ECLI:CZ:NS:2012:4.TZ.43.2012.1
sp. zn. 4 Tz 43/2012-35
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 25. dubna 2012 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. G. , proti usnesení Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 2. 3. 2011, sp. zn. 1 T 171/2009 a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Usnesením Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 2. 3. 2011, sp. zn. 1 T 171/2009, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §2 odst. 1 a §65 odst. 2 tr. zákoníku v neprospěch obviněného J. G.
Napadené usnesení se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu Plzeň-sever se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 10. 8. 2009, sp. zn. 1 T 171/2009, byl obviněný J. G. uznán vinným ze spáchání trestného činu řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d zák. č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále jen tr. zák.), v jednočinném souběhu s trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., za což byl odsouzen podle §171 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 1, §45 odst. 1, §45a odst. 1 tr. zák. a §314e odst. 2 tr. ř. k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací v trvání 400 hodin. Podle §49 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému současně uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 3 let. Daný trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 18. 8. 2009 a právní moci nabyl dne 27. 8. 2009.
Usnesením Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 2. 10. 2009, sp. zn. 1 T 171/2009, byl poté obviněnému podle §336 odst. 2 tr. ř. nařízen výkon trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, který mu byl uložen výše uvedeným trestním příkazem.
Usnesením Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 3. 2. 2010, sp. zn. 1 T 171/2009, bylo rozhodnuto, že podle §456 tr. ř. z důvodů uvedených v §419 tr. zákoníku se nevykoná trest obecně prospěšných prací v trvání 100 hodin z původní výměry v trvání 400 hodin a trest zákazu činnosti spočívající v řízení všech motorových vozidel v trvání 1 roku z původní výměry trestu 3 let, které byly obviněnému uloženy trestním příkazem Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 10. 8. 2009, sp. zn. 1 T 171/2009, který nabyl právní moci dne 27. 8. 2009. Usnesení nabylo právní moci dne 9. 2. 2010.
Dle zprávy Probační a mediační služby, střediska Plzeň, ze dne 14. 6. 2010, obviněný z uloženého trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin odpracoval pouze 52 hodiny, poté s výkonem trestu přestal a dále již s příslušnými orgány nespolupracoval. Probační a mediační služba, středisko Plzeň, proto navrhla, aby byl obviněnému uložený trest obecně prospěšných prací ve smyslu ustanovení §45a odst. 4 tr. zák. přeměněn na trest odnětí svobody.
Okresní soud Plzeň-sever posléze usnesením ze dne 2. 3. 2011, sp. zn. 1 T 171/2009, rozhodl tak, že podle §65 odst. 2 tr. zákoníku za použití §340b odst. 1 tr. ř. přeměnil obviněnému J. G. trest obecně prospěšných prací, který mu byl uložen trestním příkazem Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 10. 8. 2009, sp. zn. 1 T 171/2009, který obviněný převzal dne 18. 8. 2009 a který nabyl právní moci dne 27. 8. 2009, ve výměře 400 hodin ve spojení s usnesením Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 3. 2. 2010, sp. zn. 1 T 171/2009, které nabylo právní moci dne 9. 2. 2010 a kterým bylo rozhodnuto, že trest obecně prospěšných prací se zkracuje o 100 hodin, na trest odnětí svobody v trvání 248 dnů. Podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl obviněný pro výkon uloženého trestu odnětí svobody zařazen do věznice s ostrahou.
Proti usnesení Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 2. 3. 2011, sp. zn. 1 T 171/2009, podal následně ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. G. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních §2 odst. 1, §56 odst. 2 písm. c) a §65 odst. 2 tr. zákoníku v neprospěch obviněného J. G.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že dle jeho názoru Okresní soud Plzeň-sever při přeměně nevykonaného trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody v posuzované trestní věci chybně postupoval při hodnocení, která právní úprava je pro obviněného příznivější s tím, že pokud použil novou právní úpravu, porušil zákon v neprospěch obviněného.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 2.3.2011, sp. zn. 1 T 171/2009, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. G. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na toto rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Podle ustanovení §45a odst. 4 tr. zák. jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevedl řádný život, nebo zaviněně nevykonal ve stanovené době uložený trest, přemění soud trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodne zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každé i jen započaté dvě hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítají za jeden den odnětí svobody.
Podle ustanovení §2 odst. 1 tr. zákoníku se trestnost činu posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější.
Podle ustanovení §65 odst. 2 tr. zákoníku jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevede řádný život, vyhýbá se nástupu výkonu trestu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací, jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně nevykonává ve stanovené době uložený trest, může soud přeměnit, a to i během doby stanovené pro jeho výkon, trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodnout zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každá i jen započatá jedna hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítá za jeden den odnětí svobody.
Otázkou rozhodování o přeměně trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody v případech, kdy byl trest odnětí svobody pravomocně uložen ještě za účinnosti dřívějšího trestního zákona (č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009), ale k rozhodování o přeměně trestu došlo až za účinnosti nového tr. zákoníku (tj. po 1. 1. 2010), se Nejvyšší soud České republiky již zabýval a na nejednotnou soudní praxi reagoval tak, že schválil k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 23. 3. 2010, sp. zn. 13 To 147/2010 (R 5/2011 tr.). Z citovaného usnesení mimo jiné vyplývá, že přepočet nevykonaného trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody je třeba považovat za obsahovou složku trestnosti činu, neboť jde o zákonem určenou součást ukládaného trestu obecně prospěšných prací. Proto se uplatní zásada časové působnosti trestních zákonů podle §2 odst. 1 tr. zákoníku. Pokud soud po účinnosti trestního zákoníku dospěje k závěru, že přemění trest obecně prospěšných prací uložený před 1. 1. 2010 na trest odnětí svobody, postupuje podle §45a odst. 4 tr. zák. a každé i jen započaté dvě hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací počítá za jeden den odnětí svobody. Postup podle trestního zákoníku za těchto okolností není pro pachatele příznivější (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. 2. 2011, sp. zn. 4 Tz 76/2010).
Nejvyšší soud České republiky se po prostudování předmětného spisového materiálu ztotožnil s názorem ministra spravedlnosti uvedeným ve stížnosti pro porušení zákona v tom, že Okresní soud Plzeň-sever napadeným usnesením nesprávně rozhodl o přeměně trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody.
Srovnáním podmínek pro přeměnu trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody ve výše citovaných ustanoveních §45a odst. 4 tr. zák. a §65 odst. 2 tr. zákoníku je zřejmé, že použití v současnosti platného zákona není pro obviněného příznivější. V případě projednávané věci byl obviněnému nařízen výkon trestu odnětí svobody v trvání 248 dnů namísto nařízení výkonu trestu odnětí svobody na 124 dnů (při aplikaci §45 a odst. 4 tr. zák.).
Není tedy pochyb o tom, že Okresní soud Plzeň-sever měl při rozhodování v příslušné věci postupovat podle zákona účinného v době spáchání činu (tj. podle §45a odst. 4 tr. zák.) a rozhodnout o přeměně nevykonané části trestu obecně prospěšných prací ve výměře 248 hodin (z trestního příkazu Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 10. 8. 2009, sp. zn. 1 T 171/2009, ve spojení s usnesením Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 3. 2. 2010, sp. zn. 1 T 171/2009) na trest odnětí svobody v trvání 124 dnů.
Nejvyšší soud České republiky proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 2. 3. 2011, sp. zn. 1 T 171/2009, byl porušen zákon v ustanoveních §2 odst. 1 a §65 odst. 2 tr. zákoníku v neprospěch obviněného J. G. a podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo Okresnímu soudu Plzeň-sever přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl a aby při svém rozhodování respektoval všechna zákonná ustanovení včetně ustanovení §2 odst. 1 a §45a odst. 4 tr. zák. Nejvyšší soud České republiky v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného J. G., neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. dubna 2012
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Pácal