ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.482.2012.1
sp. zn. 7 Tdo 482/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 24. května 2012 v Brně dovolání obviněného L. M. Q. , al. T. ,,T. “, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2010, sp. zn. 9 To 328/2010, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 21 T 41/2009, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 25. 6. 2009, sp. zn. 21 T 41/2009, uznal obviněného L. M. Q. (dále jen „obviněný“) vinným pod bodem 3) rozsudku trestným činem kuplířství podle §204 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák. Podle §204 odst. 3 tr. zák. odsoudil obviněného k trestu odnětí svobody v trvání tří let. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařadil obviněného pro výkon trestu do věznice s ostrahou. Podle §53 odst. 1 tr. zák. uložil obviněnému peněžitý trest ve výměře tři sta tisíc korun českých. Podle §54 odst. 3 tr. zák. soud stanovil pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, náhradní trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. uložil obviněnému trest propadnutí věci, a to SIM karty značky Oscar a jednoho kusu modrého notesu A6 s ručně psanými poznámkami.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. 9. 2010, sp. zn. 9 To 328/2010, podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné odvolání obviněného podané proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně.
Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně včas dovolání opírající se o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Namítl, že skutek, jehož spácháním byl uznán vinným, nevykazuje zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu kuplířství podle §204 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. Dále namítl, že soudy obou stupňů nebyla prokázána jeho provázanost s organizovanou skupinou, vnitřní uspořádání organizované skupiny a zejména skutečnost, že měl být členem takové organizované skupiny. Poukázal na to, že neexistuje jakákoliv dohoda ani nebylo prokázáno jakékoliv rozdělení zisku z údajné trestné činnosti mezi ním a ostatními obviněnými. Dále poukázal na to, že soud prvního stupně nijak neodůvodnil, že spáchal trestnou činnost jako člen organizované skupiny. Namítl, že výpovědi svědků z přípravného řízení jsou nepoužitelné a neúčinné důkazy, protože nebyly prováděny jako neodkladné a neopakovatelné úkony, neboť pro tento postup nebyly splněny zákonné podmínky. Podle obviněného nelze mít za prokázané na základě úsečných a nekomplexních výsledků dokazování orgánů činných v trestním řízení, že se dopustil trestné činnosti. Poukázal na to, že žádné dívky nenutil k prostituci, ani je tímto způsobem nezaměstnával. Namítl, že soudem prvního stupně nebylo prokázáno, že by obviněný pořádal výměny dívek mezi jednotlivými nočními kluby nebo že by zajišťoval dívkám ubytování a další náležitosti pro jejich pobyt v České republice. Dokumenty, které byly zajištěny v rámci domovní prohlídky u něj doma, jsou záznamy o tržbách klubu a dívek zpívajících karaoke styl v tomto klubu, nikoliv záznamy o tržbách za sexuální služby.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2010, sp. zn. 9 To 328/2010, a podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Současně učinil podnět, aby předseda senátu Obvodního soudu pro Prahu 9 navrhl podle §265h odst. 3 tr. ř. Nejvyššímu soudu České republiky přerušení výkonu trestu odnětí svobody.
Nejvyšší státní zástupce ve vyjádření k dovolání uvedl, že údajně nesprávná skutková zjištění ani namítané vady procesního charakteru nemohou být důvodem dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Dále uvedl, že obviněný nesprávně spatřuje dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. ve skutečnosti, že odvolání obviněného bylo zamítnuto. Tento dovolací důvod ve své druhé alternativě by mohl být relevantním důvodem v případě, že by v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí byl naplněn některý z důvodů dovolání podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Námitky obviněného ve vztahu k předcházejícímu řízení však neodpovídají žádnému z dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. a tento závěr lze vztáhnout i na uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Nejvyšší státní zástupce z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněného a souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání má obligatorní náležitosti dovolání stanovené v §265f odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
K důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.:
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který je možné podat jen z některého z důvodů výslovně stanovených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Přitom nestačí takový důvod pouze formálně deklarovat, ale je nutné, aby uplatněné námitky odpovídaly svým obsahem tomuto důvodu. Podání dovolání z jiného důvodu je ze zákona vyloučeno.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z dikce uvedeného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady hmotně právní. Protože zpochybnění správnosti skutkových zjištění nelze zahrnout do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle §265b tr. ř., je dovolací soud vázán skutkovými zjištěními soudu prvního, event. druhého stupně. Dovolací soud tedy musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního stíhání a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda právní posouzení skutku je v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu, a to s ohledem na zjištěný skutkový stav věci. V mezích dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze tedy namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo že jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti, která má význam z hlediska hmotného práva. Na podkladě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze ovšem namítat a ani přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5 tr. ř., ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř., protože tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný sice uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v dovolání však ve skutečnosti nenamítl nesprávnost právního posouzení skutku, ale napadl skutková zjištění a procesní postup soudů při provádění důkazů. Námitky, jimiž obviněný uplatňuje vlastní verzi skutkového stavu a v návaznosti na ni odlišné právní posouzení skutku, však nenaplňují uplatněný dovolací důvod ani jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř. Obviněný formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho obsahově nenaplňují a nelze je podřadit pod tento dovolací důvod.
V řízení o dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se nelze domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Uplatněný dovolací důvod není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva.
K důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.:
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Tento důvod dovolání má dvě alternativy uplatnění. Podstata dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je tedy v tom, že soud druhého stupně měl v řízení o odvolání přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž byly splněny procesní podmínky pro takový postup, odmítl nebo zamítl řádný opravný prostředek. Druhou alternativou je skutečnost, že odvolateli sice nebylo odepřeno právo na přístup k soudu druhého stupně, ale tento soud – ač v řádném opravném řízení věcně přezkoumával napadené rozhodnutí soudu prvního stupně – neodstranil vadu vytýkanou v řádném opravném prostředku, nebo navíc sám zatížil řízení či své rozhodnutí vadou zakládající některý z dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že v uvedené trestní věci nejde o první alternativu, neboť soud druhého stupně konal odvolací řízení, podle §254 odst. 1 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost všech výroků rozsudku soudu prvního stupně i správnost postupu řízení a odvolání obviněného zamítl podle §256 tr. ř. jako nedůvodné. Druhá alternativa dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. by byla naplněna za předpokladu, že by rozhodnutí soudu druhého stupně a řízení mu předcházející bylo skutečně zatíženo hmotně právními vadami obsahově předpokládanými v dovolacím důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., na který dovolatel odkazuje ve svém mimořádném opravném prostředku. Nejvyšší soud neshledal s ohledem na skutečnosti uvedené v předchozích částech odůvodnění tohoto rozhodnutí žádnou vadu, která by naplnila dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr.ř. ani jiný důvod dovolání podle §265b odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného L. M. Q. bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b odst. 1 tr. ř., a proto je odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Předseda senátu soudu prvního stupně nenavrhl podle §265h odst. 3 tr. ř. přerušení výkonu rozhodnutí. Nejvyšší soud před rozhodnutím o dovolání neshledal podle §265o odst. 1 tr. ř. důvod k přerušení výkonu rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. května 2012
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek