ECLI:CZ:NS:2012:7.TZ.64.2012.1
sp. zn. 7 Tz 64/2012 -17
ROZSUDEK
Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Hrachovce a soudců JUDr. Michala Mikláše a JUDr. Jindřicha Urbánka projednal ve veřejném zasedání dne 29. 8. 2012 stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného R. K. , proti usnesení Okresního soudu Plzeň – sever ze dne 27. 6. 2011, sp. zn. 1 T 242/2005, a podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř., §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným usnesením Okresního soudu Plzeň – sever ze dne 27. 6. 2011, sp. zn. 1 T 242/2005,
b y l p o r u š e n z á k o n
v ustanoveních §2 odst. 1 tr. zákoníku, §65 odst. 2 tr. zákoníku v neprospěch obviněného R. K.
Toto usnesení Okresního soudu Plzeň – sever se z r u š u j e. Zrušují se také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu Plzeň – sever se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu Plzeň – sever ze dne 27. 12. 2005, sp. zn. 1 T 242/2005, byl obviněný R. K. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů) a odsouzen podle §171 odst. 1 tr. zák., §45 odst. 1 tr. zák., §45a odst. 1 tr. zák., §314e odst. 2 tr. ř. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin a podle §49 odst. 1 tr. zák. k trestu zákazu řízení motorových vozidel na tři léta.
Usnesením Okresního soudu Plzeň – sever ze dne 27. 6. 2011, sp. zn. 1 T 242/2005, bylo rozhodnuto, že trest obecně prospěšných prací uložený citovaným trestním příkazem se podle §65 odst. 2 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů) přeměňuje v trest odnětí svobody na 275 dnů a že obviněný se pro výkon trestu odnětí svobody podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazuje do věznice s ostrahou. Usnesení nabylo právní moci v řízení před Okresním soudem Plzeň – sever jako soudem prvního stupně dne 1. 7. 2011, a to uplynutím lhůty tří dnů od oznámení usnesení, k němuž došlo jeho vyhlášením ve veřejném zasedání dne 27. 6. 2011 v přítomnosti obviněného a státního zástupce.
Proti usnesení podal ministr spravedlnosti u Nejvyššího soudu dne 16. 7. 2012 ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona. Namítl, že Okresní soud Plzeň – sever o přeměně trestu obecně prospěšných prací v trest odnětí svobody nesprávně rozhodl podle trestního zákoníku účinného od 1. 1. 2010, že tím porušil zákon v neprospěch obviněného v ustanoveních §2 odst. 1 tr. zákoníku, §65 odst. 2 tr. zákoníku, §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku a že správně měl rozhodnout podle trestního zákona účinného do 31. 12. 2009. Ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil vytýkané porušení zákona, aby zrušil napadené usnesení, aby zrušil také další obsahově navazující rozhodnutí a aby přikázal Okresnímu soudu Plzeň – sever věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout, popř. aby sám ve věci rozhodl.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že zákon byl porušen.
Pokud Okresní soud Plzeň – sever zjistil, že obviněný z uloženého trestu obecně prospěšných prací vykonal jen 25 hodin a že jsou splněny i další podmínky pro přeměnu nevykonaného zbytku trestu obecně prospěšných prací (275 hodin) na trest odnětí svobody, měl si ujasnit také to, podle kterého zákona o přeměně rozhodne. Tato otázka vyvstávala s ohledem na okolnost, že trest obecně prospěšných prací byl obviněnému uložen podle trestního zákona účinného do 31. 12. 2009 a že o přeměně v trest odnětí svobody bylo rozhodováno za účinnosti trestního zákoníku účinného od 1. 1. 2010. Z napadeného usnesení nelze zjistit důvody, které vedly Okresní soud Plzeň – sever k tomu, že aplikoval trestní zákoník účinný od 1. 1. 2010. Okresní soud Plzeň – sever takto postupoval patrně proto, že rozhodoval po 1. 1. 2010, tj. za účinnosti trestního zákoníku.
Jestliže je za trestný čin uložen trest obecně prospěšných prací, pak jednou z obsahových složek trestnosti činu je rovněž to, jak je upravena přeměna tohoto trestu v jiný druh trestu, v daném případě v trest odnětí svobody. Z toho, že se jedná byť jen o dílčí aspekt trestnosti činu, vyplývá nutnost aplikovat zásady, jimiž je ovládána časová působnost trestních zákonů. Podle §2 odst. 1 tr. zákoníku se trestnost činu posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán, a podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je - li to pro pachatele příznivější. Stejné ustanovení má i trestní zákon účinný do 31. 12. 2009 (§16 odst. 1 tr. zák.). Byl - li obviněnému za trestný čin spáchaný v době účinnosti trestního zákona účinného do 31. 12. 2009 uložen podle tohoto zákona trest obecně prospěšných prací, je důsledkem aplikace zásad časové působnosti trestních zákonů při rozhodování v době od 1. 1. 2010 to, že také o přeměně trestu obecně prospěšných prací v trest odnětí svobody se rozhodne podle trestního zákona účinného do 31. 12. 2009, ledaže by použití trestního zákoníku účinného od 1. 1. 2010 bylo v tomto ohledu pro obviněného příznivější.
Při přeměně trestu obecně prospěšných prací v trest odnětí svobody vyznívá použití obou zákonů tak, že podle §45a odst. 4 tr. zák. každé i jen započaté dvě hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítají za jeden den odnětí svobody a že podle §65 odst. 2 tr. zákoníku se každá i jen započatá jedna hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací počítá za jeden den odnětí svobody.
To znamená, že nevykonaný zbytek trestu obecně prospěšných prací v rozsahu 275 hodin se přemění při aplikaci trestního zákona účinného do 31. 12. 2009 na trest odnětí svobody v trvání 138 dnů a při aplikaci trestního zákoníku účinného od 1. 1. 2010 na trest odnětí svobody v trvání 275 dnů. Z toho je jasné, že použití pozdějšího zákona není pro obviněného příznivější a že Okresní soud Plzeň – sever neměl tento zákon aplikovat.
Okresní soud Plzeň – sever porušil zákon v neprospěch obviněného v ustanoveních §2 odst. 1 tr. zákoníku, §65 odst. 2 tr. zákoníku (ve znění účinném v době rozhodnutí).
Nejvyšší soud proto vyslovil zjištěné porušení zákona. Namítané porušení zákona v ustanovení §56 odst. 2 písm. c) tr. zák. Nejvyšší soud nevyslovil, protože zařazení obviněného do věznice s ostrahou nebylo materiálně nezákonné ani z hlediska trestního zákona účinného do 31. 12. 2009. Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a současně zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, zejména usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 3. 2012, sp. zn. 6 To 114/2012, jímž byla podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítnuta opožděná stížnost obviněného proti usnesení Okresního soudu Plzeň – sever. Nakonec Nejvyšší soud přikázal Okresnímu soudu Plzeň – sever, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Okresní soud Plzeň – sever znovu rozhodne o přeměně nevykonaného zbytku trestu obecně prospěšných prací, a pokud dojde k závěru, že je namístě přeměna v trest odnětí svobody, rozhodne podle trestního zákona účinného do 31. 12. 2009.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. srpna 2012
Předseda senátu :
JUDr. Petr Hrachovec