ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.905.2012.1
sp. zn. 7 Tdo 905/2012 - 49
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 5. září 2012 v Brně dovolání obviněného M. H. , proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 9. 2009, sp. zn. 3 To 16/2009, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 40 T 1/2008, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. H. odmítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 12. 11. 2008, sp. zn. 40 T 1/2008, uznal obviněného M. H. (dále jen „obviněný“) vinným trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 1, 4 tr. zák., který podle skutkových zjištění soudu spáchal tím, že
„v prosinci roku 2004 jako jednatel společnosti A-OIL, s. r. o., se sídlem Za Zastávkou č. 377/3, Praha 10 – Dolní Měcholupy, sjednal na území Spolkové republiky Německo s B. K., členem představenstva společnosti Jenamethyl AG, se sídlem Kesslerstrasse 27, Jena, Spolková republika Německo, odběry motorové nafty pro společnost Conbrio, s. r. o., se sídlem Železničná č. 76, Bratislava, Slovenská republika, za jejíhož zástupce se vydával, přičemž jednal se záměrem nedodat motorovou naftu na území Slovenské republiky, ale ponechat si ji pro společnost A-OIL, s. r. o., a dále ji distribuovat bez přiznání spotřební daně – daně z minerálních olejů – a bez přiznání daně z přidané hodnoty, a v následujícím období také tento záměr realizoval, když na základě uvedeného ujednání bylo v době od 28. 12. 2004 do 24. 5. 2005 z daňového skladu společnosti GETA, Tankservice GmbH, se sídlem Tempelhofer Weg 34, Berlín, Spolková republika Německo, do České republiky do stáčiště společnosti A-OIL, s. r. o., v ulici ...... v P. – D. M., dodáno v režimu podmíněného osvobození od daně nejméně 31.657.110 litrů motorové nafty zakoupené od společnosti Jenamethyl AG, která zajistila její dodávku prostřednictvím 1020 přeprav objednaných u různých přepravců, především však u společnosti RINNEN v B. ve Spolkové republice Německo a u společnosti PHU EL TRANS v R. v Polsku, a obdržela za ni minimálně 12.151.956,- EUR, což činilo v přepočtu na české koruny nejméně 365.636.108,- Kč, vyfakturovaných fakturami vystavenými postupně ve dnech 14. 1. 2005, 26. 1. 2005, 2. 2. 2005, 28. 2. 2005, 14. 3. 2005, 29. 3. 2005, 5. 4. 2005, 27. 4. 2005, 4. 5. 2005, 24. 5. 2005 a znějícími na částky 690.000,- EUR, 695.000,- EUR, 1.346.000,- EUR, 1.484.000,- EUR, 411.000,- EUR, 1.233.000,- EUR, 1.758.000,- EUR, 1.652.000,- EUR, 1.650.000,- EUR a 1.232.956,- EUR, přičemž s cílem vyhnout se daňové povinnosti na dani z minerálních olejů a na dani z přidané hodnoty byla u všech dodávek jako příjemce motorové nafty na průvodních dokladech pro dopravu vybraných výrobků nazývaných AAD a na mezinárodních nákladních listech nazývaných CMR k jednotlivým přepravám nepravdivě deklarována společnost Conbrio, s. r. o., která však nikdy nebyla registrovaná jako plátce spotřební daně, obchod s pohonnými hmotami neměla v předmětu činnosti a předmětnou motorovou naftu fakticky neodebrala, zatímco její reálný odběratel společnost A-OIL, s. r. o., byla na průvodních dokladech AAD a na mezinárodních nákladních listech CMR deklarována jako místo skladu, když skutečný stav věci byl zakrýván fiktivní smlouvou o převzetí, skladování a výdeji zboží mezi společností A-OIL, s. r. o., a společností Conbrio, s. r. o., datovanou dnem 16. 1. 2005 a potvrzováním mezinárodních nákladních listů CMR pro jednotlivé přepravce při naskladňování předmětné motorové nafty ve stáčišti společnosti A-OIL, s. r. o., v Dolních Měcholupech razítkem společnosti Conbrio, s. r. o., avšak společnost A-OIL, s. r. o., zastoupená obviněným M. H. vystupovala v dalších obchodních vztazích jako vlastník této motorové nafty, kterou obviněný M. H. jejím jménem dále distribuoval různým obchodním společnostem, zvláště pak společnostem Merlin Group, s. r. o., VEBA Plyn, s. r. o., J. V., M. W., Loricus, s. r. o., Tank ONO, s. r. o., a J. D. Trade, s. r. o., minimálně za ceny odpovídající částkám uhrazeným jejímu dodavateli, společnosti Jenamethyl AG, tedy celkem za minimálně 365.636.108,- Kč, aniž by však přiznal a uhradil spotřební daň ve smyslu ustanovení §7 odst. 1 zák. č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, §45 odst. 1 písm. b) zák. č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, §47 odst. 1 zák. č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, §48 odst. 1 zák. č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a daň z přidané hodnoty ve smyslu ustanovení §2 odst. 1 písm. a) zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, §36 odst. 1, odst. 3 písm. b) zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, §47 odst. 1 písm. a) zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, ačkoliv spotřební daň z minerálních olejů činila minimálně 314.988.244,- Kč a daň z přidané hodnoty minimálně 129.318.627,- Kč, takže společnost A-OIL, s. r. o., zastoupená obviněným M. H. způsobila České republice zastoupené jednak Celním úřadem Praha 2 škodu na spotřební dani ve výši nejméně 314.988.244,- Kč a jednak Finančním úřadem pro Prahu 10 škodu na dani z přidané hodnoty ve výši nejméně 129.318.627,- Kč, to znamená celkovou škodu ve výši nejméně 444.306.871,- Kč, tedy ve větším rozsahu zkrátil daň a takovým činem způsobil škodu velkého rozsahu“.
Podle §148 odst. 4 tr. zák. odsoudil obviněného k trestu odnětí svobody v trvání devíti let. Podle §39a odst. 3 tr. zák. zařadil obviněného pro výkon trestu do věznice s ostrahou. Podle §49 odst. 1 tr. zák. uložil obviněnému trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu ve společnostech s předmětem činnosti obchodování a jiné nakládání s pohonnými hmotami v trvání deseti let. Podle §51 odst. 1 tr. zák. uložil obviněnému trest propadnutí majetku. Podle §228 odst. 1 tr. ř. uložil obviněnému povinnost zaplatit poškozené České republice zastoupené Celním úřadem Prahy 2, se sídlem Praha 10, K Hrušovu č. 2/293, na náhradě škody částku 303.653.728,- Kč.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4. 9. 2009, sp. zn. 3 To 16/2009, podle §258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. zrušil z podnětu odvolání obviněného podaného proti všem výrokům rozsudku napadený rozsudek ve výroku o náhradě škody. V ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek nezměněn.
Proti tomuto usnesení podal obviněný prostřednictvím obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný namítl, že nesouhlasí se skutkovými závěry soudů obou stupňů, protože podle jeho názoru nemají oporu v provedeném dokazování. Podle obviněného skutkový stav zjištěný soudy obou stupňů nenaplňuje znaky trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 1, 4 tr. zák., neboť neodůvodňuje závěr o zkrácení daně, resp. o tom, že obviněný nakládal se zbožím, které dani podléhalo. Uvedl, že v rámci trestního řízení nebylo spolehlivě zjištěno, zda šlo o motorovou naftu, lehký topný olej či jiný minerální olej, který vůbec dani nepodléhá a odmítl argument odvolacího soudu, že do nejvyšší daňové sazby spadá prakticky jakýkoliv minerální olej použitelný jako motorové palivo.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 9. 2009, sp. zn. 3 To 16/2009, a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 11. 2008, sp. zn. 40 T 1/2008, a aby podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Městskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, nebo aby Nejvyšší soud podle §265m tr. ř. při zrušení napadených rozhodnutí sám ve věci rozhodl rozsudkem a obviněného zprostil obžaloby.
Nejvyšší státní zástupce ve vyjádření k dovolání uvedl, že obviněný ve svém dovolání prakticky opakuje námitky z řízení o odvolání, s nimiž se odvolací soud náležitě vypořádal. Poukázal na to, že veškerá argumentace obviněného směřuje proti samotným skutkovým zjištěním, nikoliv proti právnímu posouzení skutku. Takové námitky obviněného nejsou opodstatněné a neodpovídají uplatněnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Nejvyšší státní zástupce z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl dovolání obviněného, protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b odst. 1 tr. ř., a souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání za podmínek §265r odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Podání dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Uplatněné námitky mu musí odpovídat také svým obsahem.
Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný ve svém dovolání neuplatnil žádnou hmotně právní námitku vztahující se k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uplatil pouze námitky skutkové a v podstatě jen opakuje námitky z řízení o odvolání. Těmito námitkami obviněný napadl rozsah provedeného dokazování, způsob hodnocení důkazů, jakož i skutková zjištění učiněná soudy, jimiž je dovolací soud vázán. Takové námitky nenaplňují uplatněný dovolací důvod ani jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř. Obviněný tak sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho svým obsahem nenaplňují.
Dovolací soud je zásadně vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkoumání v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b odst. 1 tr. ř., a proto je odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. září 2012
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek