Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.03.2012, sp. zn. 7 Tdo 324/2012 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.324.2012.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.324.2012.1
sp. zn. 7 Tdo 324/2012-21 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 27. 3. 2012 o dovolání, které podala obviněná M. T. L., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 9. 2011, sp. zn. 7 To 350/2011, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 3 T 63/2011, takto: Podle §265i odst. l písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné odmítá. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 16. 6.2011, sp. zn. 3 T 63/2011, byla obviněná M. T. L. uznána vinnou přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. l písm. e) tr. zákoníku a odsouzena k trestu odnětí svobody na tři měsíce se zařazením do věznice s dozorem. Skutek spočíval podle zjištění Okresního soudu v Chebu v podstatě v tom, že obviněná v době od 12. 4. 2011 do 5. 5. 2011 v Ch. a na jiných místech nerespektovala výzvu Obvodního soudu pro Prahu 9, kterou převzala dne 5. 4. 2011 a podle které měla do pěti pracovních dnů nastoupit do Vazební věznice Litoměřice k výkonu trestu odnětí svobody, který jí byl pravomocně uložen ve věci Obvodního soudu pro Prahu 9 sp. zn. 21 T 41/2009, ačkoli jí v nástupu výkonu trestu nic závažného nebránilo, a do výkonu trestu byla dodána policií na základě příkazu soudu. Odvolání obviněné, podané proti výroku o vině a trestu, bylo usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 9. 2011, sp. zn. 7 To 350/2011, podle §256 tr. ř. zamítnuto. Obviněná podala prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni. Výrok o zamítnutí odvolání napadla s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. l písm. g) tr. ř. Namítla, že skutek nevykazuje znaky přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. l písm. e) tr. zákoníku, protože řízení vedené proti ní ve věci Obvodního soudu pro Prahu 9 skončilo zproštěním. Kromě toho uvedla, že neobdržela žádný odsuzující rozsudek ani výzvu k nástupu trestu. Obviněná se dovoláním domáhala toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Plzni věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je zjevně neopodstatněné. Přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. l písm. e) tr. zákoníku se dopustí mimo jiné ten, kdo maří výkon rozhodnutí soudu tím, že bez závažného důvodu nenastoupí na výzvu soudu trest odnětí svobody. V posuzované věci byly zákonné znaky uvedeného přečinu evidentně naplněny. Námitka obviněné, že řízení ve věci Obvodního soudu pro Prahu 9 skončilo zproštěním, nemůže obstát. Z obsahu rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. 6. 2009, sp. zn. 21 T 41/2009, a z obsahu rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2010, sp. zn. 9 To 236/2010, které jsou přílohou spisu, je jasně patrno, že obviněná M. T. L. byla uznána vinnou trestným činem kuplířství podle §204 odst. l al. l, 2, odst. 2 tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů) a trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187a odst. l tr. zák. a odsouzena mimo jiné k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na čtyři a půl roku se zařazením do věznice s ostrahou. Obsahem žádného z obou rozsudků není výrok, jímž by byla obviněná M. T. L. zproštěna obžaloby, popř. její části. Pokud jsou obsahem citovaných rozsudků zprošťující výroky, týká se to jiných obviněných, a to obviněné P. T. T., která byla zproštěna obžaloby rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9, a obviněného V. M. H., který byl zproštěn obžaloby rozsudkem Městského soudu v Praze. Obsah rozsudků byl jednoznačně takový, že vylučoval, aby se obviněná M. T. L. domnívala, že byla zproštěna obžaloby. Námitka obviněné, že neobdržela žádný odsuzující rozsudek ani výzvu k nástupu trestu, je v rozporu se zjištěním, že dne 5. 4. 2011 jí byla do vlastních rukou doručena poštovní zásilka Obvodního soudu pro Prahu 9, jejímž obsahem byly výzva k nástupu výkonu trestu odnětí svobody, usnesení o započtení vazby, výzva k zaplacení peněžitého trestu a rozsudek Městského soudu v Praze. Převzetí zásilky obviněná vlastnoručně podepsala a o jejím podpisu na příslušné doručence nevznikly pochybnosti. Obsahem zásilky byly písemnosti, z nichž obviněná jednoznačně seznala, že má nastoupit výkon trestu odnětí svobody na čtyři a půl roku, a to do pěti pracovních dnů od doručení výzvy, a že tento trest jí byl uložen rozsudkem Městského soudu v Praze. Nenastoupení výkonu trestu odnětí svobody bylo vyloženou svévolí obviněné, která k tomu neměla žádný přijatelný důvod a která nakonec musela být dodána do výkonu trestu poté, co byla dne 5. 5. 2011 zadržena policií. Z těchto důvodů Nejvyšší soud zjevně neopodstatněné dovolání obviněné podle §265i odst. l písm. e) tr. ř. odmítl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 27. března 2012 Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§265b odst.1 písm. g) tr.ř.
Datum rozhodnutí:03/27/2012
Spisová značka:7 Tdo 324/2012
ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.324.2012.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání
Dotčené předpisy:§337 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku
Kategorie rozhodnutí:C
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-01