ECLI:CZ:NS:2013:11.TCU.165.2012.1
sp. zn. 11 Tcu 165/2012-8
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 29. ledna 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. V. rozsudkem Obvodního soudu Weiden v Horním Falcku, Spolková republika Německo, ze dne 19. 3. 2009, sp. zn. 3 Ls 21 Js 8129/08, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodního soudu Weiden v Horním Falcku ze dne 19. 3. 2009 byl J. V. uznán vinným trestným činem krádeže vloupáním ve třech případech a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a devíti měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Obvodního soudu Weiden v Horním Falcku tím, že s dalším spolupachatelem
1. se dne 9. 10. 2008 mezi 11.30 a 12.30 hod. vloupali do rodinného domu rodiny S., H., B., tak, že rozbili sklepní okno. Potom prohledali všechny místnosti a ukradli čtyři dámské náramkové hodinky, dvoje pánské hodinky, dva zlaté snubní prsteny, pánský prsten, několik náramků a náhrdelníků, videokameru Grundig, olejomalbu v barokovém rámu s obrazem pivoněk, sadu příborů, dva klíče k autu a jeden domovní klíč, sadu pro střelbu lukem bez luku, kartu Mastercard, krbové hodiny, svícen a dalekohled v celkové hodnotě cca 5 500 eur. Věcná škoda činí 500 až 1000 eur.
2. dne 10. 10. 2008 mezi 7.45 a 12.30 hod. se vloupali do příbytku rodiny S., ulice W., A./V., tak, že vytlačili sklepní okno a pronikli do domu. Tam ukradli kufřík z hliníkové slitiny s kompletním fotovybavením, tři digitální kamery, jednu digitální videokameru JVC, mobilní telefon Nokia, šperky, karty EC Raiffeisen Bank Neustadt/Vohenstrau β, n ěkolik náramkových hodinek, peněženku s nápisem Raiffeisen Bank a obsahem 30 eur, flash paměť USB a krabici s příbory. Způsobená škoda činí cca 6 000 eur.
3. dne 13. 10. 2008 mezi 10.00 a 11.00 vnikli do rodinného domu rodiny B. v ulici P., W., tak, že nadzvedli dveře na terasu. Prohledali celý dům a nalezli v ložnici zabalené šperky a v obývacím pokoji elektrozařízení a fotoaparát v celkové hodnotě asi 6 000 až 8 000 eur, připravené k odvozu. Byli vyrušeni návratem poškozené C. E.-B. a opustili dům, s sebou vzali pár náušnic.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený J. V. je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §205 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně vlastnického práva. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména se dopustil trestné činnosti opakovaně, s dalším spolupachatelem), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. ledna 2013
Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch