Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 04.01.2012, sp. zn. 7 Tdo 1655/2011 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.1655.2011.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.1655.2011.1
sp. zn. 7 Tdo 1655/2011-15 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 4. ledna 2012 dovolání obviněného J. K. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 8. 2011, sp. zn. 9 To 339/2011, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 2 T 67/2011, a rozhodl takto: Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. K. odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 23. 5. 2011, sp. zn. 2 T 67/2011 byl obviněný J. K. (dále jen: „obviněný“) uznán vinným přečinem týrání zvířat podle §302 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku a za tento přečin byl odsouzen podle §302 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání šestnácti měsíců, jehož výkon byl podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu tří let. Podle §73 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zemědělské výrobě, a to živočišné výrobě spočívající v chovu hospodářských zvířat za účelem získávání a výroby živočišných produktů na dobu tří let. Přečin spáchal tím, že nejméně od 1. 1. 2010 do 16. 3. 2011 ve Staňkově, okres Domažlice, nezajistil řádné krmení a z jiných než zdravotních důvodů omezoval výživu včetně napájení chovaného skotu, když ke dni 27. 1. 2011 vlastnil 18 kusů zvířat, které choval jako zemědělský podnikatel, IČO: ..., přičemž v období prosince 2010 došlo k úhynu dojnice staré 78 měsíců ve čtvrtém měsíci březosti, identifikační číslo ..., u níž byla zjištěna vyhublost s resorpcí tukových depozit, úbytek svalové hmoty a dlouhotrvající zánět pobřišnice se srůsty, dále dobytek choval v nevhodných podmínkách svého dvora, kde jsou zvířata vystavena nepříznivým povětrnostním vlivům, v prostoru pro ně určeném jsou nevyhovující ustájovací zařízení a zvířata se pohybují v prostředí s možností úrazu, když v celém prostoru určeném pro pobyt zvířat jsou četná místa s nebezpečnými předměty, kde může dojít k poranění, jako jsou zbytky původního výpletu drátěného plotu s dráty trčícími do prostoru, betonové sloupky a torza kovových konstrukcí hospodářských strojů. Dne 27. 1. 2011 byla na místě při kontrole zjištěna jalovice, identifikační číslo ... se zlomeninou levé zadní končetiny v oblasti pod hlezenním kloubem staršího data, když spodní část končetiny visela volně na zbytcích kůže, okraje ran byly znekrotisované, jejíž včasné odborné vyšetření obviněný J. K. nezajistil a zvířeti tak způsobil utrpení, které bylo ukončeno dne 4. 2. 2011 utracením zvířete, a výše uvedeného jednání se dopustil, ačkoliv věděl, že zdravotní stav zvířat a podmínky pro jejich chov jsou nevhodné, neboť tato zvířata choval již několik let, k týrání zvířat docházelo opakovaně, což mu bylo několikrát vytýkáno Krajskou veterinární správou pro Plzeňský kraj, a tuto situaci nijak neřešil, přestože věděl, že nedokáže zajistit řádnou péči o zvířata. Odvolání obviněného proti tomuto rozsudku bylo usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 8. 2011, sp. zn. 9 To 339/2011, podle §256 trestního řádu jako nedůvodné zamítnuto. Proti tomuto usnesení podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání, které se opírá o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a má náležitosti obsahu dovolání stanovené v §265f odst. 1 tr. ř. Obviněný v dovolání namítl, že obě rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení skutku, který je obsažen ve výroku o vině. Podle názoru obviněného skutek, kterým byl uznán vinným, je popsán takovým způsobem, který neodpovídá provedeným důkazům a nesprávně byla posouzena i subjektivní stránka přečinu. Podle názoru obviněného nevzaly soudy ani orgány státní veterinární správy v úvahu některé skutkové okolnosti, především to, že byl opakovaně vyplaven důsledkem přívalů a splavů ze sousedních pozemků. Nesouhlasil s tím, že by chovaná zvířata týral surovým nebo trýznivým způsobem, připustil však, že má rezervy ve svém chovu. Poukázal také na okolnosti bydlení i chovu, i na to, že Krajský soud v Plzni měl připustit provedení důkazu videozáznamem ze zmíněné kontroly a neměl zamítnout důvodně podané odvolání paušálním odkazem na skutkové a právní závěry soudu prvního stupně. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud vyhověl jeho dovolání podle §265k tr. ř., zrušil i další rozhodnutí obsahově navazující na usnesení odvolacího soudu, a navrhl, aby Nejvyšší soud věc přikázal Krajskému soudu v Plzni k novému projednání a rozhodnutí nebo aby sám ve věci rozhodl. V dovolání také učinil podnět, aby předseda senátu Okresního soudu v Domažlicích podle §265a odst. 1 tr. ř. navrhl Nejvyššímu soudu České republiky přerušení výkonu trestu zákazu činnosti do doby, než bude chov skotu u něj zcela vyřešen. Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného nevyjádřil. Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné. Vycházel přitom z následujících skutečností. Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném právním posouzení skutku. Z tohoto zákonného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že se jedná o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání podaném proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, proč nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí soudní instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. l písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám směřujícím proti skutkovým zjištěním soudů. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že obviněný učinil obsahem svých námitek jen skutkové námitky, které směřují proti učiněným skutkovým zjištěním, proti rozsahu provedeného dokazování a proti způsobu hodnocení důkazů. Tím však nenamítl nesprávné právní posouzení skutku, ale snaží se prosadit odlišné hodnocení důkazů a v návaznosti na to i odlišné právní posouzení skutku. V řízení o dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se nelze domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Uplatněný dovolací důvod není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva. Jedinou právní námitkou obviněného je námitka nedostatku subjektivní stránky přečinu, kterým byl uznán vinným. Nejvyšší soud námitce nepřisvědčil, když zjistil, že soudy obou stupňů se touto otázkou podrobně a v souladu se zákonem zabývaly. Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, Nejvyšší soud České republiky v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť uplatněné námitky nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Předseda senátu soudu prvního stupně nepodal na základě podnětu obviněného návrh na přerušení výkonu výkonu trestu zákazu činnosti. Nejvyšší soud neshledal podle §265o odst. 1 tr. ř. podmínky pro odložení výkonu rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání. Podotýká, že podle §265o odst. 1 tr. ř. před rozhodnutím o dovolání může předseda senátu Nejvyššího soudu odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání. Odklad nebo přerušení výkonu rozhodnutí trvá až do doby rozhodnutí o podaném dovolání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný. V Brně dne 4. ledna 2012 Předseda senátu JUDr. Jindřich Urbánek

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:265b/1g
Datum rozhodnutí:01/04/2012
Spisová značka:7 Tdo 1655/2011
ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.1655.2011.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Týrání zvířat
Dotčené předpisy:§302 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku
§302 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku
§302 odst. 3 tr. zákoníku
Kategorie rozhodnutí:C
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-01