ECLI:CZ:NS:2012:4.TZ.56.2012.2
sp. zn. 4 Tz 56/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky v neveřejném zasedání konaném dne 18. července 2012 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. M. , proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 21. 6. 2011 sp. zn. 4 T 73/2011, podle §275 odst. 4 tr. ř. rozhodl takto:
Obviněnému M. M. se p ř e r u š u j e výkon trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců z pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 21. 6. 2011 sp. zn. 4 T 73/2011.
Odůvodnění:
Dne 11. 7. 2012 byla u Nejvyššího soudu proti pravomocnému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 21. 6. 2011 sp. zn. 4 T 73/2011 podána ministrem spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. M. Ten byl citovaným rozsudkem uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jehož se dopustil postupným jednáním ve dnech 31. 3. 2011, 8. 6. 2011 a 18. 6. 2011, kdy stručně řečeno řídil osobní motorové vozidlo, přestože pozbyl rozhodnutím příslušného správního orgánu ze dne 28. 8. 2009 oprávnění k řízení motorových vozidel v důsledku dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení ve smyslu zák. č. 361/2000 Sb., o čemž věděl nejpozději od 30. 3. 2011. Obviněnému za to byl uložen trest odnětí svobody na deset měsíců, k jehož výkonu byl zařazen do věznice s ostrahou.
Stěžovatel je názoru, že vzhledem ke znění ustanovení §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku o přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání a zejména pak odpovídajících ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, jakož i obsahu trestního spisu obviněnému v konkrétním případě uplynula roční lhůta, kdy nesměl řídit motorová vozidla, ke dni 10. 10. 2010. Jeho jednání spočívající v tom, že řídil osobní motorové vozidlo ve dnech 31. 3., 8. 6. a 18. 6. 2011 je tudíž toliko přestupkem, jelikož se nepodrobil odbornému přezkoušení k navrácení řidičského průkazu, a nikoli trestným činem. Věc tudíž neměla být řešena soudem, ale Magistrátem hl. m. Prahy, odborem dopravně správních agend.
Ministr spravedlnosti pak v závěru podané stížnosti pro porušení zákona kromě návrhů na vyslovení porušení zákona v neprospěch obviněného napadeným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10, na jeho zrušení a postoupení celé věci Magistrátu hl. m. Prahy s tím, že by jednání obviněného mohlo být posouzeno jako přestupek, navrhl též podle §274 odst. 4 tr. ř., aby Nejvyšší soud přerušil obviněnému výkon rozhodnutí, proti němuž stížnost pro porušení zákona směřuje.
O takovém návrhu je podle §274 odst. 4 tr. ř. věta druhá Nejvyšší soud povinen rozhodnout usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu.
Nejvyšší soud po prostudování předloženého spisu a na základě dotazu na centrální evidenci vězňů zjistil, že obviněný M. M. od dne 23. 1. 2012 vykonává napadeným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 uložený trest odnětí svobody v délce deseti měsíců a to ve Věznici Příbram. S ohledem na obsah podané stížnosti pro porušení zákona dospěl Nejvyšší soud k závěru, že do doby, než o podané stížnosti pro porušení zákona s konečnou platností rozhodne, se jako vhodné jeví přerušit obviněnému M. M. výkon uloženého trestu odnětí svobody.
Proto bylo Nejvyšším soudem v neveřejném zasedání rozhodnuto ve smyslu §275 odst. 4 tr. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 18. července 2012
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c