ECLI:CZ:NS:2013:11.TCU.167.2012.1
sp. zn. 11 Tcu 167/2012-8
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 29. ledna 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů , a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. B. , rozsudkem Obvodního soudu Hannover, Spolková republika Německo, ze dne 15. 10. 2008, sp. zn. 245 Ls 1362 Js 49169/08 (366/08), hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodního soudu Hannover ze dne 15. 10. 2008 byl J. B. uznán vinným pokusem trestného činu loupeže a trestným činem nebezpečného ublížení na těle a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a čtyř měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Obvodního soudu Hannover tím, že dne 13. 6. 2008 v časných ranních hodinách, poté, co se v restauraci L. F. , která je známým místem setkávání homosexuálů, seznámil s poškozeným 57letým M. G. a oba požili alkoholické nápoje, sdělil mu svou cenu - 100 Eur - a dohodli se, že půjdou na pokoj, od něj následně důrazně požadoval vydání hotovosti již bez protislužby, a když to poškozený odmítl, kolem 7.35 hod. jej na ulici pronásledoval, křičel: „dej mi prachy“ následně jej kopnul do pravé holeně, až poškozený spadl na zem, přičemž utrpěl mnohočetnou tříštivou zlomeninu bérce, dále jej bil a kopal, zatímco poškozený seděl opřený o zaparkované auto, požadoval na něm peníze a přestal, až když se objevil svědek G. –P. Zranění poškozeného si vyžádalo pobyt v nemocnici v trvání deseti dnů. V důsledku chronických onemocnění (diabetes mellitus, poruchy prokrvení) došlo k poruchám při hojení, které měly za následek opakovanou obzvláště těžkou operaci a další šestitýdenní pobyt v nemocnici. Potíže stále přetrvávají.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený J. B. je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie , přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin loupeže podle §173 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně svobody jednotlivce a současně vlastnického práva. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména pokud jde o způsobený následek), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. ledna 2013
Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch