ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.1637.2011.1
sp. zn. 7 Tdo 1637/2011-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 4. 1. 2012 o dovolání obviněného M. K. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 8. 2011, sp. zn. 12 To 252/2011, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 3 T 67/2011 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. K. odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 19. 5. 2011, sp. zn. 3 T 67/2011, byl obviněný M. K. uznán vinným přečinem zpronevěry podle §206 odst. l tr. zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody na šest měsíců nepodmíněně se zařazením do věznice s dozorem. Výrokem podle §228 odst. l tr. ř. a podle §229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Skutek spočíval podle zjištění Okresního soudu v Hradci Králové v tom, že obviněný v době od 20. 12. 2010 do 24. 12. 2010 jako zaměstnanec baru R. B. v Ch. n. C., okr. Hradec Králové, si z tržby ponechal částku 10 387 Kč, kterou prohrál v hracích automatech. Obviněný tím podle uvedených zjištění způsobil obchodní společnosti Gapa, s. r. o., se sídlem Vamberk, Husovo nám. 5, okr. Rychnov nad Kněžnou, škodu ve výši 10 387 Kč.
Odvolání obviněného, podané proti výroku o vině a dalším výrokům, bylo usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 8. 2011, sp. zn. 12 To 252/2011, podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvody dovolání uvedené v §265b odst. l písm. g), 1 ) tr. ř. Namítl, že skutek byl chybně posouzen jako přečin zpronevěry podle §206 odst. l tr. zákoníku, neboť svým jednáním nezpůsobil škodu. Tento názor obviněný zdůvodnil tím, že hrací automaty, do nichž vložil peníze z tržby, patřily jeho zaměstnavateli, takže do dispozice zaměstnavatele se peníze z tržby nakonec dostaly. Posouzení skutku jako trestného činu obviněný označil za nesprávné také proto, že je v rozporu s ustanovením §12 odst. 2 tr. zákoníku, neboť krátce po činu písemně uznal nárok věřitele a částečně ho uspokojil srážkou ze mzdy. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby ho zprostil obžaloby nebo přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání je zjevně neopodstatněné.
Přečinu zpronevěry podle §206 odst. l tr. zákoníku se dopustí ten, kdo si přisvojí věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou (takovou škodou se podle §138 odst. l tr. zákoníku rozumí škoda dosahující částky nejméně 5 000 Kč).
Námitka, že posuzovaným jednáním obviněného nebyla způsobena škoda, rozhodně nemůže obstát. Uvedené jednání se týkalo peněžních prostředků, které obviněný v rámci výkonu svého zaměstnání v baru přijal jako tržbu a které byl povinen odvést zaměstnavateli. V rozporu s tím si obviněný tyto prostředky ponechal a použil je k zaplacení svého vkladu do hry na hracích automatech. To, že hrací automaty shodou okolností patřily zaměstnavateli obviněného, nic nemění na tom, že obviněný způsobil zaměstnavateli škodu. Postavení obviněného v dané situaci určovaly dva odlišné právní vztahy a tím pádem i povinnosti ve dvou směrech. Jako zaměstnanec byl obviněný povinen odvést zaměstnavateli tržbu přijatou při výkonu zaměstnání. Jako účastník hry na hracích automatech byl obviněný povinen zaplatit vklad do hry. Šlo o dva různé závazky s tím, že každý z nich musel být splněn samostatně. Nepřichází proto v úvahu nazírat na věc tak, že splněním závazku, který měl jako účastník hry na hracích automatech, obviněný zároveň splnil závazek, který měl jako zaměstnanec. Pokud soudy považovaly neodvedenou tržbu za škodu na straně zaměstnavatele obviněného, je toto posouzení evidentně správné.
Přisvědčit nelze ani námitce, že výrok o vině je v rozporu s ustanovením §12 odst. 2 tr. zákoníku. Podle tohoto ustanovení trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Citované ustanovení tím vyjadřuje zásadu subsidiarity trestní represe a jeho smyslem je zabránit zbytečné kriminalizaci jednání spadajících do sféry jiných právních odvětví, zejména takových jednání, ke kterým dochází v rámci soukromoprávních vztahů. Podstatou posuzovaného případu bylo to, že obviněný při výkonu zaměstnání přijal tržbu, která náležela jeho zaměstnavateli, avšak neodvedl ji zaměstnavateli a místo toho ji použil pro svou potřebu jako vklad do hry na hracích automatech. Obviněný tím výrazně překročil meze pracovněprávního vztahu a jeho jednání tak nabylo vyloženě kriminální povahy. Namítaná okolnost, že obviněný uznal dluh vůči zaměstnavateli a částečně ho splnil, neodnímá posuzovanému činu jeho kriminální charakter a týká se jen náhrady škody způsobené trestným činem.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle §265i odst. l písm. e) tr. ř. odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. ledna 2012
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec