ECLI:CZ:NS:2012:8.TDO.1014.2012.1
sp. zn. 8 Tdo 1014/2012-26
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. srpna 2012 o dovolání obviněného D. R., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. 7 To 92/2012, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 1 T 23/2011, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného D. R. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 10. 1. 2012, sp. zn. 1 T 23/2011, byl obviněný D. R. uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku spáchaných ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku se spoluobviněným R. B. Za tyto trestné činy byl obviněný D. R. odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání čtyřiceti dvou měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §70 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku mu byl dále uložen trest propadnutí věci. Rovněž bylo rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněného R. B. a o náhradě škody. Rozsudek obsahuje ohledně dovolatele i zprošťující výrok.
Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. 7 To 92/2012, odvolání obou obviněných podaná proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal obviněný D. R. prostřednictvím obhájce JUDr. Josefa Kulhavého z důvodů podle §265b odst. 1 písm. g) a l ) tr. ř. dovolání. Označené dovolací důvody spatřoval v tom, že skutková zjištění tvořící obsah výroku o vině jsou v příkrém rozporu s provedenými důkazy, z nichž soudy obou stupňů vycházely. Zpochybnil způsob, jakým soudy nižšího stupně hodnotily výpověď spoluobviněného R. B., neboť nekorespondoval se zásadami uvedenými v §2 odst. 6 tr. ř. Obviněný též provedl hodnocení konkrétních důkazů vážících se k jednotlivým skutkům kladeným mu za vinu, a vznesl výhrady mimo jiné proti vadnému procesnímu postupu při prohlídce osobního motorového vozidla AUDI S4, v jehož důsledku je tento důkaz procesně nepoužitelný. Na podporu svých tvrzení přiložil zprávu o výsledcích šetření Generální inspekce bezpečnostních sborů ze dne 24. 4. 2012. V závěru dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. 7 To 92/2012, zrušil a tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Ačkoli byl opis dovolání dne 22. 6. 2012 doručen Nejvyššímu státnímu zastupitelství, to své případné písemné stanovisko do dne konání neveřejného zasedání Nejvyššímu soudu nezaslalo.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zjistil, že podané dovolání je přípustné podle §265a odst. 1 písm. h) tr. ř. a bylo podáno osobou oprávněnou podle §265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. Dále se zabýval včasností podání dovolání.
Podmínky pro včasné uplatnění dovolání jako mimořádného opravného prostředku upravuje ustanovení §265e odst. 1 tr. ř., podle něhož se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle §265e odst. 2 t. ř. platí, že pokud se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Lhůta k podání dovolání je podle §265e odst. 3 tr. ř. zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.
Podle §60 odst. 2 tr. ř. lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Podle §60 odst. 4 písm. a) tr. ř. je lhůta zachována též tehdy, jestliže podání bylo ve lhůtě podáno jako poštovní zásilka adresovaná soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.
Z obsahu předloženého trestního spisu Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. 1 T 23/2011, Nejvyšší soud zjistil, že z důvodu nutné obhajoby byl obviněný zastoupen obhájcem JUDr. Josefem Kulhavým. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. 7 To 92/2012, proti němuž dovolání směřuje, bylo doručeno obviněnému D. R. prostřednictvím datové schránky dne 5. 4. 2012, jeho obhájci JUDr. Josefu Kulhavému poštovní zásilkou dne 11. 4. 2012 (č. l. 1139), a Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 5 bylo doručeno prostřednictvím soudního doručovatele dne 11. 4. 2012.
Z obsahu spisu rovněž vyplývá, že obhájce JUDr. Josef Kulhavý ke dni doručování předmětného rozhodnutí neměl zřízenou datovou schránku, což ověřil již soud prvního stupně (viz č. l. 1116).
Z uvedeného Nejvyšší soud zjistil, že usnesení odvolacího soudu, proti němuž dovolání směřuje, bylo doručeno obviněnému dne 5. 4. 2012 a jeho obhájci dne 11. 4. 2012. K tomu je však nutné poznamenat, že tím, že obhájce obviněného neměl k době, kdy bylo předmětné napadené usnesení doručováno, zřízenu datovou schránku, byl vyloučen postup podle §62 odst. 1 věta první tr. ř. Vznik povinnosti mít zřízenu datovou schránku mimo jiné i pro advokáty je ve smyslu §31 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, v platném znění, stanoven až od data 1. 7. 2012, a proto soud mohl obhájci opis napadeného usnesení doručovat prostřednictvím pošty.
Nejvyšší soud ze všech těchto důvodů pro posouzení včasnosti podaného dovolání vycházel ve smyslu §265e odst. 1, 2 tr. ř., pro běh dvouměsíční lhůty k podání dovolání z toho data, které je pozdější, tzn. od doručení rozhodnutí soudu druhého stupně obhájci obviněného. Lhůta pro podání dovolání počítaná tak ode dne 11. 4. 2012 uplynula dne 11. 6. 2012 (tímto dnem bylo pondělí).
Z obsahu spisu (č. l. 1172 až 1177) dále plyne, že obviněný dovolání podané prostřednictvím obhájce JUDr. Josefa Kulhavého zasílané soudu prvního stupně předal k poštovní přepravě dne 12. 6. 2012 (viz otisk podacího razítka na obálce založené na č. l. 1177). Přitom Nejvyšší soud zdůrazňuje, že z obsahu spisu vyplynulo, že žádné jiné, dříve učiněné podání, které by předcházelo uvedenému a do úvahy braného dovolání, není v obsahu spisu založeno.
Z uvedených skutečností je zcela zřejmé, že obviněný dovolání podal dne 12. 6. 2012, ač tak měl učinit nejpozději dne 11. 6. 2012 (oba tyto dny byly dny pracovními).
Nejvyšší soud z těchto důvodů (§265i odst. 2 tr. ř.) dovolání obviněného D. R. podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl jako opožděně podané, aniž přezkoumával napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek stanovených v §265i odst. 3 tr. ř. Své rozhodnutí přitom učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 22. srpna 2012
Předsedkyně senátu:
JUDr. Milada Šámalová