ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.760.2012.1
sp. zn. 7 Tdo 760/2012-36
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 15. srpna 2012 v Brně dovolání obviněného P. H. , proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 9. 2011, sp. zn. 5 To 331/2011, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 23 T 84/2010, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. H. odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Děčíně rozsudkem ze dne 2. 5. 2011, sp. zn. 23 T 84/2010, uznal obviněného P. H. (dále jen „obviněný“) vinným trestným činem pohlavního zneužívání podle §242 odst. 1 tr. zák., který podle skutkových zjištění soudu spáchal tím, že „v přesně nezjištěný den v době od 18. 7. 2009 do 31. 7. 2009 v H. P. , okr. D. , v rekreační chalupě pohlavně zneužil nezletilou L. Ž. , tím, že ji hladil pod tričkem na prsou a nezletilou D. K. , tím, že ji osahával pod tričkem na prsou a na břiše, přestože věděl, že dosud nedovršily patnácti let věku“. Podle §242 odst. 1 tr. zák. odsoudil obviněného k trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. výkon trestu podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání tří let.
Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 29. 9. 2011, sp. zn. 5 To 331/2011, podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek z podnětu odvolání obviněného ve výroku o trestu. Podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že podle §242 odst. 1 tr. zák. obviněného odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. výkon trestu podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání dvou let.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Obviněný namítl, že skutek, kterého se měl dopustit, byl nesprávně hmotně právně posouzen a podřazen pod skutkovou podstatu trestného činu pohlavního zneužívání podle §242 odst. 1 tr. zák., protože jeho jednání není možné podřadit pod žádný trestný čin uvedený v trestním zákoně, ani v trestním zákoníku. Namítl, že jeho jednání, které spočívalo v hlazení jednoho nezletilého dítěte pod tričkem na prsou a v osahávání druhého nezletilého dítěte pod tričkem na prsou a na břiše, nelze považovat za skutkově srovnatelné se souloží s dítětem a není zásahem do integrity těchto dívek. Dále namítl, že nebyla naplněna subjektivní stránka skutkové podstaty trestného činu pohlavního zneužívání podle §242 odst. 1 tr. zák. Ze skutkové věty napadeného rozsudku nelze dovodit, že hladil nezletilé děti v úmyslu se sexuálně vzrušit, případně sexuálně vzrušit hlazené děti. Namítl také, že nečinil nic, o čem by si byl vědom, že na děti negativně působí. Poukázal na to, že z odůvodnění rozsudků soudů obou stupňů nelze dovodit, na jakém skutkovém základě odvolací soud dospěl k tomu, že se dopustil trestných činů, za které byl odsouzen. Uvedl, že znalecké posudky ohledně jeho osoby nebyly řádně vypracovány a byly provedeny znalkyní, která byla v této trestní věci činná již před zahájením trestního stíhání, protože asistovala při výslechu jedné poškozené policií. Proto došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces. Namítl, že v předcházejícím řízení byl dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. e) a g) tr. ř., a proto byl naplněn dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 9. 2011, sp. zn. 5 To 331/2011, a rozsudek Okresního soudu v Děčíně ze dne 2. 5. 2011, sp. zn. 23 T 84/2010.
Nejvyšší státní zástupce ve vyjádření k dovolání uvedl, že značná část námitek obviněného obsahově neodpovídá dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., protože to jsou námitky, kterými obviněný prosazuje vlastní skutkovou verzi. Obviněný se v podstatě domáhá pouze toho, aby provedené důkazy, zejména výpovědi poškozených, byly hodnoceny jiným způsobem. K námitkám směřujícím do oblasti skutkových zjištění a k námitkám procesního charakteru však nelze v dovolacím řízení přihlížet. Poukázal na to, že „jiným pohlavním zneužitím“ mohlo být i osahávání, resp. hlazení poškozených na holém těle na prsou a na břiše. K takovému jednání došlo v nočních hodinách a trvalo minimálně několik minut a nešlo tedy pouze o letmý nebo dokonce nechtěný kontakt. Takové jednání nelze považovat za běžný fyzický kontakt dospělé osoby s dítětem, ale jde o zásah do pohlavní sféry poškozených. Skutečnost, že obviněný po nesouhlasu poškozených svého jednání zanechal, je z hlediska naplnění zákonných znaků trestného činu pohlavního zneužívání podle §242 odst. 1 tr. zákoníku irelevantní.
Nejvyšší státní zástupce z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl dovolání obviněného, neboť je zjevně neopodstatněné, a souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje obligatorní náležitosti dovolání stanovené v §265f odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Uplatněné námitky mu musí odpovídat také svým obsahem.
K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.
Nejvyšší soud zjistil, že obviněný učinil obsahem svých dovolacích námitek převážně námitky skutkové. Těmito námitkami obviněný napadl rozsah provedeného dokazování, způsob hodnocení důkazů, jakož i skutková zjištění učiněná soudy, jimiž je dovolací soud vázán. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod ani jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř. Obviněný tak sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho obsahově nenaplňují a nejsou pod tento dovolací důvod podřaditelné.
Dovolací soud je zásadně vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkoumání v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).
Obviněný právně relevantně namítl, že svým jednáním nenaplnil subjektivní stránku skutkové podstaty trestného činu pohlavního zneužívání podle §242 odst. 1 tr. zák. a že jeho jednání nebylo intenzivnějším zásahem do pohlavní sféry poškozených dívek, tj. nebyla naplněna ani objektivní stránka tohoto trestného činu. Nejvyšší soud těmto námitkám obviněného nepřisvědčil. Podle skutkových zjištění soudů obou stupňů obviněný v přesně nezjištěný den v době od 18. 7. 2009 do 31. 7. 2009 v rekreační chalupě v H. P. pohlavně zneužil nezletilou L. Ž. , tím, že ji hladil pod tričkem na prsou a nezletilou D. K. , tím, že ji osahával pod tričkem na prsou a na břiše, přestože věděl, že dosud nedovršily patnácti let věku. Soudy obou stupňů opřely svá skutková zjištění především o výpovědi poškozených z přípravného řízení, které označily za věrohodné. Obě poškozené vypověděly, že někdy v červenci 2009 přespaly v rekreační chalupě u obviněného. Obviněný přinutil obě dívky, aby společně s ním a jeho syny P. H. a T. H. spaly v jednom pokoji na stejné posteli. Chlapci šli spát dříve, obviněný s oběma poškozenými hrál karty, poté je uložil do jedné postele a začal jim vyprávět horory o vlkodlacích. Obě dívky se bály, chytly obviněného za ruku a poté je obviněný postupně začal osahávat. Poškozené L. Ž. zajížděl pod tričko a hladil ji na prsou, poškozené D. K. sahal na prsa, na břicho a na kalhotky. Oběma nezletilým bylo jednání obviněného nepříjemné a nelíbilo se jim. Z takto zjištěného skutkového děje je zřejmé, že byla naplněna jak subjektivní, tak i objektivní stránka skutkové podstaty trestného činu pohlavního zneužívání podle §242 odst. 1 tr. zák. Obviněný navodil takovou situaci, aby došlo k intenzivnějšímu a intimnějšímu kontaktu mezi ním a poškozenými. Obě dívky umístil do velmi malého prostoru ke spaní a sám si mezi ně lehl, což obě dívky potvrdily. Učinil tak zcela neadekvátně situaci, ve které přespání všech čtyř dětí, s ohledem na prostorové možnosti domu, bylo zjevně nepraktické a nepohodlné. Poté obě poškozené začal osahávat a hladit na prsou, břiše a na kalhotkách. Způsob a intenzita, s jakou si obviněný počínal, se vymykala jeho běžnému jednání s nezletilými, obě poškozené si uvědomovaly, že jde o protiprávní jednání ze strany obviněného a adekvátně na ně reagovaly. Nejvyšší soud shledal, že soudy obou stupňů správně kvalifikovaly jednání obviněného jako trestný čin pohlavního zneužívání podle §242 odst. 1 tr. zák.
K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Tento důvod dovolání má dvě alternativy uplatnění. Podstata dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je tedy v tom, že soud druhého stupně měl v řízení o odvolání přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž byly splněny procesní podmínky pro takový postup, odmítl nebo zamítl řádný opravný prostředek. Druhou alternativou je skutečnost, že odvolateli sice nebylo odepřeno právo na přístup k soudu druhého stupně, ale tento soud - ač v řádném opravném řízení věcně přezkoumával napadené rozhodnutí soudu prvního stupně - neodstranil vadu vytýkanou v řádném opravném prostředku, nebo navíc sám zatížil řízení či své rozhodnutí vadou zakládající některý z dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
Obviněný uplatnil tento dovolací důvod v jeho druhé alternativě, neboť podle jeho názoru byly v předcházejícím řízení dány dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. e) a g) tr. ř. Druhá alternativa dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. by byla naplněna za předpokladu, že by rozhodnutí soudu druhého stupně a řízení mu předcházející bylo skutečně zatíženo vadami předpokládanými v dovolacích důvodech podle §265b odst. 1 písm. e) a g) tr. ř., na které obviněný odkazuje ve svém mimořádném opravném prostředku. Nejvyšší soud nezjistil s ohledem na skutečnosti uvedené v předchozích částech odůvodnění tohoto rozhodnutí žádnou vadu, která by naplnila dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. e) a g) tr. ř. ani jiný důvod dovolání podle §265b odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud proto zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. srpna 2012
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek