ECLI:CZ:NS:2012:8.TCU.50.2012.1
sp. zn. 8 Tcu 50/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 25. dubna 2012 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se návrh ministerstva spravedlnosti, aby do evidence Rejstříku trestů byly zaznamenány údaje o odsouzení občana České republiky mladistvého „tulipána“*) , rozsudkem soudu pro mladistvé při Obvodním soudu Mosbach, Spolková republika Německo, ze dne 26. 8. 2010, sp. zn. 1 Ls 12 Js 2712/10 jug, pro provinění úmyslného ublížení na zdraví podle §223 I. trestního zákona Spolkové republiky Německo a §3 zákona pro mladistvé Spolkové republiky Německo k úhrnnému trestnímu opatření odnětí svobody v trvání 2 (dva) roků a 8 (osmi) měsíců, a to se zahrnutím trestních opatření uložených již dříve zaznamenanými údaji o odsouzení rozsudky soudů pro mladistvé při Obvodním soudu Reutlingen, Spolková republika Německo, ze dne 14. 3. 2008, sp. zn. 6 Ls 43 Js 453/08, a ze dne 3. 4. 2009, sp. zn. 6 Ls 43 Js 23187/08, z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem soudu pro mladistvé při Obvodním soudu Mosbach, Spolková republika Německo, ze dne 26. 8. 2010, sp. zn. 1 Ls 12 Js 2712/10 jug, který nabyl právní moci dne 11. 9. 2010, byl mladistvý „tulipán“ uznán vinným proviněním úmyslného ublížení na zdraví podle shora citovaných ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo. Uvedeného provinění se dopustil podle zjištění soudu tím, že dne 11. 4. 2010 kolem 8.50 hodin došlo mezi mladistvým „tulipánem“ a poškozeným F. G. při fotbale ve sportovní hale věznice A. k výměně názorů, přičemž bez omluvitelného důvodu hodil mladistvý „tulipán“, v době činu sedmnáctiletý, míč na poškozeného. Ten byl zasažen do levého ucha. Nato došlo mezi oběma spoluhráči nejprve k verbálnímu sporu. Při této příležitosti zasadil mladistvý poškozenému „hlavičku“, takže poškozený utrpěl frakturu nosní přepážky. Zranění se bez následků zhojilo.
Za toto provinění bylo mladistvému „tulipánovi“ uloženo se zahrnutím trestních opatření z rozsudků soudu pro mladistvé při Obvodním soudu Reutlingen, Spolková republika Německo, ze dne 14. 3. 2008, sp. zn. 6 Ls 43 Js 453/08, a ze dne 3. 4. 2008, sp. zn. 6 Ls 43 Js 23187/08, úhrnné trestní opatření odnětí svobody v trvání dvou roků a osmi měsíců bez možnosti jeho podmíněného odložení.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále převážně jen „zákon o Rejstříku trestů“), Nejvyššímu soudu návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud návrh přezkoumal a shledal, že zákonné podmínky pro zaznamenání údajů o odsouzení mladistvého cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů nejsou splněny.
Podle §4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů Nejvyšší soud může na návrh ministerstva spravedlnosti rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona o Rejstříku trestů).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že mladistvý „tulipán“ je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení rozsudkem soudu pro mladistvé při Obvodním soudu Mosbach, Spolková republika Německo, ze dne 26. 8. 2010, sp. zn. 1 Ls 12 Js 2712/10 jug, se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu (resp. provinění) i podle právního řádu České republiky, a to trestného činu, resp. provinění ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 trestního zákoníku.
Zjištění, že ve vztahu k označenému odsouzení jsou splněny formální podmínky oboustranné trestnosti činu, však není jedinou podmínkou, za jejíhož splnění je možno zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů učinit. Současně je třeba splnit požadavek, že zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Takový závěr však spolehlivě učinit nelze. Bylo již uvedeno, že mladistvý „tulipán“ se sice dopustil úmyslného ublížení na zdraví vůči spoluvězni v době výkonu trestu odnětí svobody za jiné trestné činy, avšak sama povaha a závažnost činu nebyla nijak vysoká, což dokládá nejen motiv a způsob jeho provedení, ale též jeho následek. Že se vskutku nejednalo o nijak závažný čin, svědčí i postoj orgánů činných v trestním řízení, když prvotní řádně podaný trestní návrh byl v hlavním líčení vzat zpět, ale posléze státní zastupitelství považovalo „kvůli zvláštnímu veřejnému zájmu na trestním stíhání zákrok z moci úřední za žádoucí“.
Stranou pozornosti Nejvyššího soudu ale nemohlo zůstat zjištění, že usnesením Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2011, sp. zn. 8 Tcu 4/2011, byly do evidence rejstříku trestů zaznamenány údaje o odsouzení jmenovaného mladistvého rozsudkem soudu pro mladistvé při Obvodním soudu Reutlingen, Spolková republika Německo, ze dne 3. 4. 2008, sp. zn. 6 Ls 43 Js 23187/08, pro provinění krádeže, závažného ublížení na těle, pokus o útisk v jednotě činu se zastrašováním a pokusem o loupežné vydírání v jednotě činu se závažným ublížením podle §223 odst. 1, 230, 242 odst. 1, 248a, 224 odst. 1 bod 4, 240 odst. 1-3, 241, 255, 253 odst. 1-3, 22, 23, 52, 53 trestního zákona Spolkové republiky Německo a §1, 3, 17, 31 odst. 2 zákona pro mladistvé Spolkové republiky Německo k části úhrnného trestního opatření odnětí svobody v trvání dvou roků a tří měsíců, a to se zahrnutím trestního opatření uloženého mu rozsudkem soudu pro mladistvé při Obvodním soudu Reutlingen, Spolková republika Německo, ze dne 14. 3. 2008, sp. zn. 6 Ls 43 Js 453/08.
Vzhledem k tomu, že jeden ze společně posuzovaných skutků, o nichž rozhodl soud pro mladistvé při Obvodním soudu Reutlingen, Spolková republika Německo, rozsudkem ze dne 3. 4. 2008, sp. zn. 6 Ls 43 Js 23187/08, nesplňoval podmínku oboustranné trestnosti, byl návrh ministerstva spravedlnosti na zaznamenání údajů do evidence Rejstříků trestů ohledně tohoto dílčího skutku zamítnut, takže odpovídající část úhrnného trestního opatření nepodmíněného odnětí svobody, která byla zaznamenána do evidence Rejstříku trestů, činila nikoliv dva roky a šest měsíců, ale pouze dva roky a tři měsíce, tedy o tři měsíce méně oproti původnímu rozhodnutí soudů Spolkové republiky Německo.
Bylo-li mladistvému původně uložené úhrnné trestní opatření odnětí svobody zvýšeno toliko o dva měsíce, svědčí to již samo o sobě o tom, že se nejednalo o závažný čin a že ani výměra trestu, který mu byl za něj uložen, nedokládá potřebu zaznamenat údaje o tomto odsouzení do evidence Rejstříku trestů. Proto Nejvyšší soud návrh ministerstva spravedlnosti, aby do evidence Rejstříku trestů byly zaznamenány údaje o ve výroku tohoto usnesení označeném odsouzení mladistvého „tulipána“, občana České republiky, rozsudkem soudu pro mladistvé při Obvodním soudu Mosbach, Spolková republika Německo, ze dne 26. 8. 2010, sp. zn. 1 Ls 12 Js 2712/10 jug, zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. dubna 2012
Předsedkyně senátu:
JUDr. Věra Kůrková
*) byl použit pseudonym ve smyslu zák. č. 218/2003 Sb.