ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.252.2012.1
sp. zn. 7 Tdo 252/2012-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 27. března 2012 v Brně dovolání obviněného M. K. , proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2011, sp. zn. 7 To 514/2011, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 5 T 48/2011, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. K. odmítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 10. 8. 2011, sp. zn. 5 T 48/2011, uznal obviněného M. K. (dále jen „obviněný“) vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2, 3 písm. b) tr. zák. a zločinem podvodu podle §209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku. Podle §209 odst. 4 tr. zákoníku a §43 odst. 2 tr. zákoníku odsoudil obviněného k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let. Podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařadil obviněného pro výkon trestu do věznice s ostrahou. Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku současně zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 8. 3. 2011, sp. zn. 9 T 60/2010, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 16. 6. 2011, sp. zn. 55 To 183/2011. Podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku uložil obviněnému trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel v trvání tří let. Podle §228 odst. 1 tr. ř. a §229 odst. 1, 2 tr. ř. rozhodl o nárocích poškozených na náhradu škody a se zbývajícími nároky na náhradu škody odkázal poškozené na řízení ve věcech občanskoprávních.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 20. 10. 2011, sp. zn. 7 To 514/2011, zamítl podle §256 tr. ř. odvolání obviněného podané proti výrokům o vině a trestu rozsudku soudu prvního stupně jako nedůvodné.
Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Brně podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že soudy obou stupňů nesprávně právně posoudily zjištěný skutek. Podle názoru obviněného se nejedná o trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák., ale jde o věc občanskoprávní povahy. Obviněný popřel, že by se dopustil trestného jednání, které je mu obžalobou kladeno za vinu a vysvětlil, proč půjčené peníze nesplatil v dohodnutém termínu. Uvedl, že podnikal v nákupu a prodeji kávy, sám neměl dostatečný kapitál k provozování této obchodní činnosti, a proto si musel na tuto činnost půjčit finanční prostředky. Namítl, že i když dlužník nesplní svůj závazek vůči věřiteli ohledně vrácení peněz ve sjednané lhůtě, ačkoliv tak mohl učinit, tato skutečnost ještě neprokazuje, že uvedl věřitele v omyl, aby se ke škodě jeho majetku obohatil, tedy zpochybňuje naplnění subjektivní stránku trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. Dále navrhl, aby předseda senátu Nejvyššího soudu České republiky podle §265o odst. 1 tr. ř. odložil nebo přerušil výkon usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2011, sp. zn. 7 To 514/2011.
Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2011, sp. zn. 7 To 514/2011, a aby podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Městskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně aby podle §265m tr. ř. sám ve věci rozhodl tak, že obviněného podle §226 písm. b) tr. ř. zprostí obžaloby.
Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného nevyjádřil.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který je možné podat jen z důvodů stanovených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Přitom nestačí takový důvod pouze formálně uplatnit, ale je nutné, aby uplatněné námitky odpovídaly svým obsahem tomuto důvodu. Podání dovolání z jiného důvodu je ze zákona vyloučeno.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z dikce uvedeného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady hmotně právní. Protože zpochybnění správnosti skutkových zjištění nelze zahrnout do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle §265b tr. ř., je dovolací soud vázán skutkovými zjištěními soudu prvního, event. druhého stupně. Dovolací soud tedy musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního stíhání a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda právní posouzení skutku je v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu, a to s ohledem na zjištěný skutkový stav věci. V mezích dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze tedy namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo že jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti, která má význam z hlediska hmotného práva. Na podkladě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze ovšem namítat a ani přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5 tr. ř., ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř., protože tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních.
Nejvyšší soud zjistil, že obviněný učinil obsahem svých dovolacích námitek převážně námitky skutkové a v podstatě jen opakuje námitky z řízení o odvolání. Těmito námitkami obviněný napadl rozsah provedeného dokazování, způsob hodnocení důkazů, jakož i skutková zjištění učiněná soudy, jimiž je dovolací soud vázán. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod ani jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř. Obviněný tak sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho svým obsahem nenaplňují. V řízení o dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se nelze zásadně domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je založeno napadené rozhodnutí. Uplatněný dovolací důvod není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva.
Obviněný právně relevantně namítl chybějící subjektivní stránku trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. Tuto námitku obviněný uplatnil již ve svém odvolání, odvolací soud se jí zabýval a v souladu se zákonem se s ní ve svém rozhodnutí vypořádal. Odvolací soud uvedl, že obviněný postupoval ve vztahu k poškozeným v podstatě stejným způsobem, nabízel jim účast na výnosném obchodu s kávou a sjednával si další půjčky finančních prostředků v situaci, aniž by splatil předcházející půjčky. V průběhu roku 2009 si obviněný postupně půjčoval další finanční prostředky, přestože vzhledem k objemu takto půjčených prostředků bylo zřejmé, že je nebude schopen vrátit v dohodnutých lhůtách, a byl si toho vědom. Nejvyšší soud této námitce obviněného nepřisvědčil a pro stručnost odkazuje na správné závěry odvolacího soudu. Dovolací soud se nezabýval námitkou obviněného, že ve věci rozhodl vyloučený orgán, neboť námitka nebyla odůvodněna a nelze ji uplatňovat v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nejvyšší soud České republiky neshledal podle §265o odst. 1 tr. ř. důvody pro odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání.
Nejvyšší soud zjevně neopodstatněné dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. března 2012
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek