ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.1042.2012.1
sp. zn. 7 Tdo 1042/2012-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 19. září 2012 v Brně dovolání obviněného M. Z. , proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 4. 2012, sp. zn. 4 To 113/2012, v trestní věci vedené u Okresního soudu Brno - venkov pod sp. zn. 1 T 22/2011, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. Z. odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud Brno - venkov rozsudkem ze dne 15. 2. 2012, sp. zn. 1 T 22/2011, uznal obviněného M. Z. (dále jen „obviněný“) vinným trestným činem pojistného podvodu podle §250a odst. 1, odst. 4 písm. b) tr. zák. Podle §250a odst. 4 tr. zák. odsoudil obviněného k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §60a odst. 1 tr. zák. výkon trestu podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání tří let za současného vyslovení dohledu. Podle §53 odst. 1 tr. zák. uložil obviněnému peněžitý trest ve výši 30.000,- Kč. Podle §54 odst. 3 tr. zák. stanovil obviněnému pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, náhradní trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 3. 4. 2012, sp. zn. 4 To 113/2012, podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné odvolání obviněného podané proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně.
Proti tomuto usnesení podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Uvedl, že soudy obou stupňů provedly vyčerpávající dokazování a vyhodnotily provedené důkazy, dospěly však k nesprávným právním závěrům ohledně posouzení skutku. Obviněný dále provedl v rámci svého dovolání vlastní obsáhlé hodnocení jednotlivých důkazů. Namítl, že důkazy, které provedly a zhodnotily soudy obou stupňů, neprokazují naplnění subjektivní stránky skutkové podstaty trestného činu pojistného podvodu podle §250a odst. 1, odst. 4 písm. b) tr. zák., protože jednání obviněného posoudily jako ,,kostrbaté,“ ale neoznačily je za projev úmyslu obohatit se na úkor pojišťovny.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 4. 2012, sp. zn. 4 To 113/2012, a aby podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, nebo aby Nejvyšší soud podle §265m tr. ř. sám ve věci rozhodl rozsudkem tak, že jej podle §226 písm. a) tr. ř. zprostí obžaloby, protože nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který je stíhán.
Nejvyšší státní zástupce ve vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že obviněný formálně namítl absenci subjektivní stránky trestného činu pojistného podvodu podle §250a odst. 1, odst. 4 písm. b) tr. zák., nevznesl však žádné námitky proti právní kvalifikaci skutku. Poukázal na to, že námitky obviněného směřují výlučně do oblasti skutkových zjištění, protože obviněný prosazuje na podkladě vlastního hodnocení provedených důkazů vlastní verzi skutkového děje. Uzavřel, že obviněný ve svém dovolání uplatnil pouze námitky skutkového charakteru, které neodpovídají dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani jinému důvodu uvedenému v §265b odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší státní zástupce z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl dovolání obviněného, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Podání dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Uplatněné námitky mu musí odpovídat také svým obsahem.
Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný ve svém dovolání neuplatnil žádnou hmotně právní námitku vztahující se k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uplatil pouze námitky skutkové a v podstatě jen opakuje námitky z řízení o odvolání. Těmito námitkami obviněný napadl rozsah provedeného dokazování, způsob hodnocení důkazů, jakož i skutková zjištění učiněná soudy, jimiž je dovolací soud vázán. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod ani jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř. Obviněný tak sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho svým obsahem nenaplňují.
Dovolací soud je zásadně vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkoumání v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).
Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že ze skutkových zjištění soudů vyplývá, že společnost Tamont, s. r. o., se nezabývala výrobou lisovacích forem, nevykonávala žádnou výrobní činnost, zabývala se pouze pronájmem montážních plošin, a proto neprodala tyto formy obviněnému. Skutková věta soudu prvního stupně ve spojení s usnesením odvolacího soudu proto odpovídá učiněným skutkovým zjištěním.
K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Tento důvod dovolání má dvě alternativy uplatnění. Podstata dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je tedy v tom, že soud druhého stupně měl v řízení o odvolání přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž byly splněny procesní podmínky pro takový postup, odmítl nebo zamítl řádný opravný prostředek. Druhou alternativou je skutečnost, že odvolateli sice nebylo odepřeno právo na přístup k soudu druhého stupně, ale tento soud - ač v řádném opravném řízení věcně přezkoumával napadené rozhodnutí soudu prvního stupně - neodstranil vadu vytýkanou v řádném opravném prostředku, nebo navíc sám zatížil řízení či své rozhodnutí vadou zakládající některý z dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
Nejvyšší soud neshledal s ohledem na skutečnosti uvedené v předchozích částech odůvodnění tohoto rozhodnutí naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. ani v první ani ve druhé alternativě.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného M. Z. bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b odst. 1 tr. ř., a proto je odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. září 2012
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek