ECLI:CZ:NS:2013:11.TCU.11.2013.1
sp. zn. 11 Tcu 11/2013-10
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 27. února 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů se na odsouzení občanky České republiky O. H., rozsudkem Zemského soudu Mnichov II, Spolková republika Německo, ze dne 31. 10. 2011, sp. zn. 2 KLs 36 Js 8694/11, který nabyl právní moci 31. 10. 2011, a to pro trestný čin krádeže podle §§242 odst. 1, §243 odst. 1 bod 3, §53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let a šesti měsíců se hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Mnichov II ze dne 31. 10. 2011, sp. zn. 2 KLs 36 Js 8694/11 byla O. H. uznána vinnou trestným činem krádeže a byla odsouzena k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let a šesti měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se obviněná dopustila podle zjištění Zemského soudu Mnichov II tím, že
v období od března 2010 do jejího předběžného zadržení v předmětném řízení dne 17. 3. 2011 spáchala několik sérií krádeží v celém Bavorsku. Za tím účelem postupovala obviněná vždy podle stejného principu. Obviněná přicestovala osobním vozem do Spolkové republiky Německo a jela do Bavorska, aby tam v různých supermarketech, převážně v pobočkách Lidl, ale i Penny a Netto, odcizila Nescafe Gold skleničky s instantní kávou v hodnotě 7,99 euro za kus. K provedení používala jí samotnou upravené legíny, které opatřila šlemi a přes ně nosila širokou sukni a opět na ní dlouhý plášť. Sklenice s Nescafe si obviněná strkala do těchto legín, které byly proti sklouznutí dolů zabezpečeny šlemi. Do těchto legín obviněná nastrkala až 25 sklenic a opustila následně příslušnou prodejnu bez zaplacení. Tento postup opakovala obviněná tak dlouho, až bylo její osobní auto plné sklenicemi Nescafe, aby pak nastoupila cestu do Česka. Tam obviněná takto získaný lup na trzích prodala dál vietnamským obchodníkům. Za jednu sklenici získala obviněná výdělek v přepočtu asi 3,75 euro. Aby mohla vyhledat co možná nejvíce supermarketů v regionu a neztratila přehled o již navštívených obchodech, vyhotovovala si obviněná různé seznamy. V těchto seznamech zanesla předem vyhledané adresy supermarketů, převážně Lidl, ale i Penny a Netto. Tyto cíleně jeden po druhém navštívila a do listiny si poznamenala k příslušnému marketu množství ukradených sklenic s kávou. Celkem odcizila obviněná v 99 případech 2398 sklenic Nescafé v celkové hodnotě minimálně 19.160,02 euro. Z opakovaného páchání činu si obviněná opatřila v období jednoho roku nikoliv nezanedbatelný zdroj příjmu. Tento obviněná použila k vylepšení svého důchodu a minimálně i k podpoře svých nezaměstnaných synů, závislých na drogách.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 17. 1. 2013, pod č. j. 252/2012-MOT-T/7, podle ustanovení §4a odst. 3 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen “Nejvyšší soud“) návrh, aby rozhodl, že se na odsouzení shora jmenované české občanky rozsudkem Zemského soudu Mnichov II ze dne 31. 10. 2011, sp. zn. 2KLs 36 Js 8694/11 hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou pro rozhodnutí splněny zákonné podmínky.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzená je občankou České republiky, která byla odsouzena soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §205 zákona č. 40/2009 Sb., tr. zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená se dopustila úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně vlastnického práva. Jednala přitom v takovém rozsahu (zejména se dopustila trestné činnosti opakovaně v 99 případech), že způsobila větší škodu (v rozsahu minimálně 19.160.02 euro), že lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl jí uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. února 2013
Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman