul. S., v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, vyzývali k doznání poškozenou Ing. Š. K., jakožto zástupkyni s. r. o. EB Cenová Ostrava, a předkládali jí možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 446.832 Kč a teprve následně po jednání snížili náhradu škody na částky 77.078 Kč a 197.784 Kč, které včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činily celkové částky ve výši 93.167 Kč a 218.090 Kč, když v době projednávání dohody vyzývali poškozenou, zda mohou přeskočit přes zamčenou branku ke kontrole odběrného místa na její rekreační chalupě v O., ač si byli vědomi, že z uvedeného neoprávněného odběru nemohla mít žádný prospěch, když veškerou spotřebu elektřiny rozúčtovávala svým nájemníkům a zcela bezdůvodně po ní žádali, aby se dostavila na jednání, když byla po operaci a pohybovala se o berlích, ač se v zastoupení mohla jednání zúčastnit jiná osoba,
19. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 44)
dne 11.1.2007, v dopoledních hodinách, v J. n. N., na ul. S., v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, vyzývali k doznání poškozeného P. P. a předkládali mu možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 215.525 Kč a teprve následně po jednání snížili náhradu škody na částku 71.776 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku ve výši 97.415 Kč,
obvinění K. V. a D. J. společně
20. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 22)
dne 23.5.2006, kolem 00.30 hod. a dále dne 24.5.2006, v J. n. N., na ul. S., v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, společně vyzývali k doznání poškozenou L. Š. a předkládali jí možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 1.000.000 Kč a teprve následně po jednání snížili náhradu škody na částku 313.800 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku ve výši 348.256 Kč,
obvinění K. V., J. B., M. K. a Ing. L. M.společně
21. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 3)
a) obvinění B., K. a M. dne 22.2.2006, kolem 12.00 hod., v B. L., v domě, vyzývali k doznání poškozeného A. N. a předkládali mu možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 619.397 Kč a teprve následně po jednání snížili náhradu škody na částku 282.938 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku ve výši 292.439 Kč,
b) obviněný V. dne 8.6.2006, v J. n. N., na ul. S.,
v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, vyzýval k doznání poškozeného A. N. a předkládal mu možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 1.707.234 Kč a teprve následně po jednání snížil náhradu škody, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku ve výši 615.700 Kč, když tímto způsobem přijali od A. N. celkovou částku ve výši 908.139 Kč,
obvinění K. V. a P. H. společně
22. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 45-46)
dne 23.7.2007, ve večerních hodinách, v S., obviněný H. požadoval po poškozeném Ing. V. H., aby mu vydal drát, kterým mělo být provedeno neoprávněné zapojení s tím, že bez vydání tohoto drátu nebude možná dohoda o náhradě škody, a následně ani zapojení elektrické energie do objektů poškozeného a to ani do rekreační chaty ani do rodinného domu, dne 24.7.2007 kolem 3.30 hod. v J. n. N., na ul. S. v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, vyzýval obviněný V. k doznání poškozeného Ing. V. H. a uváděl mu, že nechá celou věc prošetřit útvar organizovaného zločinu P ČR a po jednání stanovil náhradu škod podle vyhlášky, t.j. dle §14 odst. 2 prováděcí vyhlášky na částku 475.991 Kč za chalupu v obci V. a stejnou částku za rodinný dům v obci S., které včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činily celkové částky ve výši 521.202 Kč a 513.513 Kč,
obvinění P. S. a P. K. společně
23. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 8)
dne 16.5.2006, v B. L., v domě, vyzývali k doznání poškozeného K. K. a předkládali mu možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 2.000.000 Kč a teprve následně po jednání snížili náhradu škody na částku 594.990 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku ve výši 634.220 Kč,
obvinění J. P. a T. B. společně
24. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 33)
dne 15.9.2006, v O. – M. H., ul. F., v prostorách oddělení Morava, vyzývali k doznání poškozenou P. D. a jejího manžela D. D., předkládali jí možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 550.000 Kč a teprve následně po jednání snížili náhradu škody na částku 355.402 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku ve výši 362.623 Kč, kdy obviněný P. v rámci jednání požadoval sdělení toho, kdo měl neoprávněný odběr provádět s tím, že naváděl poškozenou D. a jejího manžela, aby klidně uvedli osobu blízkou, že toto dále nebudou nikde sdělovat a obviněný B. při jednání na odběrném místě v O. – P., na tř. l. uváděl poškozené a jejímu manželovi D. D., že v případě povolání policie musí vyčkat až do uzavření případu,
obviněný J. P. a S. K. společně
25. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 20)
dne 18.5.2006, ve večerních hodinách, v B. L., v domě, vyzývali k doznání poškozenou K. M. a její dceru L. G. a předkládali jim možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 394.397 Kč a teprve následně po jednání snížili náhradu škody na částku 197.198 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku ve výši 208.230 Kč, aniž vzali v úvahu, že s největší pravděpodobností se tohoto jednání měl dopustit manžel dcery, se kterým v tu dobu byla v rozvodovém řízení,
obviněný K. V. sám
26. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 2)
dne 31.8.2005, v T., v prostorách firmy A. p. Z. P., T., vyzýval k doznání poškozeného Z. P. a předkládal mu možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr v podstatně větší výši a teprve následně po jednání snížil náhradu škody na částku 372.595 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku ve výši 384.000 Kč,
27. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 5)
dne 16.5.2006, v přesně nezjištěnou dobu, v O., v budově RCO na ul. J., v prostorách společnosti ČEZ, vyzýval k doznání poškozeného J. B. a předkládal mu možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 1.500.000 Kč a teprve následně po jednání snížil náhradu škody na částku 437.524 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku ve výši 478.780 Kč,
28. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 12)
dne 22.5.2006, v přesně nezjištěnou dobu, v J. n. N., na ul. S., v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, vyzýval k doznání syna poškozené M. K. M. K., P. S. mu předkládal možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 2.200.000 Kč, což však M. K. odmítl, teprve následně po dlouhodobé korespondenci snížil obviněný V. dopisem dne 27.11.2006 náhradu škody na částku 621.222 Kč a následně snížil dne 25.4.2008 náhradu škody dále na částku 328.610 Kč,
29. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 19)
dne 19.5.2006, v přesně nezjištěnou dobu, v J. n. N., na ul. S., v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, vyzýval k doznání syna poškozeného A. B. st., A. B. ml., P. S. mu předkládal možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 1.200.000 Kč a teprve následně po jednání, a to i prostřednictvím advokátní kanceláře JUDr. Emilie Jandové, snížil obviněný V. náhradu škody na částku 202.318 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku ve výši 233.501 Kč,
30. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 27)
dne 9.6.2006, kolem 10.00 hod., v J. n. N., na ul. S., v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, vyzýval k doznání poškozeného J. V. a jeho manželku I. V., předkládal jim možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 1.300.000 Kč a teprve následně po jednání snížil náhradu škody na částku 410.650 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku ve výši 430.000 Kč,
31. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 29)
dne 17.7.2006, kolem 20.30 hod., v J. n. N., na ul. S., v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, vyzýval k doznání poškozeného R. S., předkládal mu možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 1.450.000 Kč a teprve následně po jednání snížil náhradu škody na částku 287.650 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku ve výši 311.080 Kč,
32. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 30)
dne 12.7.2006, kolem 19.00 hod., v J. n. N., na ul. S., v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, vyzýval k doznání poškozenou J. S., předkládal jí možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 784.500 Kč a teprve následně po jednání snížil náhradu škody na částku 425.600 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku ve výši 451.572 Kč,
33. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 31)
dne 12.7.2006, kolem 20.30 hod., v J. n. N., na ul. S., v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, vyzýval k doznání poškozeného R. T. a jeho otce P. T., předkládal jim možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 625.000 Kč a teprve následně po jednání snížil náhradu škody na částku 312.609 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku ve výši 345.543 Kč,
34. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 32)
dne 20.7.2006, kolem 9.00 hod., v J. n. N., na ul. S., v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, vyzýval k doznání poškozeného S. D., předkládal mu možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 800.000 Kč a teprve následně po jednání snížil náhradu škody na částku 158.061 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku ve výši 179.953 Kč,
35. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 34)
dne 3.1.2007, kolem 23.00 hod. a následně do dne 4.1.2007 do 00.38 v J.
n. N., na ul. S., v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, vyzýval k doznání poškozeného M. S. a jeho manželku I. S., předkládal jim možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 588.939 Kč a teprve následně po jednání snížil náhradu škody na částku 270.796 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku ve výši 290.549 Kč,
36. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 38,42)
dne 14.5.2007, v dopoledních hodinách a dále v přesně nezjištěnou dobu
dne 24.5.2007 v J. n. N., na ul. S., v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, vyzýval k doznání poškozeného M. L. a jeho manželku poškozenou S. L., předkládal jim možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 500.000 Kč a teprve následně po jednání snížil náhradu škody na částku 168.923 Kč za objekt podnikání firmy M. a ve výši 140.018,- Kč za rodinný dům, které včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činily částky ve výši 190.657 Kč a 150.803 Kč, přičemž nebral v úvahu používání objektu k podnikání, který byl využíván jen ojediněle, do protokolu o náhradě škody uvedl skutečnost, že raznice cejchovních plomb vydá rodinný příslušník dne 26.5.2007,
37. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 40)
dne 17.5.2007, kolem 13.00 hod. a dále 22.5.2007 v J. n. N., na ul. S., v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, vyzýval k doznání syna poškozeného S. S. J. S., předkládal mu možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 600.000 Kč a teprve následně po jednání snížil náhradu škody na částku 238.936 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku ve výši 273.744 Kč,
38. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 41)
dne 30.5.2007, v přesně nezjištěnou dobu, v J. n. N., na ul. S., v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření, vyzýval k doznání poškozeného J. S., předkládal mu možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 710.000 Kč a teprve následně po korespondenci s právní zástupkyní poškozeného snížil náhradu škody na částku 241.680 Kč a náklady na odhalování neoprávněného odběru ve výši 36.929 Kč, přičemž vůbec nebral v úvahu skutečnost, že v období od 15.1.2004 do 14.1.2005 byla odběratelem jiná osoba, v důsledku čehož nemohla být doba kladená za vinu poškozenému jako neoprávněný odběr relevantní, ani z vývoje spotřeb neoprávněný odběr nevyplýval,
39. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 48)
dne 19.10.2007, kolem 10.00 hod. a dále dne 24.10.2007 v J. n. N.,
na ul. S., v prostorách oddělení podpory odboru netechnických ztrát
s. r. o. ČEZ Měření, vyzýval k doznání poškozeného R. B., předkládal mu možnou výši zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 419.000 Kč a teprve následně po jednání snížil náhradu škody na částku 189.961 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku ve výši223.000 Kč,
obviněný P. S. sám
40. (původně v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek č. 50)
dne 29.5.2006, v odpoledních hodinách, v L., H. u domu,ve vozidle s. r. o. ČEZ Měření, vyzýval k doznání poškozeného J. H., předkládal mu možnou výši zaplacení náhrady škody ve výši 760.000 Kč a teprve následně po jednání snížil náhradu škody na částku 397.246 Kč, která včetně nákladů za odhalování neoprávněného odběru činila celkovou částku ve výši 446.316 Kč.
Soud prvního stupně při svém rozhodování dospěl k závěru, že pracovníci útvaru netechnických ztrát s. r. o. ČEZ Měření postupovali legitimně dle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, když přerušení dodávky elektrické energie nebylo protiprávní s ohledem na ustanovení §25 odst. 4 písm. d) energetického zákona ani v tom směru, že podmiňovali obnovení dodávky elektřiny náhradou škody. Společnost ČEZ Měření s. r. o. v rozhodné době zastávala názor, že požadavek na náhradu škody je legitimní pro obnovení dodávky elektřiny a pokud obvinění jako pracovníci této společnosti akceptovali její stanovisko, činili tak oprávněně, neboť „poslouchali stanovisko svého chlebodárce“. Po subjektivní stránce museli obžalovaní vnímat tento požadavek jako součást svých pracovních povinností daných jím zaměstnavatelem. Stejně tak byla oprávněná hrozba oznámením na policii. Za oprávněné považoval soud též jednání obviněných, pokud v první fázi jednání sdělili poškozeným vysokou náhradu škody. Ve vztahu k náhradě škody posléze dohodnuté citoval soud závěry ústavních znaleckých posudků VUT Brno a ČVUT Praha, podle kterých sice byla v některých případech dohodnutá výše škody neopodstatněně vysoká, v jiných případech však byla přiměřená nebo spíše nízká. Stejně tak snahu přimět odběratele k uznání neoprávněného odběru a k dohodě o náhradě škody tím, že nebude v takovém případě podáno na odběratele trestní oznámení či oznámení k SEI, není možno označit za protiprávní, neboť distributor těchto prostředků užil zcela oprávněně.
Následně soud prvního stupně provedl v obecné rovině rozbor znaků skutkové podstaty trestného činu útisku podle §237 tr. zák. a připustil, že odběratelé se po odpojení přívodu elektrické energie nacházeli ve stavu nouze i ve stavu závislosti na tehdy v podstatě monopolním distributorovi elektrické energie. Stav nouze a závislosti, v němž se poškození nacházeli, nebyl vyvolán pracovníky s. r. o. ČEZ Měření nezákonně, resp. úmysl těchto pracovníků k vyvolání nezákonného stavu nouze a závislosti nesměřoval. Soud prvního stupně zdůraznil, že trestný čin podle §237 tr. zák. je trestným činem úmyslným a současně dovodil, že obvinění úmyslně vůči poškozeným nejednali, neboť vzhledem ke skutečnostem výše uvedeným nebyla vyvrácena jejich obhajoba, že subjektivně byli přesvědčeni o tom, že jejich jednání odpovídá zákonným normám a že je zcela legální. V jednání obviněných chybí taktéž protiprávnost, neboť obvinění postupovali s vědomím legitimity použitých prostředků sledujících naplnění účelu jejich pracovních povinností a účelu energetického zákona. Soud prvního stupně proto uzavřel, že skutky, které byly předmětem trestního stíhání, nejsou trestnými činy.
Proti usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 28. 12. 2010, sp. zn. 4 T 187/2010, podal státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Olomouci stížnost, o které rozhodl Krajský soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, usnesením ze dne 6. 10. 2011, sp. zn. 55 To 119/2011, tak, že z podnětu stížnosti státního zástupce podané ve vztahu k obviněnému K. V. bylo dle §149 odst. 1 písm. a), odst. 3 tr. ř. napadené usnesení ohledně tohoto obviněného zrušeno v celém rozsahu a současně bylo pod bodem I. výroku usnesení znovu rozhodnuto tak, že podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití §188 odst. 1 písm. c) tr. ř. a §172 odst. 1 písm. b) tr. ř. bylo zastaveno trestní stíhání obviněného K. V. pro skutky uvedené pod body 1 - 22, 27 - 39, v nichž byl spatřován trestný čin útisku dle §237 tr. zák. Pod bodem II. výroku pak bylo trestní stíhání obviněného K. V. pro skutek výše uvedený pod bodem 26 dle §314c odst. 1 písm. c) tr. ř. za použití §188 odst. 1 písm. c) tr. ř. a §172 odst. 1 písm. d) tr. ř. z důvodu uvedeného v §11 odst. 1 písm. b) tr. ř. zastaveno, neboť trestní stíhání je nepřípustné z důvodu promlčení. Pod bodem III. výroku byla podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná stížnost státního zástupce ohledně všech dalších obviněných. V bodě IV. výroku pak byly dle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítnuty stížnosti poškozených P. Š., J. V., poškozených zastoupených Sdružením vydíraných občanů ozbrojeným komandem o. s. a I. V., neboť byly podány osobami neoprávněnými.
Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, se v celém rozsahu ztotožnil se závěry soudu prvního stupně. Za správné označil jeho závěry, jak ve vztahu k oprávnění obviněných přerušit dodávku elektrického proudu, tak k možnosti podmínit obnovení dodávky elektrického proudu náhradou škody. V této souvislosti poukázal na závěry občanskoprávního rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 33 Cdo 5302/2008 a uvedl, že by odporovalo obecnému pojetí spravedlnosti a morálky, aby právní postavení „černého“ odběratele bylo výhodnější proti tomu, kdo „jen“ nezaplatil za řádně měřený odběr a taktéž mu byla dodávka elektřiny přerušena. Dále stížnostní soud poukázal na výsledky auditu na postupy používané odborem NTZ ČEZ Měření, který nezaznamenal zásadní nedostatky ve vystupování zaměstnanců NTZ a postup ve výpočtu výše náhrady škody byl ve všech případech shledán jako postup respektující vyhlášku č. 51/2006 Sb. Stížnostní soud připustil, že jde o stanovisko zaměstnavatele obviněných, současně však konstatoval, že obvinění byli nepochybně povinni respektovat stanovisko svého zaměstnavatele. Trestní řízení bylo již od počátku přípravného řízení zatíženo tím, že přerušení dodávky elektřiny bylo považováno za součást stíhaných skutků. Pokud však bylo doloženo, že obvinění po zjištění neoprávněného odběru elektrické energie nepřekročili zákonný rámec energetického zákona, stěží jim lze klást k tíži veškeré zmiňované dopady, které sebou nese situace v návaznosti na přerušení dodávky elektrické energie. Obvinění jednali v rámci energetického zákona a to je podle stížnostního soudu třeba vzít v potaz při posuzování jejich trestnosti. Ve prospěch obviněných hodnotil soud druhého stupně též skutečnost, že veškerá jednání s poškozenými byla nahrávána na videozáznam, a za nevyvrácenou označil obhajobu obviněného Vaniše v tom směru, že jednotliví poškození mohli kdykoliv přerušit jednání, omezit, poradit se, případně poté pokračovat v jednání o náhradě škody.
Projednávaná věc má podle stížnostního soudu i celospolečenský rozměr, kdy mezi povinnosti provozovatele distribuční soustavy patří zabránění neoprávněným odběrům elektrické energie. V samotném vyhledávání a odhalování neoprávněných odběrů elektřiny proto nelze spatřovat ničeho protiprávního, naopak takovou činnost je třeba brát za řádné plnění povinností uložení energetickým zákonem. V důsledku nárůstu ceny elektřiny docházelo ke značnému nárůstu případů neoprávněných odběrů elektrické energie s dopadem pro konečné zákazníky. Doložená četnost výskytu tzv. „černých“ odběratelů s sebou nesla značné pracovní vytížení obviněných, což se mohlo odrazit na jejich psychice a v některých případech mohlo vyústit v nevhodné jednání s poškozenými. Podstatné však je, že obvinění jednali způsobem nevybočujícím z rámce svých oprávnění daných ze strany svého zaměstnavatele a. s. ČEZ Distribuce.
Pochybení v rozhodnutí soudu prvního stupně shledal stížnostní soud pouze v části výroku, kterým bylo zastaveno trestní stíhání pro dílčí skutek uvedený původně pod bodem 26. zastavovacího výroku. Jde o skutek, ke kterému mělo dojít 30. 8. 2005. Došlo-li k zahájení trestního stíhání dne 8.11.2008, stalo se tak v době, kdy již uplynula od spáchání skutku doba delší než je tříletá promlčecí doba vyplývající z ustanovení §67 odst. 1 písm. d) tr. zák. Pro tento dílčí útok je tedy podle stížnostního soudu nutné trestní stíhání zastavit z důvodů promlčení trestního stíhání.
Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 6.10.2011, sp. zn. 55 To 119/2011 (s výjimkou výroku pod bodem IV. výrokové části), podal následně nejvyšší státní zástupce dovolání v neprospěch všech obviněných, které opřel o důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. f), g) tr. ř. a mimo obviněného K. V. též v ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť dle jeho názoru napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, bylo jím rozhodnuto o zastavení trestního stíhání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí a (s výjimkou obviněného K. V.) jím bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku, ačkoli vadami uvedenými v §265b odst. 1 písm. f), g) tr. ř. bylo zatíženo již rozhodnutí soudu prvního stupně.
Nejvyšší státní zástupce v podaném dovolání stručně shrnul dosavadní průběh trestního řízení a dále uvedl, že s názorem soudů obou stupňů nelze souhlasit. Soudy obou stupňů nezpochybnily, že poškození se v důsledku přerušení dodávky elektrické energie nacházeli ve stavu tísně a do určité míry i ve stavu závislosti na distributorovi elektrické energie. Dle mínění nejvyššího státního zástupce je z hlediska naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu útisku nerozhodné, že samotné přerušení dodávky elektrické energie navozující u poškozených stav tísně nebylo dle názoru soudů protiprávní. Závěr o tom, že jednání obviněných nenaplňuje znaky trestného činu útisku, by bylo možno učinit pouze v případě, že by u všech dílčích skutků byl neoprávněný odběr elektrické energie nepochybně zjištěn a že by jednání obviněných směřovalo k zaplacení náhrady škody ve výši, kterou by obvinění alespoň subjektivně mohli považovat za správnou. Obvinění ovšem způsobem popsaným v tzv. skutkových větách postupovali i v případech, kdy bylo dáno pouhé podezření na neoprávněný odběr a kdy byly dány okolnosti vzbuzující pochybnosti o tom, zda k neoprávněnému odběru vůbec došlo, popřípadě v jakém rozsahu. Soudy při tom nijak nehodnotily skutečnost, že jednání obviněných nesměřovalo toliko k náhradě škody poškozenými, ale především k tomu, aby doznali neoprávněný odběr, a to i ve sporných případech. Dovolatel jako příklad poukázal na dílčí skutek uvedený pod bodem 1 (poškozená L. D.), kde dle něj z průběhu spotřeb poškozené vůbec nevznikalo podezření na skutečný neoprávněný odběr, poškozená se však pod nátlakem obviněných zavázala k náhradě částky 519.000 Kč, když původně obvinění požadovali náhradu škody 1.400.000 Kč. V tomto případě i ze závěrů znaleckého posudku VUT Brno citovaných na str. 17 usnesení soudu prvního stupně vyplývá, že postup při vyčíslení škody byl v podstatě nepřezkoumatelný a že závěry znalce o výši škody by mohly být relevantní pouze v případě, že neoprávněný odběr bude teprve prokázán. Obdobně zmínil dílčí skutek pod bodem 15 zastavovacího výroku (poškozený P. Š.), kde měl být neoprávněný odběr zjištěn na několika místech, vzhledem k okolnostem vylíčeným v tzv. skutkových větách však přinejmenším u některých odběrních míst existovaly pochybnosti o tom, zda skutečně došlo k neoprávněnému odběru. Taktéž v případě dílčího skutku pod bodem 38 (poškozený J. S.) z vývoje spotřeb neoprávněný odběr nevyplýval a obviněný V. nebral v úvahu ani skutečnost, že v období od 15.1.2004 do 14.1.2005 byla odběratelem jiná osoba. Taktéž u jiných dílčích skutků (např. útoky pod body 6., 7., 9.) byly dány dle přesvědčení nejvyššího státního zástupce okolnosti vzbuzující pochybnosti o tom, zda došlo k neoprávněnému odběru, resp. zda za tento odběr odpovídaly osoby, se kterými obvinění jednali.
V návaznosti na výše uvedené nejvyšší státní zástupce podotkl, že podle §25 odst. 4 písm. d) energetického zákona, v tehdy platném znění, byl provozovatel distribuční soustavy oprávněn přerušit dodávku elektrické energie v případě neoprávněného odběru. Z žádného ustanovení citovaného zákona však nevyplývá, že by byl oprávněn tak učinit při pouhém podezření na neoprávněný odběr. Jestliže tedy obvinění přerušili poškozeným dodávku elektrické energie i v takových případech, kdy se jednalo pouze o podezření na neoprávněný odběr a kdy přímo na místě nebylo možno prokázat na straně poškozených neoprávněný odběr, postupovali nad rámec energetického zákona; v takovýchto případech lze samotné přerušení dodávky elektrické energie považovat za úmyslné jednání směřující k vyvolání stavu tísně u poškozených. Předpokladem k tomu, aby vůbec mohla být požadována náhrada škody, je samotné prokázání neoprávněného odběru. Z hlediska existence zákonných znaků trestného činu útisku podle §237 tr. zák. tedy není podstatná pouze otázka, zda obviněnými předkládané částky možné náhrady škody formálně odpovídaly §14 vyhlášky č. 51/2006 Sb. v tehdy platném znění (prakticky v žádném případě ovšem znalci neshledali postup obviněných zcela bezvadným, resp. plně přezkoumatelným), ale především skutečnost, že předkládání těchto částek prohlubovalo subjektivní vnímání stavu tísně u poškozených a bylo součástí nátlaku na vůli poškozených, aby i ve sporných případech uznali neoprávněnost odběru a aby následně akceptovali zaplacení poněkud nižších obviněnými stanovených částek. Přinejmenším v případech, kdy byla otázka neoprávněnosti odběru sporná, museli být obvinění srozuměni s tím, že za zneužití stavu tísně poškozených daného přerušením dodávky elektrické energie nutí poškozené k tomu, aby konali něco, co by, nebýt stavu tísně, nekonali a nebyli povinni konat. Dle dovolatele tedy museli být minimálně srozuměni s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoně porušují zákonem chráněný zájem na ochraně svobodného rozhodování člověka, proto jednali v nepřímém úmyslu ve smyslu §4 písm. b) tr. zák.
Nejvyšší státní zástupce se domnívá, že v tomto směru jsou bezpředmětné poukazy soudů na skutečnost, že obvinění byli povinni respektovat stanovisko svého zaměstnavatele. Plnění pokynů zaměstnavatele není momentem vylučujícím zavinění, resp. vylučujícím protiprávnost. Za bezpředmětné považuje i konstatování stížnostního soudu, že poškození mohli kdykoli z jednání odejít, toto omezit, přerušit ho apod. Takováto argumentace zcela opomíjí stav tísně a závislosti, ve kterém se v kritické době poškození nacházeli. Dovolatel připustil, že v některých případech byli poškození skutečně nuceni pouze k zaplacení částek alespoň zhruba odpovídajících škodě „černým“ odběrem skutečně způsobené, ale tento závěr dle něj nelze zobecnit a okolnosti každého jednotlivého dílčího skutku je nutno hodnotit individuálně. Bylo na místě individuálně hodnotit okolnosti jednotlivých dílčích útoků z toho hlediska, zda neoprávněný odběr a jeho rozsah byl skutečně prokázán, zda požadavky
na náhradu škody byly adekvátní z hlediska rozsahu účasti jednotlivých obviněných na jednotlivých útocích a dále z hlediska všech dalších okolností jednání obviněných.
K otázce promlčení dílčího skutku uvedeného původně pod bodem 26 zastavovacího výroku nejvyšší státní zástupce uvedl, že při pokračování je z hlediska běhu promlčecí doby rozhodné, kdy pachatel ukončil jednání v rámci posledního útoku. Útok pod bodem 26 zastavovacího výroku přitom byl útokem z časového hlediska nikoli posledním, ale prvním v pořadí. I kdyby však byl tento dílčí útok s ohledem na větší časový odstup následujících útoků posuzován jako samostatný trestný čin, přicházel by zánik jeho trestnosti v důsledku promlčení v úvahu pouze v případě, že by nedošlo k přerušení promlčení podle §67 odst. 3 písm. b) tr. zák. Zastavení trestního stíhání z důvodů promlčení by přicházelo v úvahu pouze v případě, že by bylo postaveno najisto, že žádný další z dílčích útoků, na kterých se obviněný V. podílel, nebyl trestným činem útisku podle §237 tr. zák. Tak tomu však v předmětné trestní věci nebylo a nemůže proto obstát ani výrok, kterým bylo trestní stíhání obviněného V. pro jeden dílčí útok zastaveno podle dle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití §188 odst. 1 písm. c) tr. ř. a §172 odst. 1 písm. d) tr. ř. z důvodu uvedeného v §11 odst. 1 písm. b) tr. ř.
Na základě výše uvedených skutečností nejvyšší státní zástupce závěrem svého dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky dovoláním napadené usnesení (s výjimkou výroku pod bodem IV. výrokové části) i usnesení soudu prvního stupně zrušil včetně případných rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Olomouci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Zároveň navrhl, aby takové rozhodnutí Nejvyšší soud učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání, s rozhodnutím věci v neveřejném zasedání vyjádřil souhlas i pro případ jiného nežli navrhovaného rozhodnutí [§265r odst. 1 písm. c) tr. ř.].
K podanému dovolání se ve smyslu §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřili všichni obvinění prostřednictvím svých obhájců, a to jak jednotlivě, tak i ve společném vyjádření.
Obvinění se ve svých vyjádřeních v podstatě shodují v tom, že jim nikdy nebylo srozumitelné, co by mělo být protiprávního a dokonce trestného na tom, že osobám, u nichž byl zjištěn neoprávněný odběr, poradili (doporučili), aby o náhradě škody uzavřeli dohodu preferovanou prováděcím předpisem k energetickému zákonu. Pokud se týká dohodou stanovené výše náhrady škody, tu zhodnotil znalecký posudek VUT Brno jako přiměřenou až nízkou, proto obviněným není zřejmé, proč by mělo jít o trestný čin. Ve všech případech byl neoprávněný odběr elektřiny řádně zjištěn již na odběrném místě, což nebylo zpochybněno ani vyžádanými znaleckými posudky. Dále obvinění uvedli, že část tzv. poškozených byla později v souvislosti s neoprávněnými odběry trestně stíhána.
Dle obviněných se příslušný policejní orgán a dozorující státní zástupce při vyšetřování věci vědomě odmítli zabývat tím, zda se tzv. poškození neoprávněnými odběry event. nedopustili trestných činů krádeže či podvodu a zda tedy jejich výpovědi nemohou být faktickou účelovou obhajobou. Obvinění mají za to, že orgány činné v trestním řízení tuto svou zákonnou povinnost porušily pouze proto, aby mohly pracovat proti obviněným s tím, že tzv. poškození jsou jakožto osoby bezúhonné věrohodnými svědky, což je však v příkrém rozporu s právem obviněných na spravedlivý proces.
Obvinění jsou toho názoru, že dovolání neuvádí téměř žádné konkrétní argumenty k dílčím skutkům a žádné argumenty ve vztahu k jednotlivým obviněným a jejich osobní účasti na těchto skutcích, což potvrzuje, že skutečným účelem trestního řízení bylo kriminalizovat zavedené metody práce u zaměstnavatele obviněných. Neoprávněné odběry ve všech dotčených případech byly spolehlivě zjištěny již na odběrných místech. Obhajoba předložila v přípravném řízení jako důkaz 40 znaleckých posudků z oboru kriminalistika, specializace kriminalistická technika, mechanoskopie a elektrotechnika, ze kterých vyplynulo, že ve všech dílčích skutcích, v nichž obvinění zjistili při šetření na místě samém neoprávněný odběr elektřiny, jejich zjištění následné kriminalistické expertízy plně potvrdily. Podle obviněných dovolatel zcela nekriticky vychází z některých dílčích závěrů znaleckého posudku VUT Brno, ačkoli tento byl zjevně zásadně znehodnocen již tím, že mu policejní orgán neposkytl významné relevantní podklady (výše zmíněné kriminalistické expertízy). Obhajoba předložila k důkazu znalecký posudek ČVUT v Praze, který došel k závěrům pro obviněné příznivým, dovolatel však důkazy tohoto typu svědčící ve prospěch obviněných zcela pominul.
Obvinění v souladu s právními závěry soudů prvního a druhého stupně považují za spolehlivě prokázané, že ve všech dílčích skutcích byl neoprávněný odběr elektřiny ve smyslu energetického zákona zjištěn. I pokud by tomu tak ale nebylo, bylo prokázáno, že všichni obvinění byli o správnosti zjištění neoprávněných odběrů elektřiny plně přesvědčeni a tvrzení dovolatele o opaku jsou lichá a nemají žádnou oporu v provedených důkazech – v této souvislosti odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28.4.2011, sp. zn. 33 Cdo 5302/2008. Zaměstnanci ČEZ Měření, s.r.o., mají specifické znalosti a zkušenosti k tomu, aby byli přímo na odběrném místě schopni případný neoprávněný odběr elektřiny zjistit. Pro obviněné nebyly žádné dílčí případy sporné a i pokud by některé případy objektivně sporné byly, pak by taková spornost měla být vyložena podle zásady „in dubio pro reo“ ve prospěch obviněných, neboť existence neoprávněných odběrů nebyla v trestním řízení vyvrácena.
Pokud jde o skutkovou podstatu trestného činu útisku, obvinění jsou přesvědčeni, že základním předpokladem trestnosti kteréhokoliv činu je vždy jeho protiprávnost a k ní se musí vztahovat i úmyslné zavinění pachatele. Obvinění však v dobré víře vycházeli z toho, že jejich zaměstnavatel má plné právo požadovat po všech odběratelích odpovídajících za zjištěné neoprávněné odběry náhradu škody, a to i v době trvajícího přerušení dodávky elektřiny bez ohledu na dopad přerušení dodávky elektřiny na odběratele zákon porušujícího. Nikdo z obviněných neměl důvod o uvedeném chápání právní úpravy pochybovat
Závěrem vyjádření k dovolání proto obvinění navrhli, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání nejvyššího státního zástupce odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné a aby tak učinil v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že v této trestní věci je dovolání přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. a) tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§265f tr. ř.).
Protože dovolání lze podat jen z důvodů taxativně vyjádřených v §265b tr. ř., Nejvyšší soud dále posuzoval, zda vznesené námitky naplňují dovolatelem uplatněný dovolací důvod.
Nejvyšší státní zástupce v dovolání uplatnil dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. f) a g) tr. ř. a mimo obviněného K. V. též podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V rámci takto vymezeného dovolacího důvodu je možno namítat, že skutek, jak byl v původním řízení zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoli šlo o jiný trestný čin, nebo se o trestný čin vůbec nejednalo. Důvody dovolání jako specifického opravného prostředku jsou koncipovány tak, že v dovolání není možno namítat neúplnost dokazování, způsob hodnocení důkazů a nesprávnost skutkových zjištění. Nejvyšší soud jakožto soud dovolací nemůže přezkoumávat a posuzovat postup hodnocení důkazů soudy obou stupňů ve věci. V dovolacím řízení je naopak povinen vycházet z jejich konečného skutkového zjištění a teprve v návaznosti na to zvažovat právní posouzení skutku.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. f) tr. ř. je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí.
V průběhu trestního řízení bylo zjištěno, že poté, co pracovníci ČEZ Měření konstatovali při kontrole na odběrném místě neoprávněný odběr elektřiny podle §51 zákona č. 458/2000 Sb, energetického zákona, přerušili neoprávněnému odběrateli dodávku elektrické energie do odběrného místa a jednali s odběrateli o náhradě škody. Na začátku jednání seznámili pracovníci ČEZ Měření každého jednotlivého odběratele s tím, co bylo u něj při kontrole na odběrném místě zjištěno, poté odběrateli sdělili, jakou náhradu škody by po něm mohli požadovat s tím, že je možné se na náhradě škody dohodnout a že výše dohodnuté škody bude nižší. Dohoda byla podmíněna tím, že odběratel poskytne věrohodné údaje týkající se neoprávněného odběru a dále byl pro případ odmítnutí spolupráce upozorněn na možnost postoupení věci orgánům činným v trestním řízení, státní energetické inspekci a na možné řešení sporu v občanskoprávním řízení. Současně bylo odběratelům sděleno, že jim dodávka elektrické energie nebude obnovena dřív, než bude škoda (nebo alespoň část dohodnuté škody) uhrazena. Obhajoba obviněných v tom smyslu, že nikomu z odběratelů nebylo vyhrožováno ani bráněno jednání ukončit a místnost opustit, nebyla vyvrácena.
Podle ustanovení §25 odst. 4 písm. d) energetického zákona, v tehdy účinném znění, měl provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny odběratelům mj. i při neoprávněném odběru elektřiny podle §51.
Podle §51 energetického zákona, v tehdy účinném znění, je neoprávněným odběrem elektřiny
a) odběr bez uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny nebo v rozporu s uzavřenou
smlouvou o dodávce elektřiny,
b) odběr při opakovaném nedodržení smluveného způsobu platby za odebranou
elektřinu včetně záloh,
c) odběr při neplnění platebních povinností vyplývajících z výsledků vyhodnocení a zúčtování skutečného odběru,
d) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,
e) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,
f) odběr měřený měřicím zařízením,
1. které nezaznamenává odběr nebo zaznamenává odběr nesprávně ke škodě výrobce, obchodníka, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství,
2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo příslušným
provozovatelem distribuční soustavy nebo nesplňuje podmínky obsažené v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy,
3. na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a měřicí zařízení vykazuje chybu spotřeby ve prospěch odběratele,
g) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,
h) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je přenos elektřiny nebo distribuce elektřiny nebo odběr v rozporu s takto uzavřenou smlouvou.
Podle druhého odstavce citovaného ustanovení je při neoprávněném odběru odběratel povinen uhradit skutečně vzniklou škodu. Nelze-li vzniklou škodu stanovit, je náhrada škody vypočtena způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.
Z citovaných zákonných ustanovení dle názoru Nejvyššího soudu České republiky vyplývá, že dojde-li k technickému zásahu v těchto ustanoveních specifikovanému na elektroměru (měřicím zařízení), jedná se o neoprávněný odběr a tedy povinnost odběratele uhradit vzniklou škodu. Provozovatel distribuční soustavy má právo a současně i povinnost zajišťovat spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy a jak správně uvedl již nalézací v odůvodnění svého rozhodnutí, mezi tuto činnost nepochybně patří také povinnost zabránit neoprávněným odběrům elektrické energie. Vyhledávání a odhalování neoprávněných odběrů elektřiny je třeba považovat za řádné plnění povinnosti uložené energetickým zákonem.
Pokud tedy podle v rozhodné době účinného výše specifikovaného ustanovení §25 odst. 4 písm. d) energetického zákona měl provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny odběratelům mj. i při neoprávněném odběru elektřiny podle §51, není možné v případě projednávané věci považovat samotné přerušení dodávky za protiprávní, což ostatně nezpochybňuje ani nejvyšší státní zástupce v podaném dovolání. Dle jeho názoru je však tato skutečnost (zda přerušení dodávky elektrické energie bylo protiprávní či nikoli) z hlediska naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu útisku podle §237 tr. zák. nerozhodná. Rozhodující soudy dle nejvyššího státního zástupce nijak nehodnotily, že jednání obviněných nesměřovalo pouze k náhradě škody poškozenými, ale zejména k tomu, aby doznali neoprávněný odběr, a to i ve sporných případech. Závěr o tom, že jednání obviněných nenaplňuje znaky trestného činu útisku, by bylo možno dle přesvědčení dovolatele učinit pouze v případě, že by u všech dílčích skutků byl neoprávněný odběr elektrické energie spolehlivě zjištěn a že by jednání obviněných směřovalo k zaplacení náhrady škody ve výši, kterou by alespoň subjektivně mohli považovat za správnou. Obvinění však dle jeho mínění způsobem popsaným v příslušných skutkových větách postupovali i v případech, kdy bylo dáno pouhé podezření na neoprávněný odběr a kdy byly dány okolnosti vzbuzující pochybnosti o tom, zda k neoprávněnému odběru vůbec došlo. V této souvislosti poukázal na dílčí skutky uvedené pod body 1, 6, 7, 9, 15, 38 (poškození L. D., P. Š., J. S., J. Z., H. H., L. K.).
Ze svědeckých výpovědí i ze znaleckých posudků z oboru kriminalistika, specializace kriminalistická technika, mechanoskopie a elektrotechnika, které vypracovali na návrh obhajoby znalci Ing. Kamil Maryško a Ing. Tomáš Horkel (viz svazky 29 a 30 spisu), však Nejvyšší soud České republiky zjistil, že u všech nejvyšším státním zástupcem zmíněných skutků (uvedených pod body 1, 6, 7, 9, 15 a 38) i u všech dalších předmětných skutků byly úřední značky příslušných elektroměrů porušené. Spotřebu elektrické energie je přípustné měřit pouze úředně ověřeným elektroměrem, když má elektroměr poškozené nebo odstraněné úřední značky, musí být z odběrného místa demontován. Vzhledem k tomu, že na daných elektroměrech bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a elektroměry zaznamenávaly odběr nesprávně v důsledku neoprávněného zásahu, jednalo se dle názoru znalců o neoprávněný odběr ve smyslu §51 odst. 1 písm. f) energetického zákona.
Zásahy na elektroměrech byly tedy ve všech dotčených případech zjištěny již na odběrných místech. Je pravdou, že přesný rozsah neoprávněného odběru nebyl nepochybně prokázán, a to jak v 6 případech zmíněných nejvyšším státním zástupcem, tak ani ve všech ostatních případech (což vyplývá i z vypracovaného znaleckého posudku VUT Brno), ale samotné zásahy na elektroměrech zjištěny byly. Dovolatel své úvahy opírá zejména o závěry posudku VUT Brno (viz svazky 23 a 24 spisu), podle kterého v některých případech bylo možno požadovat škodu až po prokázání neoprávněného odběru. Z tohoto znaleckého posudku však také vyšlo najevo, že v řadě případů nebylo možno posoudit postup pracovníků NTZ při zajištění elektroměru ani následné manipulaci s ním, protože pro toto posouzení neměli zpracovatelé posudku náležité podklady, které mohly být předloženy ze strany orgánů činných v trestním řízení. Nelze tedy tvrdit, že postup pracovníků NTZ byl nesprávný. Proti závěrům zmíněného posudku navíc stojí výše zmíněné kriminalistické expertízy, podle kterých ve všech jednotlivých případech byly zjištěny neoprávněné zásahy na elektroměrech a neoprávněné odběry elektrické energie. Znalecký posudek VUT Brno se vyjadřuje především k postupu výpočtu náhrady škody, k čemuž Nejvyšší soud České republiky uvádí, že otázkou výše náhrady škody se podrobně zabývaly již nalézací i odvolací soud v odůvodnění svých rozhodnutí, na které je možno v tomto směru beze zbytku odkázat.
Podle §25 odst. 7 energetického zákona v případech omezení nebo přerušení dodávky elektřiny odběratelům byl provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení. Tyto příčiny zákon ani jiný právní předpis blíže nespecifikoval, což podrobně odůvodnil již nalézací soud v odůvodnění svého rozhodnutí. Za této situace nelze dle názoru Nejvyššího soudu České republiky, ve shodě s názorem nalézacího i odvolacího soudu, přičítat k tíži obviněných, že jako pracovníci společnosti ČEZ Měření, s.r.o., vycházeli ze stanoviska této společnosti, že požadavek na náhradu škody způsobené neoprávněným odběrem je zcela legitimní pro znovu obnovení dodávky elektřiny.
Problematikou obnovení dodávky elektrické energie po předchozím přerušení za neoprávněný odběr se Nejvyšší soud České republiky zabýval již v rozhodnutí ze dne 28.4.2011, sp. zn. 33 Cdo 5302/2008, ve kterém dospěl mimo jiné k závěru, že jestliže účelem právní úpravy následků neoprávněného odběru (obnovit původní pokojný stav a donutit odběratele k řádnému plnění smluvních závazků) je postihovat omezením nebo přerušením dodávky elektřiny ty, kteří porušují smluvní povinnosti v souvislosti s řádně měřeným odběrem elektřiny, pak za použití výkladového pravidla a minori ad maius musí platit, že nemá-li provozovatel distribuční soustavy povinnost obnovit dodávku v případě, kdy odběratel neplní své povinnosti, neboť opakovaně nedodržel smluvený způsob platby za odebranou elektřinu včetně záloh nebo nesplnil platební povinnosti vyplývající z výsledků vyhodnocení a zúčtování skutečného odběru, tj. nezaplatil za řádně měřený odběr elektřiny, tím spíše mu zákon tuto povinnost nemůže ukládat v případě uskutečněného (tj. realizovaného), avšak pro úmyslné poškození měřícího zařízení řádně nezměřeného odběru. Odporovalo by totiž obecnému pojetí spravedlnosti a morálky, aby právní postavení „černého“ odběratele (jeho právo na obnovení dodávky elektřiny) bylo výhodnější oproti tomu, kdo „jen“ nezaplatil za řádně měřený odběr a taktéž mu byla dodávka elektřiny přerušena. Nezaplacení odběru je z pohledu §25 odst. 7 energetického zákona příčinou, která vedla k přerušení dodávky elektrické energie. Dokud nedojde k zaplacení žalobcem způsobené škody, nemá žalovaná povinnost podle §25 odst. 7 energetického zákona obnovit mu dodávku elektřiny.
Vyjdeme-li ze skutečnosti, že obvinění po zjištění neoprávněného odběru elektrické energie nepřekročili zákonný rámec energetického zákona, nelze je ani vinit z jednání vedoucího k přerušení dodávky elektrické energie až do doby, kdy bude způsobená škoda nahrazena.
Podle ustanovení §237 tr. zák. se trestného činu útisku dopustí ten, kdo jiného nutí, zneužívaje jeho tísně nebo závislosti, aby něco konal, opominul nebo trpěl. Objektem tohoto trestného činu je svobodné rozhodování člověka. Tísní se rozumí stav přechodný, vyvolaný osobními, rodinnými, majetkovými či jinými poměry, které vedou k omezení volnosti rozhodování. Závislost je pak stav, v němž se osoba nemůže svobodně rozhodovat, protože je v určitém směru odkázána na pachatele.
Obvinění svým předmětným jednáním (tj. seznámení odběratelů s tím, že podmínkou obnovení dodávky elektřiny je úhrada náhrady škody) nemohli naplnit subjektivní stránku skutkové podstaty trestného činu útisku podle §237 tr. zák., neboť jejich úmysl nesměřoval k nezákonnému zneužití stavu tísně či závislosti. Upozorňování na možnost postoupení věci orgánům činným v trestním řízení, státní energetické inspekci a na možné řešení sporu v občanskoprávním řízení nelze považovat za protiprávní nucení něco konat, opomenout nebo trpět, neboť v takovém případě by hrozba musela být neoprávněná. Pokud zaměstnanci společnosti ČEZ Měření, s.r.o., byli přesvědčeni v souladu se zákonem (tr. zák.) o tom, že odběratelé neoprávněným odběrem spáchali trestný čin, jednalo se o hrozbu oprávněnou. Pracovníci jmenované společnosti tak postupovali s vědomím, že jimi používané prostředky jsou legitimní, proto jejich jednání nelze posoudit jako protiprávní s úmyslem k protiprávnímu jednání. Nejde o trestný čin útisku, jestliže se někdo domáhá dovolenými prostředky, aby jiný konal, opominul nebo trpěl to, co je povinen (srov. Šámal, P., Púry, F., Rizman, S. Trestní zákon. Komentář. II. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. Praha : C. H. Beck, 2004, 1396 s.).
Na základě výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší soud České republiky k totožnému závěru jako soud prvního a druhého stupně, tj. že v jednání obviněných z hlediska naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu útisku podle §237 tr. zák. chybí protiprávnost jakožto jeden ze základních předpokladů trestní odpovědnosti a také úmysl k protiprávnímu jednání. Nalézací soud proto postupoval správně, když trestní stíhání všech obviněných zastavil podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití §188 odst. 1 písm. c) tr. ř. a §172 odst. 1 písm. b) tr. ř.
Jediné pochybení spatřuje Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí stížnostního soudu v otázce promlčení dílčího skutku uvedeného původně pod bodem 26 zastavovacího výroku. Jak správně uvedl i nejvyšší státní zástupce ve svém odůvodnění k dovolání, při pokračování je z hlediska běhu promlčecí doby rozhodné, kdy pachatel ukončil jednání v rámci posledního útoku. Útok pod bodem 26 zastavovacího výroku přitom byl útokem z časového hlediska prvním v pořadí, proto zastavení trestního stíhání z důvodů promlčení nepřicházelo v úvahu.
Dalším dovolacím důvodem, který nejvyšší státní zástupce uplatnil ve svém dovolání (mimo obviněného K. V.), je důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., který spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) a g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
K první části dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Nejvyšší soud České republiky uvádí, že tento dovolací důvod má zajišťovat nápravu tam, kde soud druhého stupně měl v řádném opravném řízení přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž byly splněny procesní podmínky pro takový postup, opravný prostředek (odvolání nebo stížnost) zamítl nebo odmítl podle §253 odst. 1 nebo odst. 3 tr. ř. (u odvolání), u stížnosti podle §148 odst. 1 písm. a), b) tr. ř. Jinými slovy řečeno, obviněnému nesmí být odepřen přístup k soudu druhého stupně, jsou-li splněny podmínky pro meritorní přezkum napadeného rozhodnutí.
V dané věci se však o takový případ nejedná. Je zřejmé, že odvolacím soudem bylo rozhodnutí soudu prvního stupně po věcné stránce přezkoumáno. Tím, že odvolací soud postupem podle §254 odst. 1 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost výroků rozhodnutí, proti nimž bylo podáno odvolání, je nepochybné, že odvolání státního zástupce podrobil meritornímu přezkumu. Z tohoto důvodu Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v této první části nemohl být žádnými námitkami naplněn.
Jde-li o druhou alternativu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., Nejvyšší soud České republiky vycházel z toho, že prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu byly uplatněny dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. f) a g) tr. ř. Nejvyšší soud České republiky se s touto částí dovolání tedy výše vypořádal přímo v rámci dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. f) a g) tr. ř., a proto na toto odůvodnění (viz. výše) odkazuje.
V návaznosti na skutečnosti shora rozvedené tak Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že dovolání nejvyššího státního zástupce je důvodné pouze potud, že odvolací soud nesprávně posoudil otázku promlčení dílčího skutku uvedeného původně pod bodem 26 zastavovacího výroku, v důsledku čehož bylo jeho rozhodnutí zatíženo vadou uvedenou v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky se však současně ve smyslu §265i odst. 1 písm. f) tr. ř. zabýval tím, zda zjištěná vada v právním posouzení skutku by mohla zásadně ovlivnit postavení obviněných, popř. zda řešená právní otázka má po právní stránce zásadní význam. Dospěl přitom k závěru, že projednání dovolání by v daném případě postavení obviněných výrazněji ovlivnit nemohlo a že dovoláním nastolená právní otázka již nemá po právní stránce zásadní význam.
Z těchto podstatných důvodů Nejvyšší soud České republiky podle §265i odst. 1 písm. f) tr. ř. dovolání nejvyššího státního zástupce odmítl, neboť je zcela zřejmé, že projednání dovolání by nemohlo zásadně ovlivnit postavení obviněného a otázka, která má být z podnětu dovolání řešena, není po právní stránce zásadního významu.
Nejvyšší soud České republiky toto rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 27. června 2012
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Pácal