ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.1651.2011.1
sp. zn. 7 Tdo 1651/2011-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 4. 1. 2012 o dovolání, které podal obviněný T. K., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 8. 2011, sp. zn. 7 To 270/2011, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 1 T 100/2010, takto:
Podle §265i odst. l písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného T. K. odmítá.
Odůvodnění:
Obviněný T. K. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 8. 2011, sp. zn. 7 To 270/2011, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 27. 5. 2011, sp. zn. 1 T 100/2010. Obviněný napadl rozsudek Krajského soudu v Plzni proto, že jím zůstal nedotčen výrok o jeho vině pomocí k trestnému činu úvěrového podvodu podle §10 odst. l písm. c) tr. zák., §250b odst. l, 3 tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů) a výrok o trestu, a dále napadl v rozsudku Krajského soudu v Plzni i výrok o náhradě škody. Obviněný odkázal na důvod dovolání uvedený v §265b odst. l písm. g) tr. ř. a projevil nesouhlas se skutkovými zjištěními, která se stala podkladem výroku o vině, se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, a s tím, že nebylo vyhověno jeho návrhům na doplnění důkazů. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou soudů a aby ho zprostil obžaloby.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, nýbrž jen z některého z důvodů stanovených v §265b odst. l písm. a) až 1 ) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby byl zákonný dovolací důvod jen formálně deklarován, ale je nutné, aby mu svým obsahem odpovídaly uplatněné námitky.
Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Citované ustanovení připouští jako dovolací důvod pouze takové námitky, podle nichž bylo nesprávně aplikováno hmotné právo, tj. trestní zákon, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. To vyplývá z toho, že právním posouzením skutku se tu rozumí jeho hmotně právní posouzení. Jedná se tedy o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí je možné namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným.
Dovolacím důvodem nejsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod.
Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. l písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.
V posuzované věci byl jako pomoc k trestnému činu úvěrového podvodu podle §10 odst. l písm. c) tr. zák., §250b odst. l, 3 tr. zák. posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Domažlicích, s nimiž se v napadeném rozsudku ztotožnil také Krajský soud v Plzni, spočíval v podstatě v tom, že obviněný T. K. prostřednictvím další osoby předal M. K. (která již byla odsouzena) nepravdivé potvrzení o jejím zaměstnání v baru T. T. v D. s čistým měsíčním příjmem 16 000 Kč, přestože věděl, že M. K. v baru nepracuje, a nepravdivou informaci o zaměstnání M. K. potvrdil na dotaz pracovníka obchodní společnosti ŠkoFIN, s. r. o., která na základě toho uzavřela dne 13. 1. 2009 v H. T. , okr. Domažlice, s M. K. smlouvu o úvěru ve výši 148 500 Kč na úhradu kupní ceny automobilu, avšak M. K. neuhradila ani jednu splátku a způsobila obchodní společnosti ŠkoFIN, s. r. o., škodu ve výši 148 500 Kč.
Obviněný neuplatnil v dovolání žádnou námitku v tom smyslu, že by uvedená skutková zjištění neznamenala naplnění zákonných znaků pomoci k trestnému činu úvěrového podvodu podle §10 odst. l písm. c) tr. zák., §250b odst. 1, 3 tr. zák. Obviněný založil dovolání v celém rozsahu na námitkách vyloženě jen skutkové povahy. Tyto námitky se odvíjely od jeho tvrzení, že M. K. žádné potvrzení neopatřil, že nikomu z obchodní společnosti ŠkoFIN, s. r. o., nic nepotvrzoval, a že i kdyby M. K. nějaké potvrzení předal, nemohl vědět, k jakému účelu ho chce M. K. použít. Jde tedy o námitky, které jsou v podstatě jen polemikou se skutkovými zjištěními představujícími podklad výroku o vině. Tyto námitky ovšem nejsou podřaditelné pod dovolací důvod podle §265b odst. l písm. g) tr. ř., neboť s ním obsahově nijak nekorespondují.
I když Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně, může tak jen zcela výjimečně učinit, pokud to je odůvodněno extrémním rozporem mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Takový postup Nejvyššího soudu přichází v úvahu proto, aby byl dán průchod ústavně garantovanému právu obviněného na spravedlivý proces.
Extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy je dán zejména tehdy, když skutková zjištění soudů nemají žádnou obsahovou spojitost s důkazy, když skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, když skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.
Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Domažlicích, z nichž v napadeném rozsudku vycházel také Krajský soud v Plzni, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor. Skutková zjištění soudů mají evidentní obsahové zakotvení v listinných důkazech dokumentujících průběh uzavírání úvěrové smlouvy a zejména pak ve výpovědi M. K. , která v procesním postavení svědkyně zcela jednoznačně, dostatečně konkrétně a bez jakýchkoli podstatnějších nesrovnalostí popsala okolnosti, za nichž získala nepravdivé potvrzení o zaměstnání a výši výdělku, a úlohu, kterou při tom sehrál obviněný, včetně okolností ukazujících na to, že obviněnému byl znám účel potvrzení. Soudy si byly vědomy protichůdnosti výpovědi svědkyně M. K. a výpovědi obviněného a již proto hodnotily výpověď této svědkyně velmi obezřetně s náležitým zřetelem k dalším důkazům a objektivně zjištěným okolnostem. Pokud soudy pokládaly výpověď svědkyně M. K. za věrohodnou, měly pro to dostatečné důvody, které jasně, srozumitelně, přehledně a především logicky vysvětlily. Není úkolem Nejvyššího soudu, aby důkazy znovu reprodukoval, rozebíral, sám hodnotil a vyvozoval z nich vlastní závěry. Podstatné je, že soudy hodnotily důkazy v souladu s jejich obsahem, zaznamenaly rozpory, které vyvstaly mezi některými důkazy, přijatelně překlenuly tyto rozpory, nedopustily se žádné deformace důkazů, přiměřeně vysvětlily, proč považují návrhy obviněného na doplnění důkazů za nadbytečné, a v žádném ohledu nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. To, že obviněný nesouhlasí s tím, jak soudy hodnotily důkazy, a že se neztotožňuje se skutkovými zjištěními soudů, není dovolacím důvodem.
Nejvyšší soud proto odmítl dovolání obviněného podle §265i odst. l písm. b) tr. ř. jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. ledna 2012
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec