ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.439.2012.1
sp. zn. 7 Tdo 439/2012-14
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 11. 4. 2012 o dovolání, které podal obviněný I. J. J . , proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 11. 2011, sp. zn. 5 To 268/2010, v trestní věci vedené u Okresního soudu Brno – venkov pod sp. zn. 1 T 58/2009, takto:
Podle §265i odst. l písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného I.. J. J. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný I.. J. J. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 11. 2011, sp. zn. 5 To 268/2010, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu Brno – venkov ze dne 22. 12. 2009, sp. zn. 1 T 58/2009. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. l písm. g) tr. ř. Namítl nesprávnost skutkových zjištění, která se stala podkladem výroku o jeho vině, a projevil nesouhlas s tím, jak soudy hodnotily důkazy, na jejichž podkladě ke skutkovým zjištěním dospěly. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Brně věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, nýbrž jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. l písm. a) až 1) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby byl zákonný dovolací důvod jen formálně deklarován, ale je nutné, aby mu uplatněné námitky odpovídaly také svým obsahem.
Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že se jedná o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo dovolací důvod jsou námitky s k u t k o v é povahy, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout toho, aby důkazy byly hodnoceny jinak, než jak je hodnotily soudy, dále aby byla změněna skutková zjištění soudů a aby byla nahrazena jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. l písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.
Obviněný byl odsouzen pro trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky podle §201 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů). Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu Brno – venkov, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil také Krajský soud v Brně, spočíval v podstatě v tom, že obviněný dne 3. 10. 2008 kolem 04,50 hodin v katastru obce Šlapanice, okr. Brno – venkov, na silnici č. III/15286 ve směru od Brna po předchozím požití většího množství alkoholických nápojů, kdy měl v krvi 1,94 g/kg alkoholu, řídil vlastní osobní automobil zn. Škoda Octavia registrační značky 3B3 0746, v důsledku vlivu alkoholu se dostatečně nevěnoval řízení a vyjel vpravo mimo komunikaci do příkopu.
V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom smyslu, že by uvedený skutkový stav nenaplňoval zákonné znaky trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle §201 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. Pouze takto koncipované dovolání by odpovídalo dovolacímu důvodu podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. Obviněný založil dovolání v celém rozsahu na námitkách, které měly vyloženě skutkovou povahu. Tyto námitky se odvíjely od jeho obhajoby, že alkohol požil až po nehodě. Tímto tvrzením se obviněný snažil prosadit svou vlastní verzi skutkového stavu, odlišnou od skutkových zjištění soudů. Námitky obviněného pro svou skutkovou povahu obsahově nekorespondují s dovolacím důvodem podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. a nejsou pod něj podřaditelné.
Do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně Nejvyšší soud zásadně nezasahuje. Jen zcela výjimečně tak může učinit s ohledem na principy, které vyplývají z ústavně garantovaného práva obviněného na spravedlivý proces, a to v případě, že skutková zjištění soudů jsou v extrémním rozporu s provedenými důkazy. Takový rozpor je dán, jestliže skutková zjištění soudů nemají žádnou obsahovou spojitost s důkazy, jestliže skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.
Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu Brno – venkov, z nichž v napadeném usnesení vycházel i Krajský soud v Brně, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor. Tato zjištění mají jasné obsahové zakotvení v důkazech, jimiž byly především svědecké výpovědi policistů, kteří se dostavili na místo nehody v době poté, co obviněný havaroval. Z těchto výpovědí vyplývá, že obviněný byl na místě řidiče, že za jejich přítomnosti vystupoval z vozidla, že očividně jevil známky opilosti a že přítomnost alkoholu v krvi obviněného byla potvrzena dechovou zkouškou (následně pak i lékařským vyšetřením při ovlivnění alkoholem včetně odběru krve a znaleckým posudkem MUDr. Svatavy Duchaňové). Tím bylo vyvráceno tvrzení obviněného, že alkohol požil až po nehodě za situace, kdy vystoupil z vozidla, vzal z kufru vozidla láhev morušovice a vypil z ní 2-3 dcl. Soudy zvažovaly obě skutkové verze, a pokud dospěly k závěru, že pravdivá je verze, podle které obviněný požil alkohol před jízdou a řídil tedy pod vlivem alkoholu, měly pro to dostatek přesvědčivých důvodů. S ohledem na protichůdnost obou verzí soudy hodnotily důkazy s potřebnou mírou obezřetnosti. Soudy jasně, srozumitelně a především logicky vysvětlily své hodnotící úvahy. V tomto rámci přijatelně vyložily, proč považují za věrohodné ty důkazy, z nichž vyplývala vina obviněného, a proč pokládají za nevěrohodné důkazy, které byly podle obhajoby obviněného v rozporu s usvědčujícími důkazy. To platí i o znaleckém posudku MUDr. Michala Zeleného, Ph.D., který sice vyzněl v závěr, že u obviněného nelze vyloučit možnost konzumace alkoholu po nehodě, avšak vycházel ze skutkových okolností prezentovaných obviněným, tj. z jiných okolností, než které zjistily soudy. Není úkolem Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu reprodukoval, rozebíral, porovnával, přehodnocoval a vyvozoval z nich nějaké vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy prvního a druhého stupně hodnotily důkazy způsobem, při kterém se nedopustily žádné jejich deformace a při kterém ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. To, že obviněný nesouhlasí se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, a že se neztotožňuje se skutkovými zjištěními soudů, není dovolacím důvodem.
Nejvyšší soud proto podle §265i odst. l písm. b) tr. ř. odmítl dovolání obviněného jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. dubna 2012
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec