ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.499.2012.1
sp. zn. 7 Tdo 499/2012-15
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 24. 5. 2012 v Brně dovolání nejvyššího státního zástupce, které podal v neprospěch obviněného L.P. , proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 12. 2011, sp. zn. 5 To 423/2011, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 89 T 127/2011, a rozhodl takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se z podnětu dovolání nejvyššího státního zástupce zrušuje usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 12. 2011, sp. zn. 5 To 423/2011.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se současně zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265 l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Brně přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 17. 10. 2011, sp. zn. 89 T 127/2011, byl obviněný L. P. uznán vinným přečinem podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku a za tento přečin byl podle §209 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 13 měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozenému J. B. škodu ve výši 40.000,- Kč. Podle skutkových zjištění soudu obviněný spáchal tento přečin tím, že v období od května 2006 do konce roku 2007 v Brně v jídelně na Nádražní naproti budově hlavního vlakového nádraží v Brně a na dalších místech v Brně vylákal pod různými nepravdivými záminkami a slibem brzkého vrácení od J. B. postupně peněžní prostředky v celkové výši 40.000,- Kč, přičemž si byl vzhledem ke své finanční situaci vědom skutečnosti, že nebude schopen tyto vrátit a neměl to ani v úmyslu, a svým jednáním tak způsobil poškozenému J. B. škodu ve výši 40.000,- Kč.
Krajský soud v Brně rozhodl o odvolání obviněného proti tomuto rozsudku usnesením ze dne 21. 12. 2011, sp. zn. 5 To 423/2011, tak, že podle §257 odst. 1 tr. ř. zrušil napadený rozsudek v celém rozsahu. Podle §257 odst. 1 písm. c) tr. ř. za použití §223 odst. 1 tr. ř. zastavil trestní stíhání obviněného, na něhož byl státním zástupcem Městského státního zastupitelství v Brně pod č. j. 3 ZK 238/2011- 4 ze dne 29. 6. 2011 podán návrh na potrestání pro skutek přečinu podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měl obviněný dopustit tak, že v období od května 2006 do konce roku 2007 v Brně v jídelně na Nádražní naproti budově hlavního vlakového nádraží v Brně a na dalších místech v Brně vylákal pod různými nepravdivými záminkami a slibem brzkého vrácení od J. B. postupně peněžní prostředky v celkové výši 40.000,- Kč, přičemž si byl vzhledem ke své finanční situaci vědom skutečnosti, že nebude schopen tyto vrátit a toto neměl ani v úmyslu a svým jednáním tak způsobil poškozenému J. B. škodu ve výši 40.000,- Kč.
Proti tomuto usnesení podal nejvyšší státní zástupce včas dovolání v neprospěch obviněného L. P., které opřel o důvody dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a §265b odst. 1 písm. f) tr. ř. V něm uvedl, že Krajský soud v Brně jako soud odvolací správně aplikoval při posuzování skutku nový trestní zákoník. Nepřisvědčil však právnímu názoru odvolacího soudu, že již uplynula promlčecí doba ve smyslu §34 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku. Namítl, že odvolací soud v rámci svého postupu se vůbec nezabýval otázkou, zda běh tříleté promlčecí doby, která počala běžet dnem 31. 12. 2007, nebyl přerušen některým z důvodů uvedených v §34 odst. 4 tr. zákoníku. Poukázal na ustanovení §34 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, podle něhož se promlčecí doba přerušuje, jestliže pachatel spáchal v promlčecí době nový trestný čin, na který trestní zákon stanoví trest stejný nebo přísnější. V případě obviněného došlo nejprve ke splnění uvedené podmínky přerušení promlčecí doby, neboť z opisu Rejstříku trestů vyplývá, že obviněný byl rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 3. 7. 2008, sp. zn. 99 T 52/2008, odsouzen za trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., který spáchal dne 1. 7. 2008. Z porovnání trestních sankcí stanovených na trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. a na přečin podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku, pro který je obviněný stíhán v této trestní věci, je zřejmé, že pachateli těchto trestných činů je možno uložit v obou případech trest odnětí svobody až na dvě léta. Pokud jde o trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., trestní zákon stanoví na něj dále peněžitý trest nebo trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Za přečin podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku lze pachateli kromě trestu odnětí svobody až na dvě léta uložit také trest zákazu činnosti nebo trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty.
Podle nejvyššího státního zástupce je tedy zřejmé, že běh promlčecí doby trestného jednání, které je předmětem toho řízení, byl za podmínek §34 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku přerušen tím, že obviněný dne 1. 7. 2008 spáchal další trestný čin, na který zákon stanoví trest stejný nebo přísnější. Podle §34 odst. 5 tr. zákoníku začala běžet nová tříletá promlčecí doba podle pravidla uvedeného v §60 odst. 1 tr. ř. ode dne 2. 7. 2008 a její běh byl ukončen dne 2. 7. 2011. Obviněnému však bylo dne 28. 6. 2011 podle §179b odst. 3 tr. ř. sděleno podezření pro skutek, v němž byl spatřován přečin podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku a dne 30. 6. 2011 byl soudu prvního stupně doručen návrh městského státního zástupce v Brně na jeho potrestání s procesními účinky zahájení trestního stíhání ve smyslu §314b odst. 1 tr. ř. Stalo se tak ještě před uplynutím promlčecí doby uvedené shora a tímto úkonem došlo znovu k přerušení běhu promlčecí doby, avšak již z důvodu uvedeného v §34 odst. 4 písm. a) tr. zákoníku. Podle názoru nejvyššího státního zástupce proto policejní orgán i státní zástupce postupovali zcela v souladu se zákonem, když konali úkony trestního řízení v rámci běhu zákonné promlčecí doby. Nelze proto akceptovat závěr odvolacího soudu, že došlo k promlčení trestního stíhání obviněného před zahájením úkonů trestního řízení v této trestní věci.
Nejvyšší státní zástupce je přesvědčen, že napadeným usnesením odvolacího soudu byl naplněn jednak důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tím, že při jeho vydání došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku z hlediska podmínek zániku jeho trestnosti, a jednak byl naplněn důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. f) tr. ř., neboť bylo rozhodnuto o zastavení trestního stíhání obviněného, aniž byly splněny zákonné podmínky pro takové rozhodnutí.
Z těchto důvodů nejvyšší státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. za podmínky uvedené v §265b odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 12. 2011, sp. zn. 5 To 423/2011, a zrušil i případná další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále aby postupoval podle §265 l odst. 1 tr. ř. a přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Navrhl také, aby dovolací soud rozhodl o dovolání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání a souhlasil podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. s projednáním věci v neveřejném zasedání i pro případ jiného než navrhovaného rozhodnutí.
Nejvyšší soud neodmítl dovolání nejvyššího státního zástupce podle §265i odst. 1 tr. ř., a proto podle §265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž bylo podáno dovolání, v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, jakož i řízení předcházející napadené části rozhodnutí. Po přezkoumání shledal, že dovolání je důvodné.
Nejvyšší soud přisvědčil dovolateli v tom, že z hlediska ustanovení §2 odst. 1 tr. zákoníku je nutno skutek obviněného posuzovat podle zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a stejně tak je nutno podle trestního zákoníku posuzovat otázku promlčení trestní odpovědnosti podle §34 tr. zákoníku. Z odůvodnění napadeného usnesení dovolací soud zjistil, že Krajský soud v Brně se sice zabýval otázkou promlčení trestní odpovědnosti, avšak nikoliv otázkou, zda nedošlo k přerušení promlčení trestní odpovědnosti, které podle 34 odst. 5 tr. zákoníku znamená, že počíná běžet nová promlčecí doba. V trestní věci obviněného došlo opakovaně k přerušení trestní odpovědnosti. Je nesporné, že skutek, pro který je obviněný stíhán, byl spáchán od května 2006 do konce roku 2007. Obviněný L. P. byl odsouzen rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 3. 7. 2008, sp. zn. 99T 52/2008, pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., který spáchal dne 1. 7. 2008. Protože tento trestný čin spáchal v promlčecí době, došlo k přerušení promlčecí doby podle §34 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a začala podle §34 odst. 5 tr. zákoníku běžet nová tříletá promlčecí doba, jejíž běh měl být ukončen dne 2. 7. 2011. Obviněnému však bylo podle §179b odst. 3 tr. ř. sděleno podezření ze spáchání skutku, v němž byl spatřován přečin podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku. Dne 30. 6. 2011 byl Městskému soudu v Brně doručen návrh státního zástupce Městského státního zastupitelství na potrestání pro uvedený přečin. Tím bylo podle §314b odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání obviněného, protože se ve věci konalo zkrácené přípravné řízení, a došlo podle §34 odst. 4 písm. a) tr. zákoníku k přerušení předcházející promlčecí doby, neboť podle zmíněného ustanovení trestního zákoníku se promlčecí doba přerušuje zahájením trestního stíhání pro trestný čin, o jehož promlčení jde, jakož i po něm následujícím vzetím do vazby, vydáním příkazu k zatčení, zatýkacího rozkazu nebo evropského zatýkacího rozkazu, podáním obžaloby, návrhu na potrestání, vyhlášením odsuzujícího rozsudku nebo doručením trestního příkazu obviněnému pro takový trestný čin.
Krajský soud v Brně pochybil také v tom, že se vůbec nezabýval otázkou počátku běhu promlčecí doby podle §34 odst. 2 tr. zákoníku. Nový trestní zákoník výslovně upravil, od kterého okamžiku začíná běžet promlčecí doba. Podle §34 odst. 2 tr. zákoníku promlčecí doba počíná běžet u trestných činů, u nichž je znakem účinek nebo u nichž je účinek znakem kvalifikované skutkové podstaty, od okamžiku, kdy takový účinek nastal, u ostatních trestných činů počíná běžet promlčecí doba od ukončení jednání. Účastníkovi počíná běžet promlčecí doba od ukončení činu hlavního pachatele. Promlčecí doba začíná běžet od spáchání trestného činu, tedy od okamžiku, kdy byl trestný čin dokonán, případně od okamžiku, kdy byla trestná činnost ukončena (u pokračování v trestném činu, u trestných činů hromadných a trvajících).
Pro úplnost je třeba dodat, že také soud prvního stupně posoudil nesprávně běh promlčecí doby, což je patrno z odůvodnění rozsudku, v němž uvedl, že promlčení trestního stíhání obviněného do 31. 12. 2009 je nutno posuzovat podle zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, který v §67 odst. 1 písm. c) tr. zák. stanovil promlčecí dobu 5 let. Od nabytí účinnosti zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, tj. od 1. 1. 2010, zaniká trestní odpovědnost podle §34 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku uplynutím promlčecí doby, která činí tři léta. V případě obviněného by podle soudu prvního stupně trestní odpovědnost zanikla až k 1. 1. 2013 uplynutím tříleté promlčecí doby.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání je důvodné, neboť byly naplněny oba dovolací důvody, o které nejvyšší státní zástupce opřel své dovolání.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Brně, zrušil podle §265k odst. 2 tr. ř. také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 12. 2011, sp. zn. 5 To 423/2011, pozbyla podkladu. Podle §265 l odst. 1 tr. ř. poté přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Při novém rozhodnutí a projednání věci je Krajský soud v Brně podle §265s odst. 1 tr. ř. vázán právním názorem vysloveným v tomto usnesení a znovu rozhodne o odvolání obviněného, které podal proti rozsudku soudu prvního stupně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. května 2012
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek