ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.296.2012.1
sp. zn. 7 Tdo 296/2012-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 11. dubna 2012 v Brně dovolání obviněného M. B. , proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 12. 2011, sp. zn. 3 To 675/2011, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 70 T 43/2010, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. B. odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 16. 9. 2011, sp. zn. 70 T 43/2010, uznal obviněného M. B. (dále jen „obviněný“) vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. Podle §250 odst. 2 tr. zák. odsoudil obviněného k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců. Podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařadil obviněného pro výkon trestu do věznice s dozorem.
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 1. 12. 2011, sp. zn. 3 To 675/2011, zrušil podle §258 odst. 1 písm. b) tr. ř. z podnětu odvolání obviněného rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu. Podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že upravil skutkovou větu rozsudku a obviněného uznal vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák., který podle skutkových zjištění soudu spáchal tím, že „dne 22. 7. 2009 v O. – Z. , veden úmyslem nedostát svým smluvním závazkům a získat neoprávněný majetkový prospěch, přislíbil poškozenému M. V. , , zprostředkování převodu leasingové smlouvy k osobnímu motorovému vozidlu zn. Ford Mondeo 2.0 TDCi, rok výroby 2008, u leasingové společnosti FCE Credit, s. r. o., a za tímto účelem převzal dne 22. 7. 2009 od poškozeného částku ve výši 5.000,- Kč jako poplatek za převod předmětné leasingové smlouvy a částku 36.600,- Kč jako doplatek nesplacených leasingových splátek bývalým nájemcem a následně dne 26. 7. 2009 převzal částku ve výši 12.200,- Kč, avšak převod leasingové smlouvy nezprostředkoval, nabízené vozidlo nezajistil a nepředal, čímž poškozenému M. V. způsobil škodu v celkové výši 53.800,- Kč“. Podle §250 odst. 2 tr. zák. odsoudil obviněného k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců. Podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařadil obviněného pro výkon trestu do věznice s dozorem.
Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Ostravě podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že částku 53.800,- Kč vrátil poškozenému M. V. z vlastních prostředků, nikoliv že mu tuto finanční částku poskytl svědek L. F. Nedopustil se protiprávního jednání v souvislosti s převodem leasingové smlouvy u leasingové společnosti FCE Credit, s. r. o., a vždy vystupoval pod svým jménem. Uvedl, že soudy obou stupňů nezohlednily skutečnost, že spolupracoval se svědkem L. F. delší dobu a že mezi nimi nikdy nedošlo k žádným neshodám. Dále namítl, že jeho výpověď byla konkrétní a že nebyla v rozporu s výpovědí poškozeného M. V.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 12. 2011, sp. zn. 3 To 675/2011, a aby podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného nevyjádřil.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který je možné podat jen z některého z důvodů výslovně stanovených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Přitom nestačí takový důvod pouze formálně deklarovat, ale je nutné, aby uplatněné námitky odpovídaly svým obsahem tomuto důvodu. Podání dovolání z jiného důvodu je ze zákona vyloučeno.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z dikce uvedeného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady hmotně právní. Protože zpochybnění správnosti skutkových zjištění nelze zahrnout do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle §265b tr. ř., je dovolací soud vázán skutkovými zjištěními soudu prvního, event. druhého stupně. Dovolací soud tedy musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního stíhání a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda právní posouzení skutku je v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu, a to s ohledem na zjištěný skutkový stav věci. V mezích dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze tedy namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo že jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení.“ Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti, která má význam z hlediska hmotného práva. Na podkladě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze ovšem namítat a ani přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5 tr. ř., ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř., protože tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních.
Nejvyšší soud zjistil, že obviněný učinil obsahem svých dovolacích námitek pouze námitky skutkové, které směřují proti učiněným skutkovým zjištěním a proti způsobu hodnocení důkazů. Za námitku skutkového charakteru je nutno považovat námitku obviněného, že částku 53.800,- Kč vrátil poškozenému M. V. z vlastních zdrojů, nikoliv že mu tuto finanční částku poskytl svědek L. F. Stejně tak se nelze v dovolání zabývat námitkou, že se obviněný nedopustil protiprávního jednání v souvislosti s převodem leasingové smlouvy u leasingové společnosti FCE Credit, s. r. o., a že vždy vystupoval pod svým jménem. Rovněž námitka, že soudy obou stupňů nezohlednily skutečnost, že obviněný spolupracoval se svědkem L. F. delší dobu a že mezi nimi nikdy nedošlo k žádným neshodám, je skutkovou námitkou a nelze se jí v dovolacím řízení zabývat. Za námitku skutkového charakteru je nutno považovat také námitku obviněného, že jeho výpověď byla konkrétní a že nebyla v rozporu s výpovědí poškozeného M. V. Těmito námitkami obviněný napadl rozsah provedeného dokazování, způsob hodnocení důkazů, jakož i skutková zjištění učiněná soudy, jimiž je dovolací soud zásadně vázán. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod ani jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř. Obviněný tak sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho obsahově nenaplňují a nejsou pod tento dovolací důvod podřaditelné.
Dovolací soud je zásadně vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkoumání v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b odst. 1 tr. ř., a proto dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. dubna 2012
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek