ECLI:CZ:NS:2012:8.TCU.214.2012.1
sp. zn. 8 Tcu 214/2012-15
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 5. prosince 2012 o návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky „tulipána“*) , rozsudkem Okresního soudu ve Vranove nad Topľou ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. 1 T 90/2010, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Vranove nad Topľou ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. 1 T 90/2010, který nabyl právní moci dne 27. 9. 2010, byl mladistvý „tulipán“ uznán vinným zločinem porušování domovní svobody podle 194 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního zákona Slovenské republiky spáchaným v jednočinném souběhu s přečiny ublížení na zdraví podle §156 odst. 1, odst. 2 písm. a) a nebezpečného vyhrožování podle §360 odst. 1, odst. 2 písm. b) tohoto zákona (bod 1. výroku o vině) a pokračujícím zločinem porušování domovní svobody podle §194 odst. 1, odst. 3 písm. a) trestního zákona Slovenské republiky v jednočinném souběhu s přečinem krádeže podle §212 odst. 2 písm. a) tohoto zákona (bod 2. výroku o vině) a odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 roků nepodmíněně, pro jehož výkon byl zařazen do ústavu pro výkon trestu pro mladistvé. Současně byl zrušen výrok o trestu rozsudku Okresního soudu ve Vranove nad Topľou ze dne 21. 4. 2010, sp. zn. 2 T 181/2009, kterým byl jmenovanému mladistvému uložen trest odnětí svobody v trvání tří měsíců nepodmíněně. Zrušena byla i všechna rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. V dalším bylo rozhodnuto též o náhradě škody.
Podle skutkových zjištění Okresního soudu ve Vranove nad Topľou se mladistvý „tulipán“ dopustil trestné činnosti tím, že
1. dne 30. 12. 2009 okolo 17.30 hod. v obci S., okr. V., na ulici L. společně s E. L., vešel na dvůr rodinného domu, jehož majitelkou je M. K., kde byl vyrušený majitelkou rodinného domu M. K., kterou několikrát udeřil do oblasti hlavy a ramena a strčil do ní, následkem čehož ona upadla na schůdky, kde ji rovněž několikrát udeřil do oblasti hlavy a ramene a vyhrožoval jí slovy, že jestli nebude potichu, tak ji zabije, čímž u ní vzbudil důvodnou obavu o její život, a když nepřestávala poškozená křičet, utekl, čímž poškozené M. K. způsobil zranění, a to vícečetné pohmoždění hlavy, oka, tváře a podvrtnutí krční páteře s dobou léčení v trvání od 30. 12. 2009 do 26. 1. 2010,
2. v přesně nezjištěný den v druhé polovině měsíce prosince 2009 ve večerních hodinách společně s E. L. v obci S., okr. V., vešel na dvůr oploceného rodinného domu na ulici K. majitelky M. P., kde na hospodářské budově vytrhl ze stěny plexisklo a drátěnou síťku tvořící okno do kurníku, odkud následně odcizil 5 ks drůbeže, čímž způsobil poškozené M. P. škodu 30,- Euro.
Pro úplnost je na místě dodat, že rozsudkem Okresního soudu ve Vranově nad Topľou ze dne 21. 4. 2010, sp. zn. 2 T 181/2009, který nabyl právní moci dne 21. 4. 2010, byl mladistvý „tulipán“ uznán vinným spolupachatelstvím přečinu krádeže podle §212 odst. 2, odst. 3 písm. b) trestního zákona Slovenské republiky a odsouzen k trestu odnětí svobody na tři měsíce, pro jehož výkon byl zařazen do ústavu pro výkon trestu pro mladistvé.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo pod sp. zn. 661/2011-MOT-T/8 Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Podle §4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že mladistvý „tulipán“ je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů, resp. provinění, i podle příslušných právních předpisů České republiky [porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, odst. 2 tr. zákona č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009 (dále jen „tr. zák.“), ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák., násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle §197a odst. 1 tr. zák. a krádeže podle 247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák.; uvedené trestné činy (resp. provinění) jsou trestné nově i podle trestního zákoníku jako porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, odst. 2, ublížení na zdraví podle §146 odst. 1, nebezpečné vyhrožování podle §353 odst. 1 a krádež podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku]. Mladistvý se dopustil v reálném i ideálním souběhu více trestných činů, o jejichž závažnosti netřeba pochybovat, zvláště jde-li o skutek pod bodem 1. výroku o vině rozsudku Okresního soudu ve Vranove nad Topľou ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. 1 T 90/2010. Při hodnocení závažnosti a společenské škodlivosti jeho činů nelze také přehlédnout, že mladistvý se trestné činnosti proti majetku dopouští opakovaně, v minulosti již byl varován i trestem výchovným, avšak ani to ke změně jeho postojů nevedlo, naopak v průběhu času jeho trestná činnost spíše nabývá na intenzitě i závažnosti. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že mladistvému byl uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody.
Lze tedy spolehlivě uzavřít, že se zřetelem na závažnost činu i druh trestu, který za něj byl uložen, že jsou splněny všechny podmínky (formální i materiální) pro to, aby se na výše uvedené odsouzení mladistvého hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. prosince 2012
Předsedkyně senátu:
JUDr. Věra Kůrková
*) byl použit pseudonym ve smyslu zák. č. 218/2003 Sb.