ECLI:CZ:NS:2013:11.TCU.154.2012.1
sp. zn. 11 Tcu 154/2012 - 7
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 29. ledna 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů , a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení o bčana České republiky M. B., rozsudkem Zemského soudu Chemnitz, Spolková republika Německo, ze dne 4. 12. 2009, sp. zn. 6 KLs 640 Js 21370/09, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Chemnitz ze dne 4. 12. 2009 byl M. B. uznán vinným trestnými činy těžké loupežné krádeže s nebezpečným ublížením na těle a jízdy bez řidičského oprávnění a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců.
Trestné činnosti se dopustil podle zjištění jmenovaného soudu tím, že po vzájemné dohodě se spoluodsouzenou P. G. dne 24. 6. 2009 nejprve tato v obchodních prostorách Rossmann, Lorbeerstrasse 2, 09496 Marienberg, kolem 14.00 hod. odcizila kosmetické zboží v hodnotě 129,71 €, zatímco odsouzený B. čekal venku u osobního vozu zn. ......, kterým předtím přijeli z Ch., aby umožnil útěk rychlým odjezdem. U východu z obchodu oslovil spoluodsouzenou kvůli krádeži místní detektiv D. S. a chytil ji za pevně ruku. Ta se pokusila prudkým pohybem osvobodit, což se jí nepodařilo, protože ji detektiv chytil za bundu. Na to přišel na pomoc odsouzený B., který situaci pozoroval, a v úmyslu detektiva zranit ho bodal šroubovákem směrem do prsou. Tomuto útoku se detektiv vyhnul, byl však šroubovákem zraněn na rukou. Následně ho několikrát odsouzený B. udeřil pěstí do horní části těla a do obličeje a kopl ho do kolene. Spoluodsouzená také útočila na detektiva. Následně se oběma odsouzeným podařilo vydat s odcizenými věcmi směrem k osobnímu vozu, přičemž odsouzený dále bodal šroubovákem směrem ke svědkovi, který se jim pokoušel v útěku zabránit, a opět byl zraněn na rukou. Nakonec se odsouzeným útěk podařil. Odsouzený B. řídil osobní vůz bez řidičského oprávnění.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený M. B. je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §205 tr. zákoníku). Část jednání, které bylo německým soudem posouzeno jako trestný čin jízdy bez řidičského oprávnění, přitom tvoří nedílnou součást spáchaného skutku, proto postačí, že skutek vykazuje znaky trestného činu krádeže podle české právní úpravy.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně vlastnického práva. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména spáchal čin s další spolupachatelkou, po činu se pokoušel uchovat si věc násilím a způsobil svědkovi zranění), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. ledna 2013
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch