ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.1224.2012.1
sp. zn. 7 Tdo 1224/2012-28
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 17. 10. 2012 dovolání obviněného L. G. , proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 6. 2012, sp. zn. 6 To 287/2012, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 5 T 38/2012, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného L. G. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 10. 5. 2012, sp. zn. 5 T 38/2012, byl obviněný L. G. společně s obviněným P. H. uznán vinným, že dne 28. 12. 2011 v době kolem 14.00 hodin v J., okres K. V., v ulici M. před domem čp. .... společně přistoupili k poškozenému J. S., jehož obviněný L. G. nejprve udeřil pěstí do nosu a poté hlavou, až mu tekla krev, následně ho udeřil pěstí do tváře, zkroutil mu ruku za záda a druhou rukou jej držel za krk, přičemž obviněný P. H. na poškozeného J. S. křičel, aby vyndal klíče a odemkl byt, což poškozený učinil; poté všichni vstoupili do bytu poškozeného, když obviněný L. G. stále držel poškozeného J. S. pod krkem, a na výzvu obviněného P. H.: „Kde máš prachy?“ poškozený J. S. dal obviněnému L. G. částku 2.000 Kč a byl jím posléze ještě prohledán; následně oba obvinění křičeli na přítelkyni poškozeného nacházející se ve vedlejší místnosti bytu, aby „zalezla“ a do ničeho se nepletla, přičemž obviněný L. G. vyhrožoval poškozenému J. S., zda chce, aby se přítelkyni a dítěti něco stalo, a požadoval po poškozeném J. S., aby do večera sehnal ještě 1.000 Kč a aby věc neoznamoval Policii České republiky, jinak to odnese jeho rodina, poškozený J. S. utrpěl fyzickým napadením zranění nosu a pohmoždění dolní čelisti, s nímž byl ošetřen v Nemocnici O. bez vystavení pracovní neschopnosti.
Jednání obviněného L. G. posoudil soud prvního stupně jako zvlášť závažný zločin loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku spáchaný ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, jako přečin porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku spáchaný ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku a jako přečin vydírání podle §175 odst. 1 tr. zákoníku.
Obviněný L. G. (dále jen: „obviněný“) byl za tyto trestné činy odsouzen podle §173 odst. 1 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let. Podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §278 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost, aby společně a nerozdílně uhradil s obviněným P. H. škodu poškozenému J. S. ve výši 2.000 Kč a spol. VZP Karlovy Vary se sídlem Dr. Janatky, Karlovy Vary škodu ve výši 500 Kč.
Odvolání obviněného podané proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně bylo usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 6. 2012, sp. zn. 6 To 287/2012, zamítnuto podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání, které má obsahové náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. ř. Dovolání opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., protože podle jeho názoru rozhodnutí soudu druhého stupně spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Odvolacímu soudu v něm vytýká, že nesprávně hodnotil důkazy, neprovedl navrhované důkazy a ztotožnil se s důkazy, které byly provedeny před soudem prvního stupně, přestože u soudu prvního stupně nebylo důkazní řízení provedeno vyčerpávajícím způsobem a provedené důkazy nebyly správně hodnoceny. Popřel spáchání skutků a uvedl, že byl odsouzen proto, že již byl vícekrát soudně trestán a jeho kriminální minulost je v J. všeobecně známá. Namítl, že výpovědí poškozeného J. S. a svědkyně M. B. jsou nevěrohodné, že měla být provedena rekonstrukce skutku a řízení mělo být doplněno znaleckým posudkem z oboru psychologie a posouzení „věrohodnosti“ poškozeného J. S. Poukázal na fotodokumentaci opatřenou jeho obhájcem, z níž je patrno, že v ulici, kde bydlí poškozený, jsou umístěny kamery, které pokrývají celou ulici, což je v rozporu s úředním záznamem policie, podle něhož tam nejsou kamery. Další námitky stejně jako v odvolání, obviněný směřoval k tomu, že nebyly zkoumány pachové stopy v bytě poškozeného a nebyla ani pořízena fotodokumentace domovních dveří za účelem zjištění, zda dveře byly zničené nebo otevřené a zda byly opatřeny klikou nebo koulí.
Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 6. 2012, sp. zn. 6 To 287/2012, a aby věc poté vrátil Krajskému soudu v Plzni k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného nevyjádřil, souhlasil však s projednáním dovolání v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Dovolání není žádný další běžný opravný prostředek v procesu trestního řízení. Jde o mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů stanovených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Uplatněné námitky mu musí odpovídat také svým obsahem.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že se jedná o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo dovolací důvod jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.
Obviněný v dovolání neuplatnil žádné námitky proti právní kvalifikaci skutků, jimž byl uznán vinným. Jen takové námitky by bylo možno podřadit pod uplatněný dovolací důvod. Místo toho napadl proces dokazování a hodnocení důkazů. To, že obviněný nesouhlasí se způsobem, jímž soudy hodnotily provedené důkazy a nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů, není dovolacím důvodem. S odkazem na důvod dovolání podle §265k odst. 1 písm. g) tr. ř. se nelze úspěšně domáhat opravy skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně, ani přezkoumávání správnosti jimi provedeného dokazování.
Nejvyšší soud proto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl dovolání obviněného, které bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. října 2012
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek