ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.658.2012.1
sp. zn. 7 Tdo 658/2012-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 14. 6. 2012 o dovolání obviněného V. D., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 9. 2011, sp. zn. 4 To 116/2010, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 95 T 166/2009 takto:
Podle §265i odst. l písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného V. D. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 9. 9. 2009, sp. zn. 95 T 166/2009, byl obviněný V. D. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. l písm. d), e) tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů) a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na pět měsíců se zařazením do věznice s ostrahou. Jako spolupachatel byl odsouzen také obviněný M. P.
Odvolání obviněného V. D. bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 20. 9. 2011, sp. zn. 4 To 116/2010, podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Obviněný V. D. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. l písm. d) tr. ř. Namítl, že Městský soud v Brně ohledně něho rozsudkem rozhodl v hlavním líčení, které konal v jeho nepřítomnosti, ačkoli se prostřednictvím družky omluvil a byl v domácím léčení po zranění, které utrpěl dne 7. 9. 2009, tedy krátce před konáním hlavního líčení. Vytkl, že postupem Městského soudu v Brně byla porušena ustanovení čl. 38 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení, aby zrušil také další obsahově navazující rozhodnutí a aby přikázal Krajskému soudu v Brně věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání je zjevně neopodstatněné.
Podle §265b odst. l písm. d) tr. ř. lze dovolání podat mimo jiné tehdy, jestliže byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení.
Podmínky, za nichž soud může provést hlavní líčení v nepřítomnosti obviněného, jsou stanoveny v §202 odst. 2 tr. ř. Důvod nepřítomnosti obviněného ani okolnost, zda se obviněný omluvil, nemají z hlediska podmínek konání hlavního líčení v nepřítomnosti obviněného podle tohoto ustanovení žádný význam. Obviněný v dovolání ostatně ani neuvedl, která z podmínek uvedeného ustanovení nebyla podle něho splněna a v jakém směru tedy bylo toto ustanovení podle jeho názoru porušeno.
Argumentace ustanovením čl. 38 odst. l Listiny základních práv a svobod je ve vztahu k posuzované věci evidentně nepřiléhavá. Podle tohoto ustanovení nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, přičemž příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. Citované ustanovení zakotvuje právo na zákonného soudce. Namítaný zásah do tohoto práva ovšem nemohl spočívat v provedení hlavního líčení v nepřítomnosti obviněného, neboť to nijak nesouvisí s otázkou, zda hlavní líčení konal a rozsudkem rozhodl ten soudce, jemuž to příslušelo podle zásad stanovených rozvrhem práce Městského soudu v Brně. Kromě toho jde o otázku, která vůbec nespadá do rámce deklarovaného dovolacího důvodu podle §265b odst. l písm. d) tr. ř.
Zbývá tedy posoudit, zda se nejednalo o nepřípustný zásah do ústavně garantovaného práva obviněného na projednání věci ve vlastní přítomnosti a na to, aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům (čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), jak bylo namítáno v dovolání.
Ze spisu vyplývá, že předvolání k hlavnímu líčení s opisem návrhu na potrestání bylo obviněnému doručeno do vlastních rukou dne 27. 8. 2009. Z protokolu o hlavním líčení je patrno, že obviněný se k hlavnímu líčení nedostavil a že svou nepřítomnost neomluvil. Namítaná omluva prostřednictvím družky není ve spise nijak zachycena (např. nějakým záznamem či jinou písemností) a je dalšími prostředky neověřitelná již vzhledem k tomu, že obviněný nijak neidentifikoval osobu, jejímž prostřednictvím se měl podle svých námitek omluvit. Městský soud v Brně konal hlavní líčení v nepřítomnosti obviněného za situace, kdy neměl k dispozici žádnou jeho omluvu, zprávu o jeho zdravotním stavu, žádost o odročení, vyjádření, že se chce hlavního líčení zúčastnit, apod. Pokud jsou ve spise (č. l. 131, 132) založeny dvě lékařské zprávy o zdravotním stavu obviněného v návaznosti na zranění, které utrpěl dne 7. 9. 2009, byly evidentně předloženy dodatečně až v souvislosti s odvolacím řízením. Obsahem obou lékařských zpráv je konstatování, že obviněný byl fyzicky napaden, stěžoval si na bolest hlavy, rentgenem ani jiným vyšetřením nebylo zjištěno žádné závažnější zranění a obviněný byl odkázán na domácí léčení (obklady), klidový režim a případné užívání analgetik. Žádná z lékařských zpráv se nezmiňuje o tom, že by zdravotní stav obviněného vylučoval možnost dostavit se k soudnímu jednání, a neobsahuje o zdravotním stavu obviněného žádný konkrétní údaj, z něhož by bylo i bez takového výslovného vyjádření zřejmé, že obviněný se nemohl dostavit k soudu.
Pokud se obviněný nedostavil k hlavnímu líčení, šlo o jeho rozhodnutí učiněné z vlastní vůle a s vědomím, že se tak sám zbavuje možnosti být přítomen soudnímu jednání, vyjádřit se před soudem prvního stupně k věci a k prováděným důkazům, přednést svou obhajobu atd. Rozhodně nešlo o situaci, že by obviněnému byla v důsledku nějakého vadného postupu Městského soudu v Brně odňata možnost vystupovat před soudem. Naopak je třeba konstatovat, že obviněný sám náležitě nedbal na ochranu svých procesních práv. Obviněný se dostavil k veřejnému zasedání před Krajským soudem v Brně, kde měl možnost se k věci vyjádřit před rozhodnutím tohoto soudu o odvolání.
Provedení hlavního líčení v nepřítomnosti obviněného nelze považovat za nepřípustný zásah Městského soudu v Brně do ústavně zaručeného práva obviněného na projednání věci v jeho přítomnosti a na možnost vyjádřit se ke všem prováděným důkazům. Proto Nejvyšší soud zjevně neopodstatněné dovolání obviněného V. D. podle §265i odst. l písm. e) tr. ř. odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. června 2012
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec