ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.1131.2012.1
sp. zn. 7 Tdo 1131/2012 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 20. 9. 2012 o dovolání obviněného P. P. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 3 To 91/2012, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 12 T 200/2011 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř se dovolání obviněného P. P. odmítá.
Odůvodnění:
Obviněný P. P. podal prostřednictvím obhájce dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 3 To 91/2012, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 18. 1. 2012, sp. zn. 12 T 200/2011. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Vytkl, že Krajský soud v Brně ponechal beze změny skutková zjištění, která učinil Městský soud v Brně a která se stala podkladem odsuzujícího výroku. Namítl, že tato zjištění jsou v otázce jeho totožnosti s osobou pachatele výsledkem nesprávného hodnocení důkazů odporujícího zásadám logiky. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Dovolání není žádný další běžný opravný prostředek v procesu trestního řízení. Jde o mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů stanovených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Uplatněné námitky mu musí odpovídat také svým obsahem.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že se jedná o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo dovolací důvod jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.
Obviněný byl odsouzen pro zločin loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Městského soudu v Brně, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil také Krajský soud v Brně, spočíval v podstatě v tom, že obviněný dne 31. 8. 2011 kolem 02,50 hodin v B., Ch., vstoupil do baru E., při tom byl maskován šátkem přes obličej a kapucí mikiny přes hlavu, požadoval po obsluhující J. Z. vydání peněz, na zdůraznění toho vzal z pultu ventilátor, který rozbil o stěnu, vytáhl nůž s čepelí dlouhou asi 15 cm, kterým na J. Z. mířil v oblasti hrudníku, vyzval ji k otevření šuplíku a k vydání peněz s pohrůžkou, že jinak ji zabije, a tím ji donutil k tomu, že otevřela zásuvku, vyndala z ní tzv. číšnický flek s částkou 87 000 Kč v hotovosti, který jí vzal, a odešel.
V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom smyslu, že by uvedená skutková zjištění nenaplňovala znaky zločinu loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by odpovídaly dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Polemika obviněného se zjištěním, že je osobou totožnou s pachatelem přepadení baru, je jen opakováním jeho obhajoby z původního řízení, v němž popřel, že by toto přepadení provedl on. Námitky obviněného mají vyloženě jen skutkovou povahu a tím se ocitají mimo rámec dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval tento dovolací důvod, ovšem jinak uplatnil námitky, které mu svým obsahem neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.
Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je zásah Nejvyššího soudu namístě proto, aby byl dán průchod ústavně garantovanému právu na spravedlivý proces. Extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy je dán zejména tehdy, když skutková zjištění soudů nemají obsahovou spojitost s důkazy, když skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, když skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.
Mezi skutkovými zjištěními Městského soudu v Brně, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Krajský soud v Brně, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor, a to ani v otázce totožnosti obviněného s osobou pachatele přepadení baru. Soudy si byly vědomy toho, že obviněný v rámci své obhajoby popřel spáchání činu s tvrzením, že na místě činu vůbec nebyl, a již proto hodnotily důkazy velmi obezřetně. Svědkyně J. Z. sice nemohla identifikovat pachatele vzhledem k jeho maskování, avšak o jeho postavě a oblečení uvedla takové konkrétní údaje, které v podstatných rysech odpovídaly obviněnému. Obviněný byl krátce po činu zadržen přivolanou policií v blízkosti přepadeného baru a byl u něho v autě nalezen nůž, který v podstatných rysech odpovídal tomu, jak nůž použitý pachatelem popsala svědkyně J. Z. Přítomnost obviněného v baru byla podle soudů prokázána jeho pachovou stopou, která byla nalezena na ventilátoru. To koresponduje s výpovědí svědkyně J. Z., která popsala jednání pachatele tak, že svůj požadavek na vydání peněz provázel mimo jiné uchopením ventilátoru a jeho rozbitím o stěnu. Přitom z fotodokumentace je zřejmé, že se jednalo o přenosný ventilátor, který jinak byl umístěn na barovém pultu. Z výpovědi svědkyně J. Z. a ostatně i z tvrzení obviněného vyplývá, že obviněný předtím v baru nebyl, takže je jasné, že pachová stopa obviněného na ventilátoru byla zanechána právě při přepadení baru. Za tohoto stavu není nic nelogického na závěru soudů, že pachatelem činu byl obviněný. Soudy došly k tomuto závěru postupem, při kterém hodnotily důkazy v souladu s jejich obsahem, nedopustily se žádné deformace důkazů a ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. Své hodnotící úvahy soudy jasně, srozumitelně a logicky vysvětlily. Pokud soudy považovaly za nejpádnější důkaz přítomnosti obviněného v baru jeho pachovou stopu na ventilátoru, přijatelně se vypořádaly i s obhajobou namítající tzv. přenos pachu jinou osobou a důvodně ho označily za nereálný.
To, že obviněný nesouhlasí se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, a že se neztotožňuje se skutkovými zjištěními soudů, není dovolacím důvodem.
Nejvyšší soud proto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl dovolání obviněného jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. září 2012
Předseda senátu :
JUDr. Petr Hrachovec